23. ledna 2012

Kde ty loňské fotky jsou ...

V minulých dnech mezi několika z nás proběhla diskuse o zaniklých domech v Trávníku. Podkladů z dřívějška moc není, pár starých pohlednic a katastrální Císařské otisky z poloviny devatenáctého století.

Pak máme k dispozici seznam obyvatel Trávníka z r. 1948 a na internetu jsou letecké snímky z r. 1954. Když tyto podklady porovnáme, vidíme, kolik budov už dnes neexistuje. V seznamu z r. 1948 je u 26 budov poznámka "neobydleno" nebo přímo "bouračka".

Máme proto na čtenáře z Trávníka prosbu: Pokud máte buď záznamy o předchozích majitelích vaší chalupy, nebo pokud máte fotografie z období let 1945 až 1960, mohli byste je zapůjčit pro oskenování do archivu našeho Občanského sdružení? Neporušené vám budou vráceny. Spojte se za tím účelem buď s autorem tohoto blogu (přes komentář) nebo s administrátorem Trávnicko-Nadějského zpravodaje přes tam uvedený kontakt.

Děkujeme předem.

Na ukázku přikládám fotografii svahu Slepičárna v Trávníku.


13. ledna 2012

Krajina neznámá

Chodím po Cvikovsku a jeho okolí už 50 let. Přesto jsou zde místa, o kterých jsem se dozvěděl poměrně nedávno a které jsou tak zajímavé, že jsem si umínil, že pokud to zdraví a okolnosti dovolí, letos se tam podívám. Jen na ukázku:

· U silnice z Nové Hutí na Horní Světlou je jeden ze sedmisetmetrových kopců Lužických hor - Bouřný. Na jeho jihozápadním svahu je opuštěný pískovcový lom a poblíž něj je mezi skalami jediný viklan v Lužických horách o rozměrech asi 4 krát 2 metry.

· Poblíž tohoto místa je studánka a údolíčko se skálou, do které je vytesaný reliéf žebrajícího děvčátka. Reliéf se váže k místní pověsti, podle které zde vyčerpáním zemřelo v r. 1812 opuštěné děvčátko.

· U cesty od hradu Lemberka do Janovic je v lese malé Stonehenge. Pokud by si někdo myslel, že je to nějaký keltský pozůstatek, kde se za pradávna konaly druidské obřady, mýlil by se. Kamenný kruh 21 menhirů vznikl v r. 1991 při sochařském symposiu, které se konalo právě na Lemberku, a byl postaven za pomoci těžké techniky. Dnes už působí jako by v lese byl odjakživa. Přístup ke kamennému kruhu je lesní cestou od Markvartického rybníka.

· U Mařeniček je zase malý ráj horolezců. Je zde řada menších skalních věží, které pro horolezce představují jak jednoduché tak i docela náročné lezení. Skály a cesty na ně se poprvé objevily v německém horolezeckém průvodci v r. 2004 (Kletterführer Nördliches Böhmen) a nyní je k dispozici i průvodce český, který se dá stáhnout na internetu na adrese http://cs.euroclimbing.com/files/2008/07/marenicky_horopruvodce.pdf

· Naproti hradu Sloup je ve skalách Samuelova jeskyně. Je to údajně sídlo poustevníka, který zde žil kolem let 1720 - 1730 a který, protože byl ze sklářského rodu, zde brousil skleněné čočky do brýlí a dalekohledů. Poblíž je i uměle vytesaná skalní komůrka s oknem. Socha na ochozu hradu Sloup, znázorňující mnicha s dalekohledem, je prý právě upomínkou na poustevníka Samuela.

· Na západním svahu Trávnického vrchu má být jeskyně a názvem Okno. Hledali jsme ji pomocí GPS (protože je uvedená v knize Podzemí Šluknovska a Lužických hor i s tímto údajem), ale nalézt se nám ji nepodařilo. Tak až jindy.

8. ledna 2012

Kdy skončila robota?

Již kdysi jsem tu zveřejnil článek o robotě a poddanství. Jen připomenu několik faktů.
Poddaný měl povinnosti vůči své vrchnosti, státu a církvi. Původně byl poddaný vázán vůči své vrchnosti ourokem, to byl nájem za držení poddanského gruntu, hrazený ve formě bezplatné práce pro vrchnost - roboty. Státu se odváděla státní daň a církvi desátek. V r. 1775 vydala Marie Terezie robotní patent, který zmírňoval robotní povinnosti. Následoval v r. 1781 patent Josefa II. o zrušení nevolnictví, ale lidé zůstali poddanými. V r. 1848 bylo zrušeno i poddanství, od té chvíle byli lidé občany státu a jejich poddanské grunty se staly jejich majetkem. Taky připomenu funkci drába, který dozoroval na robotování.

V těchto dnech jsme na případu jednoho nezaměstnaného z našeho okolí mohli zjistit, že se opět zavádí jakási neplacená robota a že jejím průkopníkem je ministr s odpovídajícím jménem - Drábek.


