28. února 2009

Ještě jednou běžky

Nedávno jsem psal o trasách na běžecké výlety v našem okolí. Je nutno se zmínit (pochvalně) o iniciativě Města Cvikova. Zakoupili totiž stroj na vytváření běžeckých stop spolu se sněžným skůtrem a zahájili zkušební provoz protahování běžeckých tras. Jedná se o několik krátkých tras u Cvikova a jednu dlouhou trasu, která se značně kryje s naší trasou č. 2 (viz čl. z 2.února 2009) - je to stopa přes Milštejn a Sirný pramen na parkoviště u chaty Luž , dále na Ptačinec a okolo Pěnkavčího vrchu k parkovišti na Šébru a zpátky přes Kaufmanův buk na Milštejn. Na německé straně jsou obdobným způsobem trasy udržovány již řadu let. Trasa je vyznačena na stránkách Městského úřadu Cvikov

http://www.cvikov.cz/mapa/cvikov_lyzarske_trate.pdf

Jen škoda, že pro letošní rok asi už počasí nedovolí další sportování na běžkách.


26. února 2009

Antonínovo údolí

Od přehrady k Mařeničkám vede Antonínovo údolí. Jmenuje podle skalní kapličky, zasvěcené sv. Antonínovi Paduánskému, u mostu na cestě k domu s pečovatelskou službou pro mentálně postižené ženy.

Podíváme-li se do životopisů svatých, dozvíme se, že sv. Antonín Paduánský žil ve 13. století a byl ve svých kázáních tak výmluvný, že i ryby vystrkovaly hlavičky z vody a poslouchaly ho nebo že po jeho kázáních se zhýralci napravovali. U jeho hrobu v Padově se údajně stalo mnoho zázraků.

Ze zmíněných životopisů ale zjistíme, že existoval i druhý sv. Antonín, řečený Veliký. Ten žil ve 4. století v Egyptě jako poustevník, který prožíval mnohá pokušení. Tato pokušení se později stala i motivem různých fantastických vyobrazení. Církevní výklad popírá, že by se jednalo o halucinace z hladu.

Ovšem nedávno jsme u mezníku s obrázkem sv. Antonína (viz článek z 28. prosince 2008) zaznamenali vidění ne z hladu, ale ze žízně. Našemu kamarádovi Tondovi se zjevila lepá servírka s orosenými půllitry – vypadalo to asi takto <<<<


10. února 2009

GEOCACHING

(čti džiokešing, ale spíše se u nás domluvíte na geokešing)

je turistická, navigační a vlastně i internetová hra pro všechny majitele navigačních zařízení GPS, která dnes spojuje tisíce lidí po celém světě. Spočívá v tom, že někdo na určité místo ukryje schránku (většinou malý plastikový kontejner nebo zavařovací sklenice s různým obsahem) a zakryje ji třeba kamením. Této schránce se v angličtině říká cache, čtěte „keš“. Na internetu zveřejní její souřadnice a různé doplňující informace, naznačující způsob ukrytí. Ostatní účastnící této hry potom tuto schránku pomocí navigačních přístrojů hledají. Při nalezení se zapíší do sešitku ve schránce, případně si vyberou něco z obsahu a výměnou do keše vloží něco svého (fotku, minci,...). Po návratu domů svůj zdar ohlásí na speciální internetové stránce. Tato zábava funguje díky přesnosti dnešních GPS systémů a internetové výměně informací o nově založených skrýších mezi účastníky hry. Ti pak mohou se znalostí délkových a šířkových zeměpisných souřadnic skrýše vyrazit na lov. Není to však tak jednoduché, jak se zdá. V lese snadno ztratíte signál GPS a když už naleznete zadaný bod, je na místě tolik kamenů, že i když tušíte, že keška je pod kamenem, jen nesnadno určíte pod kterým ... .

