26. dubna 2010

Sběr surovin se nemá přehánět

Jak jsem zde již nedávno zmiňoval, o likvidaci železného šrotu v našich vesnicích se někteří naši spoluobčané pečlivě starají. Ovšem čeho je moc, toho je příliš.
Na prvním obrázku je zakrytí sběrné strouhy pro povrchovou vodu u silnice v Trávníku před sběrem, na druhém po provedeném sběru.
Další komentář asi bude od toho, kdo do strouhy v noci spadne a zlomí si nohu. Na věc byl upozorněn ředitel Služeb města Cvikova.

20. dubna 2010

Čisté nebe – vybuchla sopka na Islandu

Byli jsme před lety zvyklí, že jsme nad Lužickými horami vidívali letadla, která se nad námi odchylovala buď na severovýchod (směr na Varšavu) nebo na sever (směr na Berlín). Tehdy se zde totiž rozdělovaly dva letecké koridory, kterých se letadla musela držet (mohly ovšem používat různé výšky letu – tzv. letové hladiny a musely mít od sebe i dostatečnou vzdálenost).

Tyto koridory se přestaly používat někdy v polovině devadesátých let s masivním rozšířením tzv. principu volného letu. Dnes je Evropa protkána hustou sítí "tratí letových provozních služeb". Pokud není zakázán přelet některých zakázaných prostorů a pokud jsou zajištěny rozestupy mezi letadly, může totiž dnes dispečer povolit i kratší letovou trasu po přímkové spojnici dvou bodů. Můžete tedy nad hlavou vidět letadla, letící po zmíněné síti, ale i letadla využívající pro daný okamžik přidělenou trasu od jednoho bodu do dalšího bodu.

Zájem o letové trasy vzrostl nedávno, kdy v důsledku rozptýlení sopečného prachu ve vysokých vrstvách atmosféry po výbuchu sopky na Islandu, byla na několik dní absolutně zastavena letecká doprava téměř v celé Evropě.

Podle kondenzačních čar dovedeme pohledem rozeznat čtyřmotorový Jumbo-jet od menších dvoumotorových letadel. Ovšem často by nás zajímalo, jaké že to letadlo nad námi zrovna letí. V době internetu ani toto není nemožné.Na adrese

http://www.flightradar24.com/?lat=50d800&lng=14d750&zoom=11
totiž uvidíme mapu s okamžitou situaci ve vzduchu nad Lužickými horami, na které jsou zakresleny malé značky letadel tam, kde se právě letadlo nachází. Pokud na něj najedeme pomocí myši kurzorem a klikneme, objeví se na pravé straně okénko se všemi údaji o letadle (čas, typ letadla, letecká společnost, odkud kam letadlo letí i jeho okamžitou výšku a rychlost).
Příklad, co můžete vidět, je na přiloženém obrázku letadla se stopou výfukových par, který byl zaznamenán dne 20. dubna v 19.38 hodin a na výřezu z mapy (z výše uvedené webové stránky) vidíme, že než naběhl počítač se letadlo dostalo až nad Křižany u Ještědu. A na stránce se navíc po kliknutí na značku letadla dozvíte, že šlo o letadlo Lufthansy typ Boeing 747-430 (tedy Jumbo-jet), které letí z Frankfurtu a/M do Pekingu.

11. dubna 2010

Skála smrti

U Kunratic je ve skále vytesaný reliéf podle místní pověsti. V pověsti se vypráví, že místní zloduch – rytíř Kun – pronásledoval v lese na svém koni mlynářovu dceru s úmyslem ji znásilnit. Dívka doběhla až na okraj vysoké skály a v zoufalství skočila dolů. Dopadla do rašeliny a zachránila se, ale rytířův kůň se na kraji skály smekl, ulomil kus skály a spadl i s rytířem a kusem skály do bažiny. Pod tou tíhou se rytíř propadl do hlubiny a utopil se.

V r. 1910 dva místní lidoví umělci vysekali do svislé stěny skály nad říčkou Svitávkou tento motiv (viz připojené foto).

Místo se nazývá „Skála smrti“ a přístup je z ní od zrušené pily na jižním okraji Kunratic po zelené značce.

