29. října 2007

Horolezecké terény na Cvikovsku

Všichni chalupáři znají z mládí lezení na Křížek a Milštejn. Na Milštejně býval ještě v šedesátých letech žebřík přes dolní skalní plotny. Pak se jen obešel skalní výstupek a štěrbinou se vylezlo na vrchol.

Po otevření hraničního pásma jsme se seznámili i se skalami na německé straně hranic, především s Krkavčími kameny v údolí za Dolní Světlou (oblíbená cvičná skála německých horolezců). Na české straně zde ještě před válkou bývala na nižší skále přilepená restaurace (viz obrázek).

Při nedávné prohlídce družicové mapy Google Earth (lze si ji stáhnout v české verzi na web stránce

http://earth.google.com/intl/cs/download-earth.html)

jsem zjistil z tak zvaných „uživatelských souborů KLM“, že v našem okolí objevili němečtí horolezci řadu asi i nám neznámých lezeckých stěn.

Ale napřed pár slov ke zmíněné mapě: Jde o interaktivní program, který si stáhnete do počítače a při jeho využívání ve skutečnosti komunikujete po internetu s centrálou hledače GOOGLE. O fantastických možnostech tohoto programu se přesvědčte sami (např. volba výšky pozorování nad terénem – u amerického Grand Canyonu lze sjet až pod terén).

Pro prohlídku lze pro lepší názornost povelem zkombinovat družicové snímky s běžnou mapou. Různá místa na zeměkouli mají ovšem na této mapě různé rozlišení. Pro oblast Trávníka, Naděje nebo Mařenic není rozlišení nic moc, ale již pohraniční oblast Dolní Světlé a Krompachu má spolu s přilehlým německým územím rozlišení vynikající (na přiloženém snímku je vrchol Hvozdu).

Pokud klikneme na modré nebo oranžové tečky na obrázku, otevřou se nám právě zmíněné uživatelské soubory (ty může přidávat na server Google kdokoliv!). Modré soubory jsou obvykle fotografie daného místa, oranžové jsou textové informace.

A právě na těchto textových informacích jsem v němčině našel seznam lezeckých stěn.

Uvádím jen některé: Mařenický kámen, Sklepní věž, Srpnová věž, Haberské věže (vše na Limbě – Jelením vrchu). Řada dalších lezeckých stěn je v širším okolí (kolem Rousínova nebo Svojkova).


28. října 2007

Nový hit v oblasti kamen pro chalupy

Na našem trhu se objevila v poslední době řada kamen a kotlů na tzv. peletky. Peletky jsou malé válečky (průměr 6 – 8 mm a délka 20 mm), vyrobené slisováním dřevěných pilin.

V těchto kamnech je objemný zásobník na toto palivo - peletky, z něhož je pomocí malého motoru a šnekového dopravníku automaticky dávkováno palivo do střední části kamen - topeniště, odpadá tedy periodické otevírání dvířek kamen a ruční přikládání spojené mnohdy s únikem kouře do místnosti.

Množství paliva, které je dávkováno a postupně odhořívá na malém roštu, je řízeno elektronikou kamen a určuje ho uživatel pomocí jednoho ovládacího knoflíku nebo z místnosti obdobou ovladače televizoru (nebo dokonce zcela dálkově – pomocí zabodovaného modulu mobilního telefonu GSM) na hodnotu požadovaného tepelného výkonu. Kamna mají spalinový ventilátor, což umožňuje použít topidlo i v objektech se špatným tahem komína.

Součástí kamen je i další ventilátor pro nucený ohřev proudu vzduchu, vzduch je nasáván v zadní části kamen, filtrován od prachu a vyfukován ohřátý do prostoru před kamna (u některých variant těchto kamen je část ohřátého vzduchu odváděna pomocí vzduchotechnických rozvodů k vytápění dalších místností).

Kamna jsou vybavena elektrickým zapalovacím tělískem, které odstraňuje pracné chystání a zapalování paliva (zapalování se provádí povelem z ovladače – a ve zmíněné zcela dálkové variantě je možno příkazem z mobilního telefonu na číslo pobočky kamen dát tento povel třeba před odjezdem na chalupu z Prahy – toto zatím bylo možné jen u kotlů s elektrickým ohřevem vody).

V ovladači je zabudovaný termostat a proto je možné kamna provozovat v naprosto automatickém režimu, kdy si kamna řídí přikládání tak, aby udržovaly zadanou teplotu, případně v naprogramované době zvýšily výkon a teplotu v místnosti. Některé dovozové typy těchto kamen si dokonce hlasem (z reproduktoru) řeknou a přidání peletek do zásobníku nebo o jiný úkon!

Obsluha kamen je jednoduchá - spočívá v doplnění paliva do velkého zásobníku a odstranění popela z popelníku, tuto činnost je nutné podle požadovaného tepelného výkonu provádět jednou za den (při max. výkonu) až několik dnů (při malém tepelném výkonu topidla). Jako u každého moderního spalování dřeva, je objem vzniklého popela naprosto minimální.

