24. ledna 2013

Jen nerad



píšu tento příspěvek. Tento blog byl dosud úzkostlivě apolitický. Ovšem nemohu zamlčet, že chalupáři a vůbec obyvatelé našeho pohraničí úzkostlivě sledují jakékoliv zmínky o stále citlivé otázce jeho poválečného uspořádání.  A současná kampaň k volbě prezidenta tu otázku znovu rozvířila.

Z osobní zkušenosti řady z nás si troufám říci, že ačkoliv jsme se v uplynulých dvaceti letech setkávali s řadou bývalých německých obyvatel či jejich potomků, byla to setkání přátelská, i když někdy smutná. To když rodný dům dávno skončil jako demolice nebo když hřbitov s jejich předky rozoraly radlice buldozerů, jako se tomu stalo v Naději. Oboustranně byl zájem, jestli se někde dochovaly staré fotografie, oni se ptali po fotografiích rodinných, my po fotografiích jak tehdy vesnice vypadaly. O minulosti se mluvilo jen vyhýbavě ... ano, ano, zavinil to Hitler. A ani my jsme nepřipomínali odznaky NSDAP, objevené při rytí záhonů. Před lety jsem jel několik hodin přes Německo ve vlakovém kupé, kde seděly dva starší německé páry. Němci se se mnou pustili do řeči a já překvapivě zjistil, že pocházejí z Jesenicka, odkud byli po válce odsunuti.  Zajímali se, jak to tam vypadá dnes, a já, protože jsem v Jeseníku sloužil na vojně, jsem jim mohl ledacos povědět. Vystupovali ve Stuttgartu a loučili jsme se zcela srdečně. Až podle plakátu na nádraží jsem pochopil, že jeli na Sudetendeutsche Tag. Evidentně se těšili na setkání se starými známými a ne na nějaké proslovy zarytých ohřívačů staré polévky.

Pokud otázku opakovaně otevírají někteří politici a novináři, je to přihřívání si polívčičky na vyhaslém a opakovaně zlovolně rozfoukávaném ohníčku. Znovu k tomu došlo v rámci kampaně k přímým prezidentským volbám. Názor, že by dnes president Beneš a poválečná vláda byli posláni před tribunál v Haagu, je asi stejnou provokací, jako kdyby dnes někdo prohlašoval, že katolické duchovenstvo, které posílalo "čarodějnice" na ohnivou hranici, postupovalo v rozporu s Listinou lidských práv. Je faktem, že se takových nerozvážných výroků chytají právě ti, kteří si z otázky udělali politickou živnost. Například rakouský poslanec Hammer řekl, že náš prezidentský kandidát vysídlení německých občanů z Československa odsoudil a tím naznačil, že "sudetoněmecká otázka může být v ČR vyřešena".


Pro nás je otázka jasná a uzavřená ... válku vyvolala německá strana a německé obyvatelstvo našeho pohraničí bohužel vítalo v r. 1938 německé vojáky a Hitlera lesem zdvižených paží.  Také se pak masově vzdalo československého občanství ve prospěch říšského.  Takže nebyli selektivně souzeni a trestáni, ale se souhlasem vítězných velmocí vystěhováni do Německa (což se stalo i v některých západoevropských státech). Že přitom, zvláště v první fázi "divokého odsunu", došlo k násilnostem, je smutný fakt, ale pochody smrti živých mrtvol z evakuovaných koncentračních táborů byly tehdy ještě v živé paměti.

Rádi pozveme potomky bývalých usedlíků z našeho kraje na kafe a koláč a rádi si s nimi popovídáme o historii našich vesnic, ale nebudeme diskutovat s těmi, kteří chtějí otevírat uzavřené stránky nedávných dějin a vytvářet znovu a znovu spory mezi národy.

// vystavil prochpra @ 11:49
Komentáře:
Bohužel je zřejmé, že pro nás ta otázka stále uzavřená není. Kdyby byla uzavřená, tak by nemohla stále znovu vyvolávat takové politické vášně...
# vystavil Anonymous Anonymní : 22. února 2013 v 7:58
 
ad mideiwin:
Pokud by to dnes vedlo k soudu v Haagu, proč tam nevedly nedávné přesuny obyvatelstva v Kosovu?

Vítěz prostě píše dějiny a tomu, kdo prohrál, nezbývají než kdyby chyby.
# vystavil Blogger prochpra : 2. března 2014 v 10:24
 
Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]