28. března 2016

Tradiční velikonoční koleda



se samozřejmě konala, shromáždění koledníci nacvičili písničku
(ze které vyjímám:
Až kapela u vrátek zahraje vám, sklenku si u plotu s radostí dám …)
a obešli  24 chalup v Trávníku a Naději. Na prvním obrázku jsou koledníci při nácviku.

Zazpívalo se, chalupářky byly všlehány, aby se jim obnovilo mládí, a koledníci dostali frťánka a něco na zakousnutí.
Jedna z chalupářek, ač v gipsu, nám s vnoučkem vyšla i s pohoštěním vstříc na půl cesty dolů z  kopce (prý ti dědci kolednici by tam ani nevyfuněli).

Cestou jsme zjistili, že aktivity jistého pana ministra neznají mezí a máme tady nově vybudované další Čapí hnízdo. Protože to už zřejmě bylo bez dotací z EU, tak je skromnější.

A velkou radost jsme měli, protože nás doprovodil i parťák Tonda na vozíčku. Nekřičel „Na Bělěhrad“, ale „Ať žije naše koleda“.

Tak ať vydržíme i na koledy v dalších letech!

27. března 2016

Chdíme, chodíme hore po dědině



A to zrovna  dneska na tradiční pomlázkovo- frťankový pochod o Trávníku a Naději.


Ale když je něco kousek dál, tak to ani netušíme.

A tak nikdo z nás  nevěděl, že místní myslivecké sdružení už třetí rok provozuje pro jelení zvěř  zimní rekreační tábor!
  Bylo to vyhlášeno už v r. 2013. V lesním revíru mezi MIlštejnem a Rousínovem byla zřízena  obora s plochou 6 ha s obvodovým ochranným pásmem, pečlivě vyznačená a u cest oplocená, kam je každou zimu od začátku prosince do  konce dubna zákaz vstupu. Jsou zde i krmelce, kde myslivecké sdružení Naděje zvěři zajišťuje i zimní  přikrmování.

Zmíněnou vyhlášku vydal Odbor životního prostředí MÚ Nový Bor, který vykonává  státní správu pro myslivost.

Že tu máme plno zvěře víme a že by tu občas mohl proběhnout i vlk, o tom jsem už psal.  I tom, kolik je na  loukách u lesa míst, rozrytých divočáky, taky víme (i když se musím přiznat, že za těch 50 let, co tady chodím po lese, jsem ještě divočáka neviděl). Ovšem není o co stát, jak dokazuje nedávné napadení někde v Podkrkonoší.

18. března 2016

Aby nás odpady nezavalily



Tak nám naši poslanci novelizovali zákon o odpadech.   Pro nás chalupáře je důležitý odvoz tak zvaných komunálních odpadů. Zatím se to platí ročním paušálem. Z novely vyplývá, že by obce mohly platbu změnit podle celkové roční hmotnosti odpadu toho kterého plátce, takže by nebyla jednotná.  Podle pochybovačů toto opatření povede k tomu, že se zase část odpadů bude pálit nebo vozit do lesa, podle schvalovačů to naopak donutí lidi odpady třídit a tak směsné odpady omezit. Sice je otázkou, jak se bude hmotnost určovat, ale od našich moudrých zákonodárců jsme zvyklí na jiné vylomeniny, takže to - jak se říká -necháme koňovi, ten má větší hlavu.  Píše se, že je to převzato z jiných zemí EU (ve Francii se to prý osvědčilo a hmotnost odpadů po zavedení takových plateb pro tu část obyvatel, kteří takto platí, klesla).
Už jsem tady několikrát zmínil kontejnery na stanovišti v Trávníku (pořádek, loňský požár) a tak se dnes kouknu na předpisy Městského úřadu kolem toho.

Máme Vyhl. 1/2015 o stručně řečeno o systému odstraňování odpadu. Podle ní se směsný odpad ukládá do kontejnerů na společných stanovištích nebo individuálně do popelnic či pytlů u chalup /především asi tam, kde se jedná o trvalé bydliště/. V této vyhlášce je uveden i počet kontejnerů pro tříděný odpad na zmíněném společném stanovišti v Trávníku (za bývalou hospodou) - je to:  3 kontejnery na papír, 4 na plasty, 1 na barevné sklo a 1 na čiré sklo. Počet kontejnerů na směsný odpad ve vyhlášce uveden není. Odvoz směrného odpadu je pravidelně jednou za týden, tříděný odpad se odváží nepravidelně.  Sice jsou kontejnery určeny pro obyvatele a chalupáře z místní části Trávník, ale často zahlédneme auto, které přijede po silnici Cvikov - Mařence a po vyhození odpadu zmizí. Že se na našem stanovišti někdo přiživuje, je viditelné na kontejnerech se sklem. Tolik alkoholu by se asi v  těch našich asi 60 chalupách nevypilo!
V roce 2015 vydal MÚ Cvikov na likvidaci odpadů cca 2 570 tis. Kč.