Více o tomto sportu dozvíte na http://wiki.geocaching.cz/wiki/Hlavní_strana

Pokud se s geokešingem trochu více seznámíte, můžete v okolí vyhledat řadu skrýší. Znamená to si navigaci GPS přepnout z mapy na odečet zeměpisných souřadnic a najít si na internetu údaj o umístění kešek. K popisu skrýší v našem okolí se dostanete tak, že na internetu otevřete stránku (na které jsou keše celosvětově evidované):

http://www.geocaching.com/seek/nearest.aspx

A v ní si zadáte vyhledávání All geocaches By coordinate a do okének zadáte přibližné zeměpisné souřadnice pro Trávník:

N 50° 48.000´ E 014° 39.000´ (bohužel tato komunikace musí probíhat v angličtině). Následně se vám otevře seznam několika desítek kešek v našem okolí. Jen pro informaci – kešky jsou například: Na Křížku (nad Nadějí), u Ledové jeskyně, na Zeleném vrchu, u Milštejnu, u kamenné kapličky za Drnovcem, u katakomb v Antonínově údolí a na řadě dalších míst na Cvikovsku.


2. února 2009

Běžkování

Běžkování bylo před deseti – dvaceti lety mezi Trávnicko-Nadějskými chalupáři velmi populární. Jak stárneme a do kloubů přichází artróza, už se tolik do kopců nehrneme. Připomeňme si alespoň oblíbené trasy a třeba některého čtenáře nalákáme.

Taková nejkratší (na plánku označeno modrofialovou - okruh 1) začínala v Trávníku a přes Knesplovku se lesní cestou vystoupalo až na vrchol Trávnického vrchu. Odtud byl pozvolný sjezd na vrstevnicovou cestu od Cvikova na Milštejn. Od Milštejna se sjelo dlouhou lesní cestou až na spojovací cestu od přehrady ke sv. Jánu. Tam se odbočilo doprava a po silničce kolem přehrady se přes Naději dojelo zpět do Trávníka. Celková délka byla asi 9 km.

Druhá trasa (označená vínovou - okruh 2) byla celodenní. Z Trávníka se po silnici přes Naději došlo k přehradě. Odtud se vystoupalo po svahu až k silnici z Nové Huti do Horní Světlé. Překřížila se silnice a přes pole se došlo mezi domky Horní Světlé a k silnici na parkoviště pod Luží. Podél této silničky se došlo k Myslivnám (Jägersdorf) a zde s v chatě Pod Luží poobědvalo. Pak se pokračovalo pod Luží po hranici až na rozcestí pod Ptačincem a odtud na parkoviště u silnice přes Šébr do Rumburku. Odtud jsme se po žluté turistické značce vrátili pod Bouřným k sv. Jánu a opět k přehradě a do Trávníka. Od sv. Jana se k cestě na přehradu dalo dojít dvěma cestami – snazší po široké cestě oklikou nebo kratší, ale úzkou klikatou cestičkou lesem. Tam se nám jednou ztratila jedna běžkařka z naší party. Protože jsme nevěděli, kterou cestou se dala a protože náhodou šli v protisměru jiní běžkaři, zeptali jsme se, zda ji neviděli. Odpověď byla: „Anó, tam v těch zatáčkách předvádí předložku u krbu.“ Délka této trasy byla asi 28 km.

Třetí okruh (nakreslený tyrkysovou) vedl z Naděje přímo na Milštejn. Odtud již známou trasou na rozcestí u sv. Jána a zde se po silnici popošlo asi 100 m směrem na Horní Světlou a pak se vyrazilo do kopce po zelené (kolem odbočky k Sirnému prameni) až k chatě Pod Luží. Zpět byly dvě možnosti – kratší a příjemné bylo otočit se a po zelené sjet opět ke sv. Jánu a přes přehradu domů. Delší varianta vedla po hranicích (jako u okruhu 2) až k rozcestí pod Ptačincem, ale odtud hned vlevo po široké otevřené silničce dolů až opět ke sv. Jánu a dál opět přes přehradu domů. Kratší cesta měřila asi 14 km.

Čtvrtý používaný okruh (označený okrově) vedl z Trávníku na Trávnický vrch a k Milštejnu (jako trasa č. 1), ovšem odtud následoval dlouhý sjezd po cestě do Rousínova. Před Rousínovem se po lesní silničce odbočilo vpravo a došlo se na silnici Nová Huť – Horní Světlá (na rozcestí u Kaufmannova buku). Po silnici se došlo ke sv. Jánu a obvyklou cestou přes přehradu domů. Tato trasa měřila také asi 14 km.


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]