23. ledna 2010

Mokřady

Jistě jste toto zvukomalebné slovo již slyšeli. Asi tušíte, že jde o nějakou promáčenou část krajiny. Podívejme se na věc trošičku podrobněji.

Zamokřené plochy s vysokou hladinou podpovrchové vody a s hojnými prameny byly vždy součástí naší krajiny. Mokřad se dá charakterizovat třemi podmínkami:


- voda je přítomna skoro pod povrchem
- půda mokřadů má vlastnosti, odlišné od jiných druhů půd
- prosperuje tam vegetace, odolná vůči zaplavování vodou.

Po ústupu ledovce, který v poslední době ledové zasahoval až na naše území, zůstávala v krajině jezera, vzniklá jeho roztáním. Ta ovšem postupně zanikla, ale právě místo nich vznikaly mokřady. Aby lidé mohli krajinu hospodářsky využívat, prováděli jejich odvodňování. Místo mokřadů vznikaly soustavy rybníků. Mokřady zůstaly zachované jen tam, kde se půda plošně neobdělávala.

Mokřad je vlastně kombinací suché půdy a vody. Proto se v nich udržela flora i fauna, která zvládá přechod z jednoho prostředí do druhého. Protože ale mokřad je zranitelný (odvodňovací zásahy v okolí, způsobující pokles hladiny spodní vody a p.), bývají tyto rostlinné i živočišné druhy ohrožené. Ale ani lidem tyto zásahy často neprospívají (urychlení odtoku způsobuje při dnes častých přívalových deštích záplavy v níže položené krajině).

Mokřady jsou tedy v krajině užitečné a je vhodné je nelikvidovat. Že je to problém nejen naší republiky, svědčí skutečnost, že na jejich ochranu byla přijata v r. 1971 tzv. Ramsarská konvence (jednání se konalo v Iránském městě Ramsar – ještě v době kdy tam nevládli ajatolláhové a ostatní státy s Iránem spolupracovaly). Účelem zachovávání mokřadů je zadržování podzemní vody, ochrana proti vodní erozi, čištění vody, zachycování a využívání živin, rozpuštěných ve vodě, stabilizace místního mikroklima a krajinotvorný efekt.

ČR ke konvenci přistoupilo v r. 1993. Podle konvence stát vyhlásí mokřady, které pak mají zajištěnou ochranu. Na Českolipsku je to území Břehyně a Novozámeckého rybníka u Zahrádek, kde je zřízena přírodní rezervace.

V naší blízkosti je řada menších mokřadů. Známá je Brazilka nad Dolní Světlou, kde se mokřad záměrně obnovuje (po nesmyslné melioraci v osmdesátých letech) a tento proces je zdokumentován na naučné stezce. Je zde rašelinná vrstva je v některých místech až 0,6 m silná. Část plochy pokrývá vřesoviště. .Ale můžeme si připomenout i mokřad v údolí mezi Nadějí a Lesním vrchem nad Hamerským potokem nebo mokřady pod svahem Trávnického vrchu a na okraji pastvišť pod Zeleným vrchem. Takže se nezlobme, pokud si při hledání hub na okraji lesů nabereme do bot. Udržení vody v krajině za to stojí.


12. ledna 2010

Koupáme se na Kristýně, ale víte kde budeme jachtařit?

Jachtaření v Itálii je pro jinou kategorii chalupářů, ale i my bychom mohli mít rozumnou příležitost.

V letošním roce totiž bude poměrně blízko od nás otevřeno obrovské jezero – Berzdorfer See u Görlitz (viz mapka i s vyznačenou trasou). Celý areál se slavnostně otevře 26. června 2010. Ten den začne pravidelná plavba výletních lodí po jezeře. Berzdorfer See vzniklo na místě bývalého lignitového dolu, ve kterém se začalo těžit v roce 1835 a těžba byla ukončena v r. 1997. Jezero je napájené z Lužické Nisy 1 km dlouhým potrubím o průměru 1,6 m. Napouštění započalo v únoru 2004. Rozloha jezera bude 1 000 ha, což vynikne ve srovnání se známou Kristýnou, která má 14 ha. Průměrná hloubka jezera bude 4 m , ale v nejhlubším místě celých 72 m.

Zázemí na novém jezeře najdou nejen plavci, ale právě i jachtaři, potápěči, golfisti, bude tu řada pláží, obrovský kemp a okolo povede i cyklostezka. Po hladině budou jezdit výletní lodě.

Z Trávníka to bude k novému jezeru přes přechod v Petrovicích a Žitavu asi 50 km. Pokud bude konečně otevřen přejezd v Krompachu, může to být o 10 km kratší. Rozhodně to bude stát za zkoušku, protože jistě budou možnosti výletníků zajištěny pečlivým německým způsobem. Tomu ostatně nasvědčuje loňská zkušenost, kdy hodně trávnicko-nadějských chalupářů s dětmi jezdilo na koupaliště v německém Olbersdorfu, kde byli s podmínkami více než spokojeni.

