20. května 2016

Máme suché roky



V letech 1997a 2002 jsme zažili veliké povodně. I v srpnu 2010 bylo v našich končinách hodně vody (připomenu starší příspěvek z tehdejšího 7. srpna). Ovšem v posledních době je to s vodou a sněhem slabší. Lyžařský vlek na Luži skončil a místní lyžaři museli minimálně na Ještěd. Píše se o poklesu hladiny spodní vody. Důležitým opatřením, primárně proti povodním, sekundárně proti suchu, je zadržení dešťových srážek v krajině.
Sucho a povodně jsou totiž způsobeny stejným problémem. Krajina nemá schopnost zadržet vodu, Vodní zásoby jsou závislé na srážkách, které na území ČR průměrně činí 679 mm, z toho 189 mm odteče, tj. necelá třetina, třetina se vsákne do půdy a třetina odpaří. O vodním cyklu jsme se učili ve škole. Velký vodní cyklus je, když se voda odpařená z oceánů nebo bezodtokových jezer vrací v podobