20. srpna 2009

Zarůbané chodníčky

Když si prohlédneme katastrální mapu Trávníka, zjistíme kolik cestiček zaniklo.

Typickým příkladem je původní cesta z dolního Trávníka ke Kalvárii na Zeleném vrchu, značená modrou turistickou značkou. Dnes ji pohltily pastviny s elektrickými ohradníky a modrá značka byla přeložena tak, že od Trávníka vede kus po silnici do Cvikova a pak teprve odbočuje k Zelenému vrchu.

Jiným příkladem jsou přístupové cesty k vodojemu nad Trávníkem. Ty jsou dnes zahrnuty do soukromého vlastnictví sousedních nemovitostí. A takových cest je více, většinou to víceméně nevadí (majitel nebrání užívání k chození), ovšem v některých případech to sousedské vztahy minimálně znervózňuje. Zanikly i některé polní cesty v Naději včetně bývalého hřbitova.

Stejně tak lze z katastrální mapy vysledovat, kolik bylo v Trávníku a v Naději dalších domů, kde jsou dnes jen zbořeniště. Domy zanikly hlavně v poválečném období. Již v soupisu obyvatel z r. 1948 je řada čísel popisných označena jako „bouračka“. Pamětníci třeba vzpomínají na hostinec a řeznictví v Trávníku na místě dnešního parkoviště u silnice Mařenice – Cvikov.

Ale chodníčky jsou někdy „zarůbané“ i zbytečně. Opakovaně jsme upozorňovali zástupce Služeb města Cvikova, že některé lampy z osvětlení svou funkci nemohou plnit, protože jsou zarostlé náletem, ale náprava nepřichází. Dá se pak hovořit o mrhání veřejnými prostředky, protože spotřeba elektrické energie takového svítidla nepřináší žádný užitek. Jedno takové místo je na cestě p.č. 1070 od silnice do horní části Trávníka. Na obrázku vidíte, že směrem nahoru osvětlení blokuje rozsáhlý porost lískových keřů.

Jiným případem je zakrytí parkoviště u silnice – napsal bych olistěním, ale jde spíše o ojehličení (viz druhý obrázek). Také zde se diskutovalo na schůzi Občanského sdružení, že v noci je zakryté místo perfektní třeba pro zaparkování auta a následné ukládání lupu (skutečně se stalo), ale úprava (odstranění spodních větví) se zatím nestala.

Prý je s úpravami nutno počkat až skončí vegetační období. Doufejme, že jen současné.


19. srpna 2009

Jak dobré podnikání pozvedne vesnici

Na stránkách blogu TRAVNÍK A VĚCI OKOLO byl už několikrát zmíněn ranč MALEVIL v Heřmanicích. Jeho název byl použit ze slavného románu francouzského spisovatele Roberta Merleho, kde ve středověké tvrzi téhož jména přežije skupina lidí atomovou válku.

Na jaře r. 1998 začaly na zanedbané louce u Heřmanic růst první budovy – a v červenci byl penzion s restaurací i stájemi pro koně v provozu. V r. 1999 byla zprovozněna krytá jízdárna a hala na squash. Pak následovalo otevření golfového areálu ( v r. 2001 s 9 jamkami, v r. 2004 s 18 jamkami), ze kterého je na obzoru vidět Ještěd. Vybavení na golf si zde lze i půjčit (včetně vozítka na elektrické baterie).

Areál se dále rozrůstal, takže dnes tu najdeme jak atrakce pro děti - hřiště, trampolíny, malou ZOO tak i další atrakce pro dospělé – adrenalinovou výškovou lanovou prolézačku, tenisové kurty, hřiště pro plážový volejbal, bowlingovou halu a tři restaurace. Majitel si z cesty po Africe dovezl řadu originálních domorodých plastik, které dnes zdobí areál i jednu z restaurací.

Ubytování je možné jak v hotelu na ranči, tak v chatičkách v přilehlém lese a ve dvou zrenovovaných chalupách v Heřmanicích. V areálu mají hosté k dispozici i bazén.

Že je ranč úspěšný, denně svědčí desítky automobilů na jeho parkovištích. Ceny ovšem odpovídají zaměření na mohovitější klientelu. Atrakcí je pravidelná aukce – bleší trh, která se koná každou třetí sobotu v měsíci. Pravidelně se jí účastní někteří chalupáři z Trávníka a Naděje. Za pár desítek korun se zde dají koupit i prodat všemožné chalupářské starožitnosti.

Na Malevilu se každý měsíc pořádají i koncerty známých kapel, jako např. Čechomor. Zvýšený počet návštěvníků se příznivě odráží i na zlepšujícím se vzhledu Heřmanic nemluvě o několika desítkách pracovních příležitostí v okrese, silně postiženém nezaměstnaností. Prostě – podnikat se musí umět a když jeden dělá, co hostům na očích vidí, neztratí se.


12. srpna 2009

Sklářství je v problémech

Ale třeba můžeme trochu pomoci tím, že se podíváme na jejich práci.

V naší blízkosti je několik objektů firmy AJETO, kterou zde před časem založil designér Bořek Šípek (zahájení provozu v Lindavě bylo 28. října 1994).

