21. října 2010

Morytáty (hrůzostrašné historky) z našeho kraje

Na počátku vzpomenu našeho bohužel již zesnulého kamaráda Vaška Vokálka. Před mnoha lety jsme u něj na chalupě inscenovali domácí divadlo "Morytát z Lužických hor" o vraždě místního lesníka.

Řadu takových historek nalezneme na internetových stránkách a v knížkách o Lužických horách. Některé pověsti, ale i skutečné historky jsem pro čtenáře tohoto blogu ve stručné podobě vybral.

A) U cesty z Nové Hutě do Horní Světlé se 11. září roku 1928 stala vražda Josefa Kaufmanna (u dnes pojmenovaného Kaufmannova buku). Kaufmann byl kupec z Horní Světlé. Vykupoval výrobky zdejších zemědělců, zejména máslo, a pravidelně je vozil prodávat na Varnsdorfsko, Rumbursko a Šluknovsko. Na cestách jej pravidelně doprovázela obchodnice z Horní Světlé Anna Fischerová. Kaufmann se z Varnsdorfu vracel přes Novou Huť a do Horní Světlé už jeli potmě. Když vyjížděli lesem k nejvyššímu místu silnice nějaká postava se vyšvihla na vůz a vzápětí zaznělo několik výstřelů. Po prvních ranách se Kaufmann, zasažený kulkou do šíje, zhroutil, otěže mu vyklouzly z ruky a zřítil se z povozu; byl na místě mrtev. Paní Fischerová, která byla na okamžik strachem ochromená, byla zasažena třemi ranami do boku, do krku a do ruky, byla to však jen lehčí zranění a ona se dokázala udržet na nohou a proto se odhodlala dopravit vůz sama domů. Ihned po dojetí do Světlé oznámila paní Fischerová vraždu na četnické stanici, odkud se vypravili ohledat místo zločinu. Dorazili tam asi dvě hodiny po vraždě a našli Kaufmannovu mrtvolu. Přestože ležela tak dlouho opuštěná v lese, nepozorovali na ní žádné stopy po loupeži a dokonce u ní byla nalezena Kaufmannova náprsní taška s několika sty korunami. Vražda nebyla nikdy objasněna. Na kmenu buku byl připevněn malý obrázek, připomínající vraždu. Po r. 1945 obrázek zmizela původní buk byl poražen. V r. 2006 byla na jiném buku poblíž místa vraždy odhalena nová deska.

B) Ve Cvikově v zahradě domu č. 170 (na pravé straně silnice do Lindavy) stojí starý kamenný kříž. Je to tak zvaný smírčí kříž, kterých je po Česku několik desítek. Pověst o jeho původu vypráví: Dva domkáři se svářili o hranice svých pozemků. Denně docházelo mezi nimi k hádkám a svárům. Jeden druhého nenáviděl. V jedné z častých hádek jeden domkář druhého v návalu zlosti zabil. Za tento zločin musel vytesat kamenný kříž a před popravou jej na místě činu zasadit.

C) Ve středověku míval Cvikov vlastní hrdelní soud, který vynášel velmi přísné rozsudky. Za krádeže koní, vykradení kostela, zabití nebo vražedná přepadení byl téměř vždy trest smrti. Kopec, na němž se exekuce prováděly a kam odsouzence procesím odváděli, byl nazýván Popravčí vrch (dnešní Ortel). Když šibenice na Ortelu dosloužila, bylo za nové popraviště vybráno bližší místo za dnešní tzv. Střelnicí.

D) Na cestě z Rousínova k Milštejnu byl na stromě obraz, znázorňující neštěstí, které postihlo povozníka Knespela z Trávníku. Svážel dříví z lesa. V těchto místech se mu pod tíží nákladu probořil můstek, koně se splašili, vůz se převrátil a pod ním přišel o život nešťastný povozník.

E) Pověsti vyprávějí o Benátčanech, kteří ve středověku procházeli Lužické hory a hledali ložiska drahých kovů. Jeden z nich zanechal i zprávu o pokladu pod Milštejnem: … najdeš hrad, jmenuje se Milštejn. Pod hradem je studna. U studny je rybníček, v něm najdeš velký poklad drahokamů, mincí a zlata v měděném pivovarském kotli. …. Jiný poklad je prý ukryt pod kamenem, na kterém je vytesaný kříž a trojúhelník s kruhem uprostřed. …

F) V listopadu roku 1833 se do Antonínova údolí vraceli textiláci Schicht a Wiesner. Zdrželi se až do tmy a tak nebylo divu, že zabloudili. Bloudili lesy kolem Milštejnu, padali ze skal a byli celí potlučení. Až k ránu se před nimi vynořila skála nad Nadějí a oni poznali kde jsou. Z vděčnosti nechali na vrchol skály vztyčit kovaný kříž. Proto je od té doby skála známá jako Křížová věž, krátce Křížek.

