30. října 2012
První sněhy v Trávníku
Z pátku 26.
na sobotu 27. října začal padat po celé republice první sníh. V Trávníku sněžení
vydrželo do sobotního večera a napadlo tak 15 cm, protože však foukal silný
vítr, utvořily se leckde i vyšší závěje,
Na silnici do
Cvikova to bylo v sobotu dopoledne rozježděné a spíš mokré. Pluh projel silnici
odpoledne. Cvikovské služby přijely
protáhnout trávnické cesty asi v půl osmé večer.
V neděli už
byl klid, ale sníh tál jen na střechách, otočených k jihu. V pondělí večer se
zase jemně rozpadalo. Tento týden má být nad nulou, tak by měl sníh do pátku
zmizet.
Ale pohled do
archivu fotografii mi ukázal, že říjnové či listopadové sněžení není v Trávníku
nic mimořádného, jen letos proběhlo s mrazíkem a tak se sníh drží.
Podle
fotografií sněžilo v polovině listopadu v l. 2006 a 2007, v r. 2009 dokonce už
15. října a v letech 2008 a 2010 nasněžilo 1. prosince. Přiložené fotografie
jsou z r. 2009 (silnička) a z letoška.
Obvykle první sníh v Trávníku vydržel jen den, dva, pak znovu napadl v prosinci, ale slezl. Vánoce většinou byly bez sněhu. Sníh, co vydržel, obvykle napadl na Silvestra či hned po Novém roce. Několikrát ovšem hodně sněhu napadlo až v únoru.
Obvykle první sníh v Trávníku vydržel jen den, dva, pak znovu napadl v prosinci, ale slezl. Vánoce většinou byly bez sněhu. Sníh, co vydržel, obvykle napadl na Silvestra či hned po Novém roce. Několikrát ovšem hodně sněhu napadlo až v únoru.
21. října 2012
Už Naději nenavštíví …
Na začátku října zemřela v dalekém
australském Adelaide ve věku skoro 100 let slavná česká primabalerina Zora Šemberová.
Zmiňoval jsem ji 8.12.2008 ve článku, věnovaném umělcům, kteří pobývali jako
chalupáři v Trávníku a Naději.
Působila v letech 1922
až 1959 v řadě českých divadel, včetně Národního. A po druhé světové válce
až do r. 1968 vyučovala i na pražské Taneční konservatoři. V r. 1968
odešla do Austrálie, kde dále vyučovala tanečnímu umění a velmi aktivně se
účastnila činnosti tamější československé komunity. Ještě ve svých šedesáti
letech si v Paříži doplňovala své vzdělání v oboru pantomimy.
V r. 1938 tančila roli
Julie ve SVĚTOVÉ premiéře baletu Sergěje
Prokofjeva Romeo a Julie, která se uskutečnila v brněnském Mahenově divadle.
Po pádu socialistického
režimu se několikrát podívala do Čech a navštívila i rodinnou chalupu v Naději.
V roce 1998 obdržela Cenu Thálie za
celoživotní mistrovství. Národní divadlo vydalo v roce 2008 k jejím 95.
narozeninám knihu Na šťastné planetě,
která je autentickým svědectvím jejího života.
V březnu
2013 se chtěla podívat na své sté narozeniny do vlasti, už se tak nestane.19. října 2012
Zákonů je mnoho, ale někdy je dobré je znát
Dům či pozemek, o který se majitel deset let nebude starat,
mu může být od 1. ledna 2014 (tj. od platnosti nového Občanského zákoníku - NOZ)
bez velkých okolků a průtahů odebrán. Ten totiž zavádí princip tzv. derelikce,
tedy opuštění věci vlastníkem s úmyslem ji dále nevlastnit, i na nemovitosti. Bude
platit, že nevykonává-li vlastník své
vlastnické právo u nemovitostí po dobu deseti let, má se automaticky za to, že
věc opustil. A bude pak na vlastníkovi, aby prokázal, že věc neopustil.
Přechodná ustanovení NOZ pak ještě stanoví, že byla-li
opuštěna nemovitá věc, počne běžet ona desetiletá lhůta až ode dne nabytí
účinnosti NOZ. To tedy znamená, že lhůta poběží až od 1.1.2014, ne od okamžiku opuštění,
došlo-li k němu již dříve.