V Lindavě (na konci směrem do Svitavy) je hlavní provozovna, kde můžete v rámci prohlídky sledovat jak pod rukama a rty sklářských mistrů vzniká skleněná krása. Kromě toho je v objektu i Sklářská krčma, kde jsou rovněž dvě sklářské pece a kde můžete popíjet a současně sledovat sklářskou práci, nemluvě o tom, že si za velmi rozumné ceny můžete některé výrobky odvézt. A ti odvážní si mohou i foukání skla sami pod pohledem vyzkoušet (viz první obrázek).

Druhé centrum této firmy je v Novém Boru (na ulici TGM na výjezdu k České Lípě). Zde je restaurant, kde sedíte vlastně za sklem kolem sklářských pecí a vidíte skláře při práci. V poledne zde mají cenově velmi atraktivní menu. Ještě poznamenám, že se jí ze skleněných talířů. V objektu je dále sklářské muzeum a ve vedlejším objektu je vzorkovna a galerie. Parkoviště je přímo ve dvoře. Druhý obrázek restaurace se sklářskými pecemi jsem si vypůjčil ze stránek www.ajetoglass.com , kde najdete mnoho dalších informací.


7. srpna 2009

Orientační závody

Po dvaceti letech se v Naději na začátku srpna opět konaly mezinárodní orientační závody. Protože jsem na konci padesátých let , kdy tato sportovní aktivita u nás začínala, se této disciplině rovněž věnoval, zajímalo mne, jak to v praxi vypadá dnes. Tehdy se začínalo s povinnou zátěží v ruksaku a kontroly se procházely jako turistická vycházka (na nohou pohorky). Ale už v r. 1962 se startovalo v trenýrkách a tehdejších keckách. Na kontrolách si závodník musel do startovního lístku otisknout razítka.

Dnešní závody pořádá turistický oddíl z Nového Boru a účastní se jich asi 1500 závodníků z mnoha zemí světa. Na přiložené fotografii jsou dva z Dálného Východu. Závodí se v mnoha kategoriích od dětských až po seniorské. Start a cíl prvních tří etap byl na louce za posledními domy v Naději u cesty na Milštejn. Poslední dvě etapy se běží v lesích kolem Martinova údolí. Z ubytoven v Novém Boru byli na nadějské etapy závodníci sváženi autobusy a auty na provizorní parkoviště v Antonínově údolí.

V lesích kolem Milštejna bylo rozmístěno víc než sto kontrolních bodů a každá z kategorií měla určené své kontrolní body, jejichž soupis s mapkou a s náznakem umístění bodu (kámen, strom a p.) obdržel závodník spolu s elektronickým čipem na startu. V terénu je kontrola označena oranžovobílým látkovým lampionem, který je umístěn na stojanu, kde je také štítek s kódovým číslem kontroly a elektronické zařízení pro záznam času proběhu závodníka na zmíněný čip.

Na druhé fotografii je závodní mapka. Je to poměrně malá němá mapka – bez názvů – jen s vyznačením terénu s vrstevnicemi a kontrolními body. Závodník musí projít všemi body do cíle v co nejkratším čase. Mumraj u cíle byl veliký (viz třetí foto).

Na poslední fotografii je vidět, že do cíle se dobíhá ve vysokém tempu. Závodů se zúčastnil v jedné kategorii i lyžař Lukáš Bauer, stříbrný z letošního libereckého mistrovství světa v lyžování.


3. srpna 2009

ChKO o nás pečuje

Správa ChKO vydala další publikaci na křídovém papíře: Lužické hory - 122 nejčastějších otázek a odpovědí. Kromě všemožných adres a kontaktů, mapky Lužických hor s vyznačenými přírodními památkami a rezervacemi obsahuje publikace odpovědi na skutečně mnoho problémů. Tři stránky jsou věnovány podmínkám pro novostavby v ChKO. Na ukázku vybírám několik otázek a zkrácených odpovědí:

Kdy se může kácet v lese?

V lese se může kácet celoročně v souladu s lesním hospodářským plánem a lesním zákonem. Každý vlastník lesa je povinen provádět přednostně nahodilou těžbu, aby nedocházelo k vývinu a šíření škodlivých organismů….

Jaký je rozdíl mezi kácením v lese a mimo les?

Ke kácení dřevin mimo les (pokud dosahují právním předpisem stanovených parametrů) vydává povolení místně příslušný obecní úřad. Kácení se obvykle povoluje v období vegetačního klidu.

Kdy nemusím žádat o povolení kácení stromu?

… Je-li stavem stromu bezprostředně ohrožen život či zdraví či hrozí újma značného rozsahu – do 15 dnů je ovšem třeba o pokácení uvědomit obecní úřad. …

K tomu pozn.: To se ovšem týká vlastníka pozemku s takovým stromem. Problémem je, když se takový vlastník chová k pokácení chová netečně nebo když by sice chtěl, ale pokácení může ohrozit veřejnou komunikaci nebo silnoproudé či sdělovací vedení.

Jak je regulován vjezd a stání motorových vozidel v ChKO?

Vjezd a stání mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená e souhlasem orgánu ochrany přírody jsou ze zákona zakázány. Není tedy možné parkovat na louce, v lese či jezdit po polních a lesních cestách. ….

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]