Druhou vyhláškou je vyhláška o místním poplatku za likvidaci odpadů. Dosud u nás platila vyhláška MÚ Cvikov 4/2012, ale v prosinci 2015 byla schválena vyhláška nová a to Vyhl. 4/2015, s platností od 1.1.2016. Pravděpodobně po mém upozornění MÚ se konečně v březnu 2016 objevila nová vyhláška i na web stránce MÚ.
Roční poplatek činí stále 468 Kč a je složený ze dvou částek - paušálu a částky, stanovené úpravou částky, vypočítané z nákladů v r. 2014 podělením tehdy aktuálním počtem trvale bydlících obyvatelů (4713) a celkovým počtem rekreačních objektů a neobydlených domů. Roční poplatek platí každá fyzická osoba, trvale bydlící ve Cvikově a k němu připojených místních částech, a stejná suma se platí za každý rekreační objekt. Chalupáři ji platí jednorázově. V případě změn v počtu trvale bydlících a rekreačních objektů musí tyto změny hlásit na MÚ přímo povinný poplatník a to do 15 dnů od vzniku změny.
Změna ve vyhlášce jsou jen malé, spíše respektují nový občanský zákoník (např. z ohlašování je vypuštěn údaj o rodném čísle, za nezletilé či nesvéprávné hradí poplatek opatrovník ap.) .

7. března 2016

Sochaři ze Sloupu



V minulých měsících vycházely starší články z tohoto blogu, které se týkaly umělců-chalupářů, ve cvikovském Zpravodaji. Tak dnes připojím pár informací o sochařské rodině z naší blízkosti.
Přesto, že naši poslanci se bouří proti záměru zrušit jim parkování na Malostranském náměstí, zdá se, že se do tohoto prostoru vrátí minimálně jeden pomník.
A jak to souvisí s naší chalupářskou oblastí? No protože jde o pomník maršála Radeckého, který vytvořili sochaři - bratři Maxové - ze Sloupu (tehdy nazývaném Burgstein). Je na připojeném starém obrázku.


 Napřed pár slov o Radeckém. Jeho pomník byl odstraněn hned po vzniku naší první republiky v rámci likvidace všeho rakouského. Ovšem Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče byl z české šlechtické rodiny. Narodil se u Sedlčan a žil v letech 1766-1858. Jako mladý důstojník byl pobočníkem generála Laudona (co jel skrz vesnici) a později se aktivně podílel na porážce napoleonských armád.  Po roce 1831 vedl rakouská vojska v Itálii (jpamatoval si to i dobrý voják Švejk) a po jeho vítězstvích u Custozzy a Novary nad vojsky tehdy vznikajícího jednotného italského státu složil Johann Strauss starší  slavný Radedkého pochod. A ještě jednu stopu po sobě Radecký zanechal. V Itálii si oblíbil telecí řízek, smažený ve směsi strouhanky a sýra. Po návratu do Vídně jeho kuchař recept upravil a na světě byl slavný vídeňský řízek v trojobalu.

Ale zpátky k autorům pomníku. Bratři Emanuel (narozen 1810) a Josef (narozen 1804) Maxové se narodili ve vesničce Janov u Sloupu v rodině venkovského řezbáře a sochaře. Po otci zdědili nadání a vystudovali pražskou akademii (dnešní AVU). Od r. 1830 měli v Praze sochařskou dílnu, kde vytvořili snad stovky soch a plastik, které nalezneme po celých Čechách.  I na Karlově mostě jsou jejich sochy.  Emanuel pokračoval ve svých studiích ve v9dni a Římě. Do bratrovy dílny přišel v r.1849 a pokračoval v pracích na restauraci soch na Karlově mostě (při revoluci v r. 1848 jich byla rada poškozena).  Spolu s bratrem některé poškozené sochy nahradili svými vlastními, přičmž kunsthistorici uvádějí, že původní barokní styl těchto soch nahradili neogotickým slohem.  Emanuel byl velmi uznávaný sochař, v r. 1876 byl povýšen do rytířského stavu (von Wachstein -podle skalnatého ostrohu u Sloupu, který se dnes jmenuje Na Stráži) a zemřel ve věku 90 let.
Socha Radeckého stojí na štítě, neseném jeho vojáky, a je považována za jeden z nejoriginálnějších vojenských pomníků v Evropě. Naštěstí pomník nebyl zničen, ale čeká v lapidáriu Národního muzea na svůj návrat na Malostranské náměstí.
Sochařské památky na rodinu Maxových nacházíme i v našem okolí např. ve Sloupu (u domova důchodců), v Mařenicích (sochy u mostku u křižovatky Trávník - Juliovka), v Kamenickém Šenově, Krásné Lípě, České Lípě a na Sychrově.

Kdy by se chtěl o nich dozvědět víc, může si otevřít internetové stánky

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]