Podíváme-li se kolem sebe, asi nenajdeme chalupu, o kterou
se majitel dlouhodobě nestará, ovšem takový opuštěný pozemek bychom
pravděpodobně našli. Protože však právníci potvrdí, že pravidelná platba daně z nemovitosti
postačuje jako doklad „neopuštění nemovitosti“, asi ani takový případ v našem
okolí neobjevíme.
Uplatněn by snad mohl být v případě pozemku zákon č.
326/2004 Sb.
o rostlinolékařské péči. O tomto zákonu se na schůzích našeho Občanského sdružení již zmínila ekoložka MěÚ Cvikov. V souladu s § 3 odst. 1 téhož zákona je vlastník pozemku povinen zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Porušení této povinnosti je přestupkem, za jehož spáchání lze fyzické osobě uložit pokutu až do výše 30 000 Kč, respektive správním deliktem, za jehož spáchání lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.
o rostlinolékařské péči. O tomto zákonu se na schůzích našeho Občanského sdružení již zmínila ekoložka MěÚ Cvikov. V souladu s § 3 odst. 1 téhož zákona je vlastník pozemku povinen zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Porušení této povinnosti je přestupkem, za jehož spáchání lze fyzické osobě uložit pokutu až do výše 30 000 Kč, respektive správním deliktem, za jehož spáchání lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.
Připojený obrázek je ilustrační a není z našeho okolí.
7. října 2012
Ortel nad silnicí do Lindavy
Pokud jste se jeli podívat
na skláře v Lindavě, jeli jste kolem zajímavě pravidelně tvarovaného
kopce. Má název Ortel. Je to kopec, který pochází z třetihorního období,
když měkčí horniny erodovaly a zachoval se jen sopečný trachytový kužel.
Trachytové desky jsou viditelné jako srázy na jeho jihozápadním úbočí.
Název ovšem pochází ze
středověku, kdy prý bývalo na vrcholu kopce nebo na jeho
úpatí popraviště města Cvikova. Je zaznamenáno, že majitelka zdejšího panství velko
vévodkyně Toskánská tu dala postavit novou šibenici (ta nechala postavit v roce 1739 i dnes již neexistující dům – Špalíček
– na cvikovském náměstí).
Cestu, po které odsouzenci k šibenici kráčeli,
je možno si projít, když vyrazíme ze cvikovského náměstí po žluté turistické
značce. Pokud pod vrcholem zabloudíte, tak realisté to přisuzují špatnému
značení, ale znalci to připisují tvrzení psychotroniků,
podle kterých je Ortel jedním z
nejnegativnějších míst v Čechách. Z hory prý totiž vycházejí negativní vibrace.
Stopy po popravišti už nenajdete, ale přesto místo s nevalným výhledem
působí ponuře.
1. října 2012
V Lindavě je sklárna AJETO
Všichni asi známe jméno architekta a designéra Bořka
Šípka. V r. 1968 emigroval do Holandska, kde vystudoval a získal reputaci. V r. 1982 navštívil Nový Bor
a spřátelil se zde s mladým sklářem Petrem Novotným. Po sametové revoluci se
Šípek vrátil do vlasti a spolu s Novotným založil sklářské studio Ajeto. V říjnu 1994 byla slavnostně otevřena
nová sklárna v Lindavě, postavená na troskách bývalé německé továrny. Šípek
před časem svůj podíl prodal, ale firma dále prosperuje a je zaměřena na
malosériovou výrobu foukaného skla, když 90 % produkce jde na export. Do této lindavské sklárny se mohou návštěvníci podívat
na exkurzi s výkladem.
Zemědělská
stodola vedle
sklárny byla v r. 2008 přestavěna na Sklářskou krčmu . I ta si naši pozornost zasluhuje. Je zde možno
posedět u jídla i pití a sledovat přitom práci sklářů u dvou pecí z
bezprostřední blízkosti. Za malý poplatek si můžete dokonce sami vyfouknout
skleničku. Kromě jídla a pití je možno si zde zakoupit i některé skleněné
výrobky. Vloni byl u krčmy na Ortelském potoce vybudován chovný rybníček, nad
kterým je možno posedět na terase a pozorovat ryby.
Upozorňujeme,
že tuto sobotu 6. října se zde koná den
otevřených dveří za účasti uměleckých sklářů. Odpoledne zde uvidíte při
práci i známou módní návrhářku Blanku Matragi.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]