30. března 2008

Lužicko-srbská menšina v sousedním Německu se strachuje o budoucnost

V příspěvcích z 27. srpna 2007 a z 11. února 2008 jsem psal o Lužických Srbech a o jejich staletém úsilí o zachování národa – tedy především jejich svébytného jazyka. Zdálo by se, že v Evropské unii je jejich postavení v rámci regiónu zajištěno. Bohužel není tomu zcela tak.
Minulý měsíc publikovala lužickosrbská organizace Domowina (organizace má postavení jako mívaly Matice česká a Matice slovenská) memorandum, ve kterém upozorňuje na ohrožení budoucnosti Lužických Srbů v důsledku snižující se finanční podpory Nadace pro lužickosrbský národ, která byla zřízena v roce 1991 společně Spolkovou republikou, Saskem a Braniborskem s cílem zachovat jedinečnou lužickosrbskou kulturu, vzdělávací a vědecká zařízení. V r. 2007 měla Nadace pro lužickosrbský národ rozpočet ve výši 15,6 mil. EUR, na r. 2008 byl tento rozpočet omezen na 7,6 mil. EUR. Důvodem je nevyřešený spor o kompetence ve financování mezi Spolkovou republikou Německo a spolkovými zeměmi Sasko a Braniborsko, který brání uzavření nové smlouvy o financování, která měla vstoupit v platnost v lednu 2008. Zmíněné Memorandum končí výzvou německé a mezinárodní veřejnosti, aby se u spolkové vlády zasadila o to, aby Nadace mohla i nadále realizovat svou práci pro blaho autochtonní menšiny v Lužici.
Problém se týká i škol. V Lužici byly ustaveny tři typy škol A, B a C. Školy typu A s lužickou srbštinou jako vyučovacím jazykem, školy B s vyučovacím jazykem německým a povinnou lužickou srbštinou (tzv. lužickosrbským profilem) a školy C čistě německé. Do roku 1990 Srbové vstupovali se 7 školami typu A a 85 školami typu B. Ve školním roce v roce 2003/4 se lužicko-srbsky učilo na 33 školách 1667 dětí, z toho 53 již v rámci programu Witaj kvalitní srbštině. Protože však po sjednocení Německa je ve východních německých zemích vysoká nezaměstnanost, postihuje to i Lužické Srby. Nezaměstnanost v Lužici je podle způsobu výpočtu až třetinová a některá města opustilo až 40 procent obyvatel. Mladí lidé odcházejí za prací a je tedy nyní i nedostatek dětí pro dvojjazyčnou výuku. Ale i zmíněná nadace podle vyjádření některých Lužických Srbu nehospodaří s přidělovanými dotacemi účelně, místo podpory školství dává velkou část prostředků do podpory Lužickosrbského národního souboru, který sice úspěšně reprezentuje lužickosrbskou kulturu v Německu i v zahraničí, ale vystupuje zčásti německy, takže využití dotace je víceméně „na hraně“ – místo skutečného života se podporuje skansenová prezentace.
Myslím, že i o těchto skutečnostech u našich sousedů bychom měli vědět.

Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]