Provoz topidla je zcela řízen elektronikou a je proto maximálně bezpečný, spalování ekologického paliva - peletek probíhá s velkou účinností, komfort obsluhy se blíží kotlům na spalování ušlechtilých paliv (plyn, olej ...). Po očekávaném zavedení ekologické daně na jiná topiva než je dřevo, budou peletková kamna velmi úsporným způsobem vytápění chalup (i při jejich dnešní vysoké pořizovací ceně).

I v Trávníku jsou již v provozu tato kamna.


21. října 2007

Zprávy od pramene (tedy z termálních lázní)

Jako klad lze hodnotit, že nikdo z expedice při cestě tam i zpátky nezabloudil ani mu neupadlo kolo. Počasí bylo příjemné - babí léto vhodné pro koupání v termální vodě. Vzhledem k absenci dvou pivařů se tentokrát nevezl sud a potřebná pivní tekutina se doplňovala nákupem v místním LIDLu. Na RP (ranní pivo) a OP (odpolední pivo) se samozřejmě chodilo u bazénu. Ovšem jedna z členek expedice strávila dva dni místo plavání chrchláním v posteli a sledováním videa (členové expedice jí obětavě donášeli z hotelu snídani až do postele). Jiná členka expedice při návštěvě hospody hledala knoflík na ztišení reprodukce, než zjistila, že tak hlasitě vyhrává cikánská kapela v sousední místnosti. Další členka expedice si do lázní vyrazila sólo s tím, že ji manžílek dožene před vchodem do lázní. (Je nutno podotknout, že v tomto případě se nejednalo o jeho obvyklé zpoždění, ale o návrat do hotelu pro fotoaparát.) Ovšem dotyčná cestou zakopla, upadla a volala "táto". Táta nepřišel, zato přiběhli pikolící z hospody, před kterou upadla, zanesli ji dovnitř a vzkřísili frťánkem baracskovice. Dokonce pak došli pro manžílka, který mezitím došel k lázním a dumal, co zase jeho choť cestou nakupuje, že tam ještě není ač šla dřív. Jak porozuměl maďarskému sdělení, že jeho pochroumaná choť na něj čeká v blízké hospodě, je dodnes záhadou.

14. října 2007

Pozor, hlásání

Podzimní expedice "Trávník - Sárvár" dorazila ve zdraví do cíle. O průběhu expedice budeme informovat po jejich návratu.

13. října 2007

Peážní trať

Většina čtenářů asi výraz „peážní trať“ čte poprvé. Tento výraz je spojen i s Lužickými horami. Jde o takovou železniční trať, která spojuje dvě místa v jednom státě tak, že projede přes sousední stát.

A právě takovou tratí je trať Liberec – Varnsdorf - Rybniště, která dokonce projíždí hned přes dva sousední státy – Polsko (kde trať nemá žádnou stanici a kde jsou problémy s ochotou polských železnic PKP tuto trať – kterou samy nepoužívají - udržovat) a Německo, kde je při použití vlaků ČD možno nastupovat i vystupovat v Žitavě, při použití vlaků německé společnosti Railtrans i v dalších 3 stanicích. Na trati denně jezdí asi 12 párů vlaků (párů znamená - v obou směrech).

Trať z Liberce do Žitavy byla zprovozněna 1. prosince 1859, prodloužení do Varnsdorfu je v provozu od r. 1876. Na připojené fotografii je český vlak na viaduktu u Žitavy.

Peážní tratě nejsou nic mimořádného. Německá strana recipročně používá jízdu přes naše území pro spojení ze Žitavy přes Varnsdorf do Seifhennerdorfu. Ve Slezsku máme trať, která spojuje Krnov s Jeseníkem přes polské Glucholazy. Takové tratě jsou i mezi Slovenskem a Maďarskem.

Velký problém znamenaly peážní tratě po rozpadu SSSR pro Kazachstán, kde jediné spojení některých důlních a metalurgických center s vlastní kazachstánskou železniční sítí bylo přes sibiřské území Ruské federace. Protože Kazachstánci nechtěli platit vysoké poplatky za průjezd a ještě mít vlastně pod kontrolou objem své produkce, zahájili např. před nedávnem budování tratě do Usť-Kamenogorsku po vlastním území.

10. října 2007

Císařský katastr

Tak Ústřední archiv Zeměměřičského ústavu už přidal na svůj server, zmiňovaný v srpnovém příspěvku Historické katastrální mapy, i katastrální mapu Trávníka (Glassert) z 19. století. Jde o katastrální území dnešního Trávníka a Naděje - podle přiloženého zápisu z r. 1904 bylo tehdy provedeno rozdělení na dva samostatné katastry. Kopie originálních map (katastr je sestaven ze 6 naskenovaných částí) lze získat za poměrně rozumné ceny na adrese: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Pod Sídlištěm 9, 182 11 Praha 8

Generace v pohybu časem

Za první generaci považuji ty, kteří do Trávníka a Naděje přišli od roku 1945 asi do r. 1963. Největší aktivita ve sportu se u této generace projevila v šedesátých letech, stejně tak to byla doba tanečních zábav s vlastní kapelou Dřevák.

Na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let se rodila druhá generace. Z této doby lze připomenout společné levné letní pobyty u moře v Dederonii.