Zde se ovšem o „přístupu“ dá mluvit jen ve značné nadsázce. Jednak je skála viditelná jen z velké blízkosti, protože těsné okolí je zarostlé evidentně náletem a za druhé se kolem cesty ke skále těžilo dřevo bezohledným způsobem tak, jak to v poslední době známe i odjinud. Lesní cesta je jen bahno, rozježděné těžkou lesní technikou, a okraje cesty jsou pokryty vrstvou ořezaných větví. Místy jsou louže, plné ropných produktů, které „takylesákům“ ukapávaly ze strojů a vozidel. Dokumentováno je to na dalších dvou přiložených fotografiích.

Nevím komu tamější lesní revír patří, ale je zjevné, že je to špatný hospodář, když dopustí takovou spoušť. Asi před dvěma lety jsem stejný přístup dokumentoval u lesní těžby na Milštejně. Je zřejmé, že se těžaři chovají všude stejně bezohledně. Jsem proto přesvědčen, že volání po likvidaci kůrovce na Šumavě odtěžením postižených lesů by dopadlo stejně! Proto věřím, že spíše si příroda pomůže sama. Zásah těžké lesní techniky (výmoly, rozrytou půdu, ropné produkty, odřené živé stromy při odvozu vytěženého dřeva) by šumavské hvozdy přežít nemusely.

7. dubna 2010

Setkání sousedů podruhé

Náš spoluchalupář z Naděje Martin Žák uspořádal se svou kapelou Stará almara vloni na louce před penziónem U Naděje akci Setkání sousedů, o které jsem psal 26.7.2009.

Pro velký úspěch se tato akce bude opakovat 21.srpna 2010! Častušky se ale i při přihlédnutí k termínu akce zpívat nebudou.

Kromě toho bych chtěl upozornit, že Martin pořádá během letoška tři „večery při svíčkách a petrolejce“ ve cvikovském kulturním domě.

První večer se konal 26. března a vystupovala na něm Stará almara s tématikou Písně a příběhy z Appalačských hor.

Druhý večer se bude konat 17. září a hostem večera bude spisovatel knih o horách a přírodě Miloslav Nevrlý.

Třetí večer se uskuteční 26. listopadu a kromě písniček Staré almary na něm vystoupí herec Miloň Čepelka, známý spoluzakladatel divadla Járy da Cimrmana.


5. dubna 2010

Velikonoční koleda 2010

I letos se v Trávníku a Naději konala tradiční velikonoční kolednická obchůzka. Akce je známá jako "17 zastavení jara", protože vznikla někdy v polovině sedmdesátých let, kdy dotyčný seriál běžel v televizi a shodou okolností se tehdy obešlo 17 chalup. Letos bylo plánováno dokonce 26 zastavení, ale v důsledku nemocí se několik chalupářek nedostavilo a tak se koleda smrskla na stále úctyhodných 22 chalup. Úctyhodných proto, že nutnost vypít během odpoledne 22 frťanů vodky úctyhodná je.

První ročník byl trochu spontánní, takže koledníci dostali k uctění od vodky přes rum, slivovici až po pivo a šampus. Důsledky byly samozřejmě odpovídající, což se trochu předpokládalo, takže se koleda už tehdy (a od té doby stále) realizuje v neděli, aby do odjezdu v pondělí stačili koledníci vystřízlivět. Další ročníky už byly organizovanější, takže se na přípitek povoluje malá štamprle vodky a všude musí být něco k zajezení.

Každé chalupářce se zazpívá koleda (což jsou aktuální slova na některý známý nápěv) a přidá se jedna písnička na přání.

Z letošního textu vyjímám kousek:

Okolo vrátek vypukl zmatek,

koleda začíná.

Láhev už otvírá sousedka rozmilá,

nápoje rozlívá.

Důchodce zbabělý potají kořalku

do trávy vylívá.

Ke koledě se poutala i tradice předání koruny "krále velikonoc" koledníku, který se nejvíce zpumprdlíkoval, ale v průběhu věků jeden z králů někam krásnou mosaznou korunu zašantročil.

A na dokreslení dva obrázky z letošní akce - členové hudby a závěrečné zpívání v místní hospůdce.


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]