G) Za sedmileté války za vlády Marie Terezie mezi Rakouskem a Pruskem prý Prusové při ústupu zakopali pod jednou skalou na Zeleném vrchu plukovní pokladnu. Jednou se o vykopání pokusil kostelník z Nového Bor se svojí ženou. Truhlu objevili, ale současně se jim zjevil bezhlavý voják a žena hrůzou vykřikla. Protože tak porušila naprosté ticho, které bylo podmínkou při hledání pokladu, truhla i s bezhlavým vojákem navždy zmizela v hlubinách.

H) V osmdesátých letech devatenáctého století se stavěla železnice ze Cvikova do Svoru. Na stavbě pracovali i italští dělníci. Jeden z nich, Christoph, aby co nejvíce ze svých výdělků ušetřil pro rodinu v Itálii, žil v jeskyňce pod Dutým kamenem u Drnovce. Jednou byl při odstřelu skály zraněn. Dobelhal se prý do své jeskyňky, ale když druhý den do práce nepřišel, našli ho v jeskyňce mrtvého. Úspory ale u něj nenalezli. Asi je schovával někde okolo do skály, kde jsou možná dodnes.

I) Kdo by neznal loupežníka Babinského. Kolem roku 1830 zorganizoval Václav Babinský menší loupeživou bandu, se kterou přepadával pocestné. Dopaden byl v r. 1832 v Kuřivodech za Mimoní. Při kontrole tamní rychtář Václav Franke zjistil, že se Babinský vykázal falešným pasem na jméno Josef Schmid, který mu na jeho zakázku zhotovil písař vrchnostenské kanceláře Antonín Profeld. Navíc při zatýkání rychtáře kousl do palce a zranil dva biřice.


7. října 2010

Milštejn a polomy

Při květnové vichřici utrpělo i okolí zříceniny Milštejnu. Přímo u skalní brány spadlo asi dvacet stromů.

Dnes už jsou odklizené, ale lesáci ještě vyčistění místa od odřezaných větví neprovedli. Největší polomy jsou kolem cesty z Naděje na Milštejn (viz první obrázek). Polomy ovšem otevřely zajímavé výhledy na Křížek, okolo kterého rovněž stromů ubylo. Slušné kmeny už lesáci vesměs odvezli, ovšem kolem cesty jsou hromady odřezaných větví (viz druhý obrázek), které čekají na zpracování v maxištěpkovačce, o které se už dva měsíce hovoří, že zde bude nasazena. V příkopech u cesty stále ještě leží kmeny pokroucené, sukovaté nebo polámané. Prostě práce je tam ještě hodně. A pak by mělo dojít i na opravu cest, dnes to vypadá katastroficky (viz třetí obrázek).

Polom u Milštejnu rovněž otevřel souvislý výhled na hlavní skálu nad branou.

Až asi do roku 1965 byl vrchol Milštejnu přístupný po dvou žebřících. Pak už se na něj lezlo pouze podél skalní štěrbiny a traversem okolo skály pod vrcholem. Že to není příliš náročné dokázal můj 7-letý vnuk, který navázán s tátou na laně rovněž na vrchol nedávno vylezl.


2. října 2010

Oslava

Tento týden jsme oslavili 90 narozeniny jedné z prvních pražských chalupářek v Trávníku – paní Sládkové.

Zahrát jí a popovídat si s ní přišel téměř kompletní Trávnický disharmonický orchestr. Sládkovi tráví v Trávníku volné chvíle od r. 1947. Starou paní Sládkovou známe asi všichni a máme ji rádi. Tohoto krásného jubilea se dožila v dobré pohodě i tělesné a duševní svěžesti.

Po předání kytic a slavnostním přípitku jsme si s ní povídali o jejím životě. Její vyprávění o dětství na Žižkově nám připomnělo známé žižkovské postavy a místa kolem Kapslovny (kde stála od 19. století továrna na střelivo firmy Sellier a Bellot, která byla v r. 1936 přestěhována do Vlašimi), chudinského koutu Žižkova, zvaného. „Zadní Indie“. Žižkovem prochází hlavní často přejmenovávaná ulice, paní Sládková nám připomněla původní název Karlova (za komunistů to byla Kalininova a nyní Seifertova). Zavzpomínala i na jeden rok, kdy studovala gymnazijní kvartu v klášterní škole ve Varnsdorfu, kde již tehdy byli Češi napadáni henleinovci.

Z příhod za války zavzpomínala na vodácké jízdy po Vltavě, ještě nespoutané Orlickou a Slapskou přehradou, a na Svatojánské proudy, zlikvidované už tehdy přehradou Štěchovickou. Její vyprávění, jak se v březnu za velké a po zimě ještě studené vody udělali s budoucím manželem na kajaku, jsme si živě představovali, protože se tehdy na vodu nejezdilo v dokonalém vodáckém oblečení jako dnes a spadnout v plném zimním oblečení do Vltavy bylo skutečně o život.

Na závěr posezení jsme ještě odpálili malý noční ohňostroj.

Do dalších let přejeme svěží čilé jubilantce pevné zdravíčko a životní pohodu. Atmosféru oslavy dokumentují dvě připojené fotografie.


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]