Třetí generace se rodí nyní - po r. 2000.

Trávnicko-Nadějská parta se utužuje i tím, že ve prakticky všech generacích došlo k takovému sblížení několika dvojic, že přátelství přerostlo v lásku a manželství, takže máme nyní několik spřízněných rodin. Vloni se dokonce jedna svatba konala v přírodním prostředí na Milštejnu.

Právě nastupující generaci v Trávníku se daří – mezi narozenými asi 25 dětmi jsou dvoje dvojčata!


7. října 2007

Psi

To takhle zapadli dva v Alpách v závěji a už se jich zmocňovala beznaděj. Tu se k nim blížil bernardýn s nezbytným soudkem rumu na krku. Jeden polozasypaný povídá: „Hele, nejlepší přítel člověka!“ Ten druhý se koukne a povídá: „Nó a nese ho pes."

V naší chalupářské sešlosti je taky řada psů. Vybral jsem jich několik a sami si připomeňte, který z nich je "nejuštěkanější“, „nejpohyblivější“ nebo „nejpřátelštější“.


4. října 2007

Novináři

Nedávno mne napadlo podívat se, jak je naše okolí zmiňováno v novinách a časopisech. Velká sláva to není.

V červencovém čísle časopisu Reflex z r. 2005 v zajímavém článku o známé kozí farmě Horynových ve Světlé objevíte větu, že se pan Horyna přesunoval „přes vybydlený Trávník do Cvikova na poštu“. Sami posuďte, je-li Trávník vybydlený.

V květnu 2007 bylo v příloze Hospodářských novin otištěno povídání o Lužických horách. I zde nacházíme perlu: „Několik kilometrů od Mařenic se nachází …..přehrada U Naděje. Byla postavena v roce 1938 pro pohon pily v obci Hamr. K pile přivádělo vodu osm kilometrů dlouhé podzemní potrubí.“ Skutečná délka tohoto částečně po povrchu vedoucího náhonu je maximálně 1 km.

Z internetu se dozvíme i to, že se v Trávníku konají politické a taneční akce – viz: ·
V novinách se objevila i informace o biofarmě, jejíž součástí je volný chov dobytka na loukách v katastru Trávníka: Farmář Kitzler chová na Českolipsku masná plemena krav a ovce. Zaměstnává na šedesát lidí. Zvířata chová podle ekologických zásad a výsledným produktem je tak "biohovězí" a "biojehněčí" maso. Sázka na bioprodukty je sice úspěšná, ale přesto není hlavním cílem hospodaření. Kitzler se totiž stará o zhruba 4500 hektarů luk a pastvin. "Po roce 1990 se tu pozemky přestaly obdělávat. Z Českolipska zmizelo přes osmdesát procent dobytka, ze zemědělství odešla spousta lidí hledat práci jinde. Když jsme tu znova začínali oživovat kopce pastvou, stěžovali si na to třeba někteří Pražáci. Ale teď už jim vůně venkova nevadí a jsou naopak rádi, když místo bodláků mají okolní louky čistě vypasené," zdůrazňuje Kitzler.

Turistické známky

My starší si pamatujeme trampské placky, vypálené obvykle na tenkých odřezcích z kmene břízy. Připomínaly návštěvy různých trampských osad a míst.

Už jsem v jedné z dřívějších poznámek připomněl dávnou turistickou akci 100 jarních km. Nyní mají turisté novou možnost soutěžení. Jde o tak zvané turistické známky. Jsou to kulaté dřevěné, vypalované plakety, které jsou suvenýrem a zároveň "potvrzením" o dosažení turisticky atraktivního místa. Jinde je nelze koupit. Číslovaná řada známek (celkový počet již přesahuje 1500) dokladuje navštívení hor, pramenů řek, hradů, zámků, historických měst, jeskyň a řady dalších turisticky atraktivních míst. Známky jsou k dostání přímo na zmiňovaných místech nebo na městských úřadech, blízkých osvěžovnách a p. Soutěže spočívají v získání třeba určitého počtu známek nebo známek vybraných. Ukázka známky je na obrázku.

Informace o místech, kde se známky vydávají lze nalézt na web stránkách http://www.turisticke-znamky.cz/

V našem okolí, pokud je mi známo, se vydávají následující známky:

č. 232 hrad Sloup (pokladna)

č. 1482 přehrada Naděje v penziónu U Naděje (Liškovi), Trávník

č. 1469 město Cvikov v inf. kanceláři na MÚ

č. 1409 skalní hrad Milštejn v penziónu v Rousínově

č. 1391 Modlivý důl v restauraci Zámeček, Svojkov

č. 1361 naučná stezka Luž. Horami dvě osvěžovny v Polesí

č. 1298 kostel v Mařenicích v osvěžovně U 3 lip (Břicháčkovi), Mařenice


2. října 2007

V lese

se hledají houby - běžné, ale přitom se u Trávníka najdou i vzácnosti jako kotrč kadeřavý nebo šiškovec černý - viz obrázky. Najde se ale i kořen alkoholik, který si razil cestu hrdlem láhve ....

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]