Na druhém obrázku je letecký pohled na jezero během napouštění.

8. ledna 2010

Jak to tedy s tou daní z nemovitostí nyní bude?

Součástí úsporných opatření, které připravilo ministerstvo financí, je i zdvojnásobení sazeb daně z nemovitosti už pro rok 2010 (protože daň z nemovitostí se platí předem). Ti, co už přiznání k dani z nemovitostí někdy v minulosti podali a nic se jim plošně nezměnilo, budou prostě čekat, až jim Finanční úřad v Novém Boru pošle nový výměr. Tam uvedenou částku musí do konce května 2010 zaplatit.

Pokud ovšem v minulém roce u někoho došlo ke změně ve stavu nemovitostí, musí do konce ledna podat daňové přiznání - stačí ovšem tzv. dílčí přiznání k dani z nemovitosti, ve kterém uvede pouze vzniklou změnu a celkovou daň. Toto přiznání je nutno podat do konce ledna 2010.

A jak vypadají nové sazby? Jednu daň platíme z parcel, definovaných buď jako zahrada (druh pozemku A) nebo jako trvalé travní porosty (druh pozemku B). O ostatních druzích pozemků (lesy, rybníky) se nezmiňuji, protože asi nepřipadají příliš v úvahu. Pro katastr Trávník (i další vesnice v jeho okolí) je m2 takových parcel naceněn ve vyhlášce č. 287/2007 na 1,98 Kč. Z výsledku (znásobení plochy touto jednotkovou cenou) pak činí daň u pozemků A 0,75 %, u pozemků B činí daň 0,25 %. Budou to tedy i nadále částky poměrně malé. Zdvojnásobení se bude počítat u tzv. zastavěných ploch (uvedených v § 6 odst. 2 zákona o dani z nemovitostí, tj. zastavěné plochy a nádvoří, stavební pozemky a ostatní plochy), což jsou parcely, na kterých stojí naše domky, případně i parcely, vedené jako zbořeniště (kterých je též dost). Zde tedy bude nově sazba 0,20 Kč/m2 (dosud byla 0,10 Kč/m2). Také u daně ze staveb se daň zdvojnásobuje (pro stavby, určené k rekreaci byla dosud daň 3 Kč/m2, nyní to bude 6 Kč/m2).

Pro území města Cvikova ovšem dochází k jisté úlevě. V roce 2009 jsme totiž už tento dvojnásobek platili zavedením místního koeficientu podle vyhl. č. 2/2009 , který ovšem zastupitelstvo města Cvikova svou vyhláškou č. 3/2009 zrušilo. Takže u staveb bude daň stejná jako v r. 2009 (jen důvod a výpočet bude jiný). Naštěstí tedy město zavedení místních koeficientů zrušilo, protože jinak by to znamenalo platit čtyřnásobek proti stavu před r. 2009.


1. ledna 2010

Rok 2009 skončil, rok 2010 začal

Tradice se mají dodržovat a chalupáři z Trávníka a Naděje to dobře vědí. Je vůbec pozoruhodné, že tato parta asi 40 lidí drží pospolu už od šedesátých let (někteří vlastně už od svého dětství v letech padesátých). V mládí to byly šiškové války, společné koupání na přehradě a společné tancovačky. Již tehdy jsme se na Silvestra scházeli v místní osvěžovně.Pak po řadu let následovaly společné Silvestry u někoho v chalupě.

V posledních deseti letech jsme se na Silvestra scházeli v Mařenicích, většinou v útulné hospůdce U tří lip. Loni a letos začala vznikat nová tradice a Silvestr se slaví v penziónu U Naděje.

Letos se nás sešlo asi třicet a společné papání a popíjení bylo zpestřeno velkou tombolou (účastníci dodali do tomboly na 60 výher – od uzeného tzv. Tondova kolena přes minitelevizor po různá trička, chňapky, víno či utěrky – viz první obrázek). Jen minitelevizor se tahal z osudí na třikrát, protože dvakrát (!) si ho vylosovala rodina svého dárce, který ho pochopitelně odmítal. Předpůlnoční scénku nastudoval známý produkční Saša a to na téma jak bojovat s prasečí chřipkou – viz druhý obrázek. Po půlnočním odpalování raket pokračoval tanec na třetím obrázku. Bohužel až po odchodu většiny zúčastněných v malých ranních hodinách přišlo nečekané velmi atraktivní vystoupení tureckých břišních tanečnic (z party mladých, kteří byli v penziónu přes Nový rok).

Tradice pak pokračovala na Nový rok společným pochodem na zříceninu Milštejna, kde se konalo opékání buřtů a vaření grogu. Rovněž tato akce, která nahrazuje dávné obřadní novoroční koupání vybraných jedinců na přehradě, se koná snad již po dvacáté. Pohled do skalní brány je na posledním obrázku.


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]