21. listopadu 2011

Krade se všude

Dostal jsem níže uvedenou výzvu. Třeba náhodou někdo z mých čtenářů pomůže.

Vážení přátelé,

Nechala jsem manželovi k narozeninám vyřezat vodníka (viz příloha). Je z olše, má cca 150 cm a váží 120-150 kg! 25.9. jsme ho posadili v Rynárci (okr.Pelhřimov) k rybníčku.

V noci ze 4. na 5. 10 NÁM HO NĚKDO UKRADL.

Nevím, jestli zůstal v našem regionu, nebo putoval na "objednávku" do jiných koutů republiky... Prosím vás, pokud byste někdo takového vodníka viděl (může být i různě nabarvený, ale řezbář si zaručeně svoji práci pozná), informujte mě na e-mail: jaromir.dejmek@seznam.cz nebo na telefon: 602664357

Informaci, která povede k nálezu odměním. Mnohokrát vám děkuji.

Jitka Dejmková

17. listopadu 2011

Byly letos bouřky, byly

A v Trávníku i v Naději někteří z nás utrpěli škody na elektronice. Panuje názor, že hromosvod (odborně řečeno spíše bleskosvod) při zásahu blesku zachrání i všechny přístroje, které jsou uvnitř. To je ovšem omyl, domácí elektroniku hromosvod neochrání.

Bleskosvod by měl především chránit před zásahem blesku do konstrukce domu, což obvykle způsobí požár. Ovšem pokud má někdo bleskosvod instalovaný před mnoha lety, nelze se na něj příliš spoléhat. Dříve se na svodový vodič bleskosvodu přizemňoval i elektrický rozvod v domě nebo anténní stožár na střeše. Pak mohlo dojít k tomu, že část proudu ze zásahu bleskem byla vlastně zavedena dovnitř domu k elektronice. Je faktem, že dobře udělaný bleskosvod blesky vlastně "přitahuje". Takže zkušení praktici tvrdí, že nejvýhodnější ochrana je dobrý bleskosvod na domě u souseda. Jakýmsi "náhradním" bleskosvodem jsou i kovem vyvložkované komíny.

Bleskosvod tedy chrání před zásahem domu bleskem, ale nechrání proti tzv. přepětí na elektrickém vedení. Blesk totiž může udeřit i poměrně daleko, ale do venkovního rozvodu elektrické sítě se naindukuje silné pulzní přepětí i několik tisíc voltů, které se po rozvodu šíří až do rozvaděčů v domech a tam připojené přístroje se mohou zničit. Proto je dobré elektroniku zabezpečit úplným vypojením z elektrické sítě. Odpojenou televizi může zasáhnout blesk i přes anténu, počítač zase po telefonních linkách - odpojit nebo chránit se tedy musí opravdu všechno včetně modemu.

K ochraně před pulzním přepětím se dnes používají svodiče bleskových proudů a svodiče přepětí. Ochrana podle pro dnes zřizované rozvody platné normy EN ČSN 62 305 o názvu "Ochrana před bleskem" je několikastupňová. V našem horském prostředí by měla být první ochrana instalována přímo v hlavních přípojných skříních a to tzv. svodič bleskových proudů. Druhý stupeň ochrany je pak přímo u citlivých elektronických přístrojů ve formě tzv. chráněných zásuvek (např. od fy Belkin, ve kterých je i ochrana pro přívod telefonního vedení k modemu) nebo chráněných "prodlužováků". Při této úrovni ochrany bychom se nemuseli o svá zařízení bát, pokud přijde bouřka a my nejsme poblíž, abychom je mohli vypnout. Pokud ovšem poblíž jsme jistota je jistota a zařízení raději vypneme.


11. listopadu 2011

Cvikov má stánek kulturních radovánek

Naši pamětníci vzpomínají jak se svými prvními láskami chodili ve Cvikově do kina Sever. Dávno již tomu ...

Tato budova – bývalý hotel – byla postavena na konci 19. století jako hotel Reichshof (Říšský dvůr). Za první republiky patřil cvikovskému starostovi Salomonovi. V r. 1945 byl vyvlastněn a přejmenován na hotel Stalingrad. Činnost jako hotel skončila v r. 1956 a dále fungovalo jen kino. S "malým" zpožděním po odhalení Stalinova kultu osobnosti byl přejmenován na Sever.

V r. 1977 proběhla jeho rekonstrukce a nadále zde byla jen restaurace a výčep. Budova byla v majetku RaJ Česká Lípa. Po r. 1989 byla budova zprivatizována a v reálu pouze chátrala. Městu Cvikov se podařilo budovu v r. 2005 v dražbě zakoupit a po získání dotace renovovat na kulturní centrum.

Přestavbu jsme poslední dva roky mohli zblízka sledovat.

V sobotu 5. listopadu 2011 byla budova ještě před slavnostním otevřením zpřístupněna veřejnosti. Zájem byl veliký a stovky návštěvníků si prohlédly zrenovovaný divadelní sál (kde se budou pořádat plesy, koncerty a divadelní představení), výstavní sály (kde byla výstava děl místních výtvarníků - obrazy, fotografie) a řadu klubovních místností. Vzhledem k využití dotačních fondů nesmí být po dobu 5 let budova využívána komerčně, proto zde zatím nebude žádná restaurace, ale jen internetová kavárna. U budovy bylo vybudováno i parkoviště.

Oficiální název budovy je Multikulturní centrum, ale přesto se nad vchody skví zlaté nápisy s tradičním názvem Hotel Sever.


4. listopadu 2011

U rozmoklé žáby

Když jedeme po silničce mezi Mařenicemi a Heřmanicemi v Podještědí a sjíždíme z horního úseku silnice od kapličky k Heřmanicím, jistě si povšimneme po levé straně mokřadu s polozarostlým rybníčkem. Toto území na obou stranách silničky bylo na návrh CHKO vyhlášeno od června 2011 tzv. přírodní památkou se zajímavým názvem „U Rozmoklé žáby“.

Tento název je prý vzpomínkou na dávno již zrušenou hospodu v osadě Paseka (je to černý roubený patrový dům vlevo těsně u silnice o kousek dál směrem k Malevilu). Osadu Paseka tvoří dnes jen pár domů u silnice pod Zámeckým vrchem několik desítek metrů předtím, než narazíme na malevilský označník „Vávrovo království“.

Přírodní památka je definována zákonem o ochraně přírody a krajiny a je to území obvykle menší rozlohy zřízené k ochraně určitých přírodních objektů. V toto případě jde o ochranu tohoto mokřadu spolu se místním rostlinstvem, houbami a živočichy. Přírodní památka je na obvodu označena tabulkou s malým státním znakem a dále i dvěma červenými pruhy na sloupech a kmenech stromů.

Na území této přírodní památky roste například masožravá rostlina rosnatka a žijí tu i chráněné druhy obojživelníků a vážek.

Připojený obrázek byl převzat z Wikipedie (internetový naučný slovník).

V naší blízkosti jsou další přírodní památky – Brazilka nad Dolní Světlou, Dutý kámen u Drnovce a rašeliniště u Mařeniček.


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]