Nezaměstnanost je u nás už dlouho problémem. Dnes již rozlišíme, že nezaměstnaní se dají rozdělit do několika skupin. Někteří si se zaměstnáním vrásky nedělají, protože si při větším počtu dětí vystačí s dávkami sociální podpory. Jiní už rezignovali na vše, kromě krabičáku, a jsou v kategorii bezdomovců. Velká kategorie nezaměstnaných sice dochází na úřady práce, ale práce pro ně není (po padesátce je to někdy těžké). Po tak zvanou podpůrčí dobu, která je stanovena u osob do 50 let na 5 měsíců, od 50 do 55 let na 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců, dostává nezaměstnaný podporu v nezaměstnanosti ve výši, odvozené od předchozího výdělku. Po skončení podpůrčí doby už nezaměstnaný získá jen sociální dávku ve výši životního minima, tedy necelých 3200 korun.

Ovšem od letoška je další změna: Pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci nepřetržitě déle než 2 měsíce, se od 1. 1. 2012 zavádí nabídka veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně (dosud to bylo jen 20 hodin měsíčně). Cílem je nezaměstnané zapřáhnout tak, aby si nemohli načerno přivydělávat. Jestliže uchazeč bez vážného důvodu odmítne nabídku, bude vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Sociální dávku dostane jen ve výši existenčního minima, tedy 2020 korun. Navíc za něj stát přestane platit zdravotní pojištění a nebude mu dobu bez práce započítávat do důchodu. Veřejná služba neznamená jen úklid veřejných prostranství a komunikací, ale třeba i práci v nemocnicích a jiných veřejných budovách, ve školství, v oblasti životního prostředí a ochrany zvířat, v sociální, charitativní, sportovní oblasti apod. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna. V tom se liší od takzvaných veřejně prospěšných prací, které jsou placené a závisí na tom, má-li nebo nemá-li obecní úřad potřebné finanční prostředky na úhradu takových prací. Veřejnou službu úřady práce zpočátku nabídnou osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi a zároveň jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok.


Podle názoru řady právníků je veřejná služba bez nároku na mzdu státem organizovaný obchod s bezplatnou pracovní silou. Obce by mohly propouštět své zaměstnance, kterým musí platit mzdu, a využít nezaměstnané, kteří pro ně udělají tutéž práci, ale zadarmo v rámci veřejné služby. Je tedy nějaký rozdíl mezi robotou a bezplatnou veřejnou prací?

4. ledna 2012

Vánočně-novoroční sezóna je za námi

Chalupáři z Trávníka a Naděje se postupně sjeli do svých chalup. Někteří zde slavili již Štědrý den, jiní dorazili po svátcích, ale včas na oslavu Silvestra.

Štědrovečerní program byl vesměs v kruhu rodinném a vychutnávali jsme si rozzářené oči našich vnoučat. Protože ve středu před svátky napadlo tak 10 cm sněhu, měly svátky ten správný ráz.

Pak se ale počasí zbláznilo, což trvá dosud. Vzpomenete si, aby na samém začátku ledna bylo 12 stupňů nad nulou? Takže kdo si zajel na místní sjezdovky, uspěl jen o vánočních svátcích.

Ve čtvrtek 29. prosince se konal tradiční Vánoční pochod hospodami Lužických hor, jen bychom ho měli přejmenovat na Vánoční autobusovou jízdu po hospodách Lužických hor. Zúčastnilo se deset borců, kteří autobusem vyrazili na Krompach a zde se občerstvili v restauraci Na vyhlídce. Pak následovala pěší část pochodu kolem hraničního Plešivce do Dolní Světlé. Ve Staré hospodě jsme ovšem narazili ... byla obsazena levně obědvajícími Němci. Naštěstí se o nás postarala Renata v restauraci Celnice, takže druhé občerstvení bylo zajištěno. A i přes omezení autobusového provozu mezi svátky nám šikovně přistavili jeden spoj tak, že jsme se stihli přesunout na vepřové hody u Huskyho v Mařenicích. Tam nás dokonce očekávaly některé starostlivé manželky! Pojedli jsme, popili a zase ta náhoda! Po šesté jel autobus do Trávníka, takže jsme mohli "pochod" zakončit v penziónu u Lišků. V ten den nám počasí přálo, bylo nad nulou, ale ne moc, takže jsme v lese nechodili v rozbředlém sněhu.

V pátek jsme připravili restauraci na silvestrovský večer a o Silvestru to úderem devatenácté hodiny začalo. Sešlo se nás něco přes 30, pojedlo se a popilo. Vylosovala se tombola s hlavní cenou zdarma pobytu v penziónu u Lišků v délce podle toho, zda tam výherce bude se zákonným druhem (pak jen krátce) nebo s milencem či milenkou (pak po celý den). Tombola nám vynesla peníze na sud, který se v létě vypije u táboráku. Proběhlo i loučení se starým a vítání maloučkého Nového roku, po půlnoci se pouštěly rachejtle a pokračoval taneček až do ranních hodin.

Na Nový rok se přes velmi mokré počasí konal za slušné účasti výstup na Milštejn s tradičním vařením grogu na ohni a opékání buřtů.

Akce jsou doloženy fotografiemi.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]