24. dubna 2008
O všeličemž
Mokřady na Brazilce – nás seznámí s mokřady a rašeliništi na svahu od Dolní Světlé (podél známé panelové cesty k hranicím). Stezka má délku asi
Údolím Milířky – je okružní stezka, dlouhá
Okolím Studence – je nejdelší stezka, dlouhá
Nejnovější je Lesnická naučná stezka na svahu kopce Sokol nad Petrovicemi. Otevřena byla letos 18. dubna, měří 2 km a má 5 informačních tabulí. Věnována je lesnímu hospodářství a jedno zastavení připomíná 130. výročí zavraždění zdejšího lesníka pytlákem.
A něco na jinou notečku – chalupáři jsou opatrní lidé, protože mají důvody - k řadě vykradení chalup již došlo. A tak není divu, že se rychle domluví nad podezřelými událostmi. Nedávno obcházel chalupy jak v Naději tak v Trávníku mladý muž, který všude vykládal, že má na silnici do Cvikova auto, kterému došel benzin a žebronil aspoň o litr s tím, že jako zástavu ponechá autorádio, které držel v ruce. Když si spočítáme, že za dobu, kterou věnoval obcházení chalup, by se dostal i do Cvikova k benzinové pumpě, je zřejmé, že celou příhodu bereme jako podezřelou. Jiný podivný případ je, když po polní cestě kolem trávnických chalup projede kolem půlnoci cizí auto s žebříkem na střeše a někam zmizí.
20. dubna 2008
Výlet pro chladné jarní dny
V Jonsdorfu mají výbornou atrakci pro naše děti – Schmetterlinghaus čili Dům motýlů. Je to hala o ploše asi
V dalších halách tohoto krásného centra jsou akvária s mořskými rybkami (děti už zdaleka hlásí „tady plave Nemo“) a terária s leguány, hady, chameleony či želvičkami. V několika teráriích je i hmyz (kudlanky, strašilky a d.).
Výlet s dětmi do tohoto Motýlího domu je skutečně vděčný. Vstupné pro dospělé je 4,5 EUR, pro děti 3 EUR. V přízemí je i malá kavárnička s přijatelnými cenami (kopeček zmrzliny 0,6 EUR, káva 1,8 EUR) a hrací koutek pro děti se stavebnicemi a skládačkami. Na prohlídku je možno počítat s hodinou a půl, protože děti jsou unešené. Parkoviště je přímo u objektu, v létě bude další atrakcí rozlehlé alpinum z druhé strany budov.
Na připojených obrázcích je pohled na Motýlí dům a ukázky chovaných živočichů.
Objekt se nachází na silnici, která prochází Jonsdorfem ve směru na Žitavu. Vedle něj je kryté kluziště. Dovedete si představit, že by něco takového bylo ve Cvikově? Pokud by byl konečně otevřený hraniční přechod v Krompachu, byl by to krásný výlet bez zbytečné objížďky (jen cca
18. dubna 2008
Jak se k nám jezdí vlakem dnes
Po této trati projede denně až 60 párů vlaků (t.zn. v každém směru). Rychlost byla zvýšena až na
Je zřejmé, že se touto investicí jednak zvýší bezpečnost jízdy a dále dráhy ušetří velkou sumu v provozních nákladech, kdy doposud musely být ve směnách obsazeny všechny železniční stanice na této trati zaměstnanci, řídícími dopravu (výpravčí, závoráři a p.). Dnes je ve směnách obsazeno pouze řídicí centrum v České Lípě a ve stanicích jsou jen zaměstnanci pro komerční službu.
Na prvním obrázku je řídicí počítačové centrum a na druhém světelná odjezdová návěstidla ve stanici.
16. dubna 2008
To jsou věci
CODEX GIGAS VE CVIKOVSKÉ KNIHOVNĚ
14.února jsme si s dětmi ze třetích tříd povídali o vzniku a vývoji písma a knihy. Nebylo to však jen nahlédnutí do historie, ale řekli jsme si i o významu knihy a důležitosti vzdělání. Měli jsme také jedinečnou příležitost prohlédnout si největší rukopis na světě – Codex gigas - Ďáblovu bibli. Tato unikátní památka vznikla ve 13.století v podlažickém klášteře v Čechách a časem se dostala až do uměleckých sbírek císaře Rudolfa II. Odtud ji však v roce 1648 odvezli Švédové jako válečnou kořist pro svou učenou královnu Kristýnu . V roce 2007 nám byla tato vzácná památka zapůjčena a Praha se tak stala po New Yorku a Berlíně třetím místem, kde byla vystavena. Je to neuvěřitelné, ale naše malé městečko se stalo čtvrtým městem, kde byl tento div světa k vidění.
Nějak autorovi uniklo, že "do čtvrtého města na světě" nebyla zapůjčena supervzácná bible ze Švédska, aby ji děti ve škole holýma rukama (jak dokladují ke článku ve Zpravodaji připojené fotografie) osahávaly, ale věrná kopie na stejném materiálu, která vznikla díky Nadačnímu ústavu regionální spolupráce u příležitosti loňského olomouckého knižního veletrhu Libri 2007.
13. dubna 2008
Přes hranice
Větší zvěř v Lužických horách
Je míněna skutečně zvěř, nikoliv lidská sběř, která občas ničí naše lesy. Sem patří i čtyřkolky, jejichž burácení vyplaší zvěř na kilometry daleko. O bezohledném stahování dřeva, kdy se vytváří hluboké rýhy v lesním podrostu, kudy rychle mizí dešťová voda, jsem již také psal.
O malých ptáčcích jsem psal před časem ve článku o krmení ptáčků v zimě. Z ptáků, kteří se krmí sami, se můžeme zmínit o jestřábu lesním. Jeden pár hnízdí již několik let na okraji lesa nad horní částí vesnice Trávník a pravidelně zde vyvádějí i mladé. Jejich „giáá“ je daleko slyšitelné. Z větších ptáků jsou k vidění straky a sojky. Péči o stromy se věnují strakapůdi (datel je vzácnější). Za letních večerů jsou hojní netopýři (ochránci přírody pravidelně v září organizují večerní pozorování netopýrů u Ledové jeskyně na svahu Suchého vrchu).
Ze savců je možno v lesích pozorovat lišky, srnčí a jelení. Lišky se vyskytují kolem Milštejnu. Srnčí se dá pozorovat v létě k ránu i v těsné blízkosti lidských obydlí – viz obrázek. Často používají své pravidelné cesty, kdy opatrně procházejí i neoplocenými zahradami. Jelení zvěř se zdržuje hlouběji v lesích – často je možno shlédnout jeleny a laně v lesích kolem Luže a Pěnkavčího vrchu. Říká se, že v Lužických horách jsou i stádečka muflonů, ale na vlastní oči jsem muflony viděl u Křížové skály nad Nadějí naposledy snad před 20 lety. Mokřiny v lesích jsou rozryté od divokých prasat, ale musím přiznat, že jsem nikdy ve zdejší přírodě divoké prase nezahlédl. Na okrajích lesů se zdržují jezevci. Jimi vyryté důlky v zemi (důsledek pátrání po tučných larvách či velkých broucích) jsou časté i v trávnických zahradách. Rovněž jsme v Trávníku zahlédli kuny a letos i opakovaně hranostaje – viz druhý (převzatý) obrázek.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]