22. února 2010

Jakpak je dnes u nás doma?

Často chceme vědět, jaké je v Lužických horách počasí. Obvykle se koukáme na stránky Českého hydro-meteorologického ústavu (zvláště pak předpověď ALADIN) nebo na stránky Meteopressu.

Na adrese

http://www.ceskehory.cz/luzicke-hory/pocasi-online-kamery.html

se můžete podívat na precisní předpověď počasí na nejbližší dva dny pro řadu míst kolem nás (asi optimální je Luž) a podívat se i na web kamery, které na těchto místech jsou, na mapku, popis místa a v zimě i na informace o lyžařských areálech. Zkuste si to!

Pro znalce angličtiny ještě tip na krátko- a dlouhodobější předpověď pro Cvikov (správcem tohoto předpovědního serveru je norský institut - když má někdo superpočítač tak může dělat předpovědi pro jakékoliv místo na světě):

http://www.yr.no/place/Czech_Republic/Other/Cvikov/

Dodatek:

Dobré je sledovat jejich stránku, která graficky ukazuje počasí na dva dni dopředu po hodinách na:

http://www.yr.no/place/Czech_Republic/Other/Cvikov/hour_by_hour.html

l


13. února 2010

Bez spojení není velení

A bez spojení se ani nedá dohodnout vycházka na pivo do sousední vesnice. V době mobilů to není problém, ale takové spojení je jen od jednoho ke druhému. Pokud potřebujeme zaktivovat více účastníků takové vycházky, je žádoucí něco jako „konferenční spojení“. A k tomu účelu se nejlépe hodí radiostanice.

Výhodou je, že volně k dispozici jsou dvě rádiová pásma

CB pásmo, kde je kolem kmitočtu 27 MHz celkem 80 kanálů pro tzv. občanské radiostanice

a

PMR pásmo na 446 MHz, kde je 8 kanálů.

Řekněme si něco o těchto dvou možnostech.

CB pásmo (pro větší názornost - je na něm používána délka rádiové vlny asi 11 m) se hodí pro spojení na vzdálenosti od 5 km více. Pro vysílání nepotřebujete žádné zkoušky ani žádné speciální povolení. Stačí si zakoupit radiostanici, anténu, zdroj a přečíst si pravidla v tak zvaném generálním povolení. Potom je možno už vysílat a jen dodržovat tato pravidla. Odhaduje se, že celosvětově je na tomto pásmu mezi 50 až 60 miliony uživatelů, v Česku se počet uživatelů pohybuje v řádu několika desetitisíců. U nás bylo toto vysílání povoleno v r. 1965 s omezením výkonu radiostanice na 0,1 W a vydáním povolení (bez zkoušek).. Tesla tehdy vyráběla pro toto použití přenosné radiostanice VKP 050. Od r. 1995 je používání CB zcela volné. I povolený výkon byl zvednut až na 4 W pro vysílání FM (kmitočtovou modulací). Kanály mají číslování a některé z nich jsou nepsanou dohodou vyhrazeny pro určitý druh spojení. Tak kanál č. 9 je nazývaný SOS kanál a monitorují ho i hasiči, záchranky a p. Kanál 10 je „dopravní“ a používají ho hlavně profesionální řidiči (tiráci) pro vzájemnou informovanost. Samozřejmě, že vysílání na určitém kanálu mohou odposlouchávat všichni, kteří se na tento kanál naladí a jsou v dosahu vyzářených rádiových vln, Souhrnně lze říci, že toto pásmo je vhodné pro spojení bydliště – chata (na větší vzdálenost musí být použita speciální anténa, ne už pouhý prut na stanici) nebo pro komunikaci vozidel. Na obrázku vlevo je ukázka takové typické CB stanice.

