Trávník a věci okolo

V minulých měsících vycházely starší články z tohoto blogu, které se týkaly umělců-chalupářů, ve cvikovském Zpravodaji. Tak dnes připojím pár informací o sochařské rodině z naší blízkosti.

Přesto, že naši poslanci se bouří proti záměru zrušit jim parkování na Malostranském náměstí, zdá se, že se do tohoto prostoru vrátí minimálně jeden pomník.

A jak to souvisí s naší chalupářskou oblastí? No protože jde o pomník maršála Radeckého, který vytvořili sochaři - bratři Maxové - ze Sloupu (tehdy nazývaném Burgstein). Je na připojeném starém obrázku.

 Napřed pár slov o Radeckém. Jeho pomník byl odstraněn hned po vzniku naší první republiky v rámci likvidace všeho rakouského. Ovšem Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče byl z české šlechtické rodiny. Narodil se u Sedlčan a žil v letech 1766-1858. Jako mladý důstojník byl pobočníkem generála Laudona (co jel skrz vesnici) a později se aktivně podílel na porážce napoleonských armád.  Po roce 1831 vedl rakouská vojska v Itálii (jpamatoval si to i dobrý voják Švejk) a po jeho vítězstvích u Custozzy a Novary nad vojsky tehdy vznikajícího jednotného italského státu složil Johann Strauss starší  slavný Radedkého pochod. A ještě jednu stopu po sobě Radecký zanechal. V Itálii si oblíbil telecí řízek, smažený ve směsi strouhanky a sýra. Po návratu do Vídně jeho kuchař recept upravil a na světě byl slavný vídeňský řízek v trojobalu.

Ale zpátky k autorům pomníku. Bratři Emanuel (narozen 1810) a Josef (narozen 1804) Maxové se narodili ve vesničce Janov u Sloupu v rodině venkovského řezbáře a sochaře. Po otci zdědili nadání a vystudovali pražskou akademii (dnešní AVU). Od r. 1830 měli v Praze sochařskou dílnu, kde vytvořili snad stovky soch a plastik, které nalezneme po celých Čechách.  I na Karlově mostě jsou jejich sochy.  Emanuel pokračoval ve svých studiích ve v9dni a Římě. Do bratrovy dílny přišel v r.1849 a pokračoval v pracích na restauraci soch na Karlově mostě (při revoluci v r. 1848 jich byla rada poškozena).  Spolu s bratrem některé poškozené sochy nahradili svými vlastními, přičmž kunsthistorici uvádějí, že původní barokní styl těchto soch nahradili neogotickým slohem.  Emanuel byl velmi uznávaný sochař, v r. 1876 byl povýšen do rytířského stavu (von Wachstein -podle skalnatého ostrohu u Sloupu, který se dnes jmenuje Na Stráži) a zemřel ve věku 90 let.

Socha Radeckého stojí na štítě, neseném jeho vojáky, a je považována za jeden z nejoriginálnějších vojenských pomníků v Evropě. Naštěstí pomník nebyl zničen, ale čeká v lapidáriu Národního muzea na svůj návrat na Malostranské náměstí.

Sochařské památky na rodinu Maxových nacházíme i v našem okolí např. ve Sloupu (u domova důchodců), v Mařenicích (sochy u mostku u křižovatky Trávník - Juliovka), v Kamenickém Šenově, Krásné Lípě, České Lípě a na Sychrově.

Kdy by se chtěl o nich dozvědět víc, může si otevřít internetové stánky

http://www.revuekamen.cz/maxove.htm