Pro v úvodu zmíněný svolávací účel je vhodnější pásmo PMR. Zde se pracuje na délce vlny 70 cm. Jde o miniaturní ruční radiostanice s výkonem 0,5 W a pevnou krátkou anténkou, která je součástí radiostanice. Ve volném terénu je maximální dosah 3 až 5 km. Je zakázáno ke stanici připojit jinou anténu, protože s lepší anténkou by bylo možné spojení na mnohem větší vzdálenost a docházelo by vzhledem k menšímu počtu kanálů k rušení. Kvůli tomuto malému počtu kanálů jsou tyto stanice vybaveny pomocným obvodem, který trvale vysílá současně s hovorem sluchem neslyšitelný tón (těchto tónů je celkem 38). Pak vás slyší pouze ta protistanice, která má aktivovaný příjem se vzájemně dohodnutým tónovým „subkanálem“. Tyto radiostanice se prodávají po párech, mají obvykle napájecí akumulátorky (velikost AA) a jejich cena je od 800 do 2500 Kč (podle reputace výrobce). Pokud se tedy třeba 10 účastníků dohodne na číslu kanálu a číslu tónového subkanálu, mohou všichni v pohotovostním stavu poslouchat, co se na dohodnutém kanálu děje, a mohou vzájemně komunikovat. Různé typy PMR radiostanic jsou na obrázku vpravo.

A nyní něco zkušeností, protože několik z nás už tyto PMR stanice má a komunikuje s nimi. Bylo možno bez problémů komunikovat mezi chalupami v horním a v dolním Trávníku. Spojení bylo možné s přijatelnou srozumitelností i při hovoru mezi horním Trávníkem a prostorem kolem Nadějské kapličky. Na konec Naděje u začátku cesty na Milštejn se už nebylo možné dovolat. Zato při výletu na Hvozd byla do Trávníka perfektní komunikace jak ze silnice před krajem Mařenic (2 km) tak i z plošiny Hvozdu na vzdušnou vzdálenost 5,5 km. Stejně jsme měli spojení do Trávníka ze Schillerovy vyhlídky.Pokud je stanice ponechána přes den trvale na přijmu, bylo nutno nabít akumulátory ve stanici po dvou dnech (nabití přes noc bylo postačující). Spojení je tedy reálné, pokud v cestě signálu nejsou větší přírodní překážky.

A ještě pár zkušeností radioamatérů. Ti pracují na jim vyhrazených užších pásmech na krátkých a velmi krátkých vlnách na základě speciálního povolení, vydávaného Českým telekomunikačním úřadem po složení náročnějších zkoušek. Na jednom z těchto pásem s kmitočtem blízkým pásmu CB dosahují za příznivých podmínek (stav ionosféry, roční doba) spojení třeba až do USA. A na pásmu 430 MHz (velmi blízkém PMR pásmu) je český rekord v délce spojení přes 2 000 km (!). Na tomto pásmu se používají i malé ruční radiostanice obdobné stanicím PMR. Mají příkon 1 až 3 W (tedy ne o příliš více než stanice PMR) a z dobré polohy v Praze je pomocí této staničky možno běžně komunikovat například s protistanicí, umístěnou na hoře Luž (tedy na vzdušnou vzdálenost 100 km).


10. února 2010

„Zamoření“ krajiny rádiovým zářením

Když v devadesátých letech začínala éra mobilních telefonů musili první uživatelé obvykle vyhledávat místo na zahradě u chalupy, odkud se dalo telefonovat.

To byla doba, kdy signál z telefonů byl vysílán v pásmu 450 MHz (délka rádiové vlny cca 70 cm) – a telefonní čísla začínala číslem 601.

Brzy se přešlo na mezinárodní pásmo GSM 900 (kdy se spojení uskutečňuje v pásmu 900 MHz tj. s délkou rádiové vlny cca 33 cm). V tomto pásmu je cca 200 kanálů, které jsou rozděleny mezi jednotlivé provozovatele a použity v terénu tak, aby se vzájemně nerušily. Jak se rozvíjela mobilní telefonie bylo nutno přejít na další pásmo GSM 1800 tj. na pásmo 1800 MHz s délkou vlny 15 - 16 cm (kde je k dispozici dalších skoro 400 kanálů).
V Česku jsou provozovatelé:

- původní Eurotel, nyní odprodaný španělské firmě Telefonica O2;

- Oskar nyní Vodafone

- T-Mobile.

V původním pásmu 450 MHz dnes provozují firmy Telefonica O2 a nově vzniklá firma U:fon mobilní připojení na internet systémem CDMA. U:fon od r. 2008 v tomto pásmu provozuje i telefonní službu.

Ještě, že ty rádiové vlny jsou neviditelné, jinak bychom zírali, co kolem nás kmitá. Jak nás učili ve škole čím je rádiová vlna kratší, tím víc se šíří přímočaře. Proto na dnes už málo používaných středních a krátkých vlnách můžeme poslouchat stanice z Evropy i zámoří (protože se tyto vlny odrážejí od slunečním zářením ionizovaných vrstev plynů, obklopujících naši zeměkouli - tzv. ionosféra). Velmi krátké vlny (kde vysílá televize a také síť pro mobilní telefonii) volně procházejí zemskou ionosférou, takže pokud by ve vesmíru existovali mimozemšťané, jistě by zaregistrovali, že nepatrná kulička ve sluneční soustavě začala v posledních 50 letech enormně zářit na rádiových vlnách.

Ale vraťme se do Lužických hor. Abychom mohli „mobilně“ telefonovat, byla i v našem okolí vybudována síť základnových retranslačních stanic (tzv. BTS), které nám telefonování zajišťují. Nejblíže v našem okolí je stanice na Kamenném vrchu (586 m n.m.) nad Hamrem. Slouží všem třem operátorům (O2, Vodafone i T-mobile). Další nejbližší stanice jsou na domech sídliště ve Cvikově (samostatně pro O2 a Vodafone). Další stožáry můžeme vidět v Kunraticích, u křižovatky silnic ve Svoru nebo u Brniště či Stráže pod Ralskem. Velké množství BTS je ve čtyřúhelníku mezi městy Nový Bor, Česká Lípa, Žandov a Česká Kamenice.
Typická anténa na domě je na prvním obrázku vlevo. Síť CDMA (kde je větší dosah základnových retranslačních stanic) má v naší blízkosti stanice jen na Ralsku a na budově skláren v Novém Boru.
Stožáry BTS jsou povinně vybaveny výstražným světlem, které v noci varuje nízkoletící letadla a vrtulníky. V zahraničí už přišli i na to, že takový stožár (jako je třeba nad Hamrem) poněkud hyzdí krajinu, takže se už dodávají i stožáry, které imitují vysoké stromy, ve falešném listoví mají ukryté antény a aspoň z dálky jsou nenápadné. A dokonce i u nás pár takových falešných stromů vyrostlo. Jak taková anténa vypadá, je na obrázku vpravo.

7. února 2010

A lyžaři vůbec!

Na serveru novinky.cz se v neděli 7.2. objevil rozsáhlý článek o lyžování v Lužických horách. Uvedena jsou lyžařská střediska: A samozřejmě jsou ve článku pochváleny i běžkařské stopy. Nejnovější informace přímo od uživatelů o sněhových podmínkách v Lužických horách najdete na odkazu Sněhová samoobsluha na serveru http://www.luzicke-hory.cz

1. února 2010

Běžkaři pozor!

Již loni 28. února jsem zmiňoval zajímavou iniciativu města Cvikova pro běžkaře. Proto dnes jen upozorním na informaci pana starosty, otisknutou v letošním únorovém vydání Zpravodaje města Cvikov:

Město Cvikov strojově upravuje běžecké trasy v okolí Cvikova. O údržbu těchto běžeckých stop se stará pan Richard Ramisch st. Pro představu o délce udržovaných stop uvedu hlavní okruhy: 1. za Veselákem směrem ke Svoru cca 6 km, 2. u Dětské léčebny 4 km, 3. od Veseláku na Lindavu 7 km, a 4. od Cvikova k hranicím s Německem 30 km. Přestože se jedná o pořádnou porci kilometrů, myslím si, že jsou tratě vzorně upravené. Je škoda, že nám tyto stopy neustále ničí neukáznění pěší turisté, ale také majitelé čtyřkolek, kteří v některých částech upravené stopy rozjezdí.

Zvláště nejdelší trasa, která prochází přes Milštejn, je pro sportovnější chalupáře z Naděje a Trávníku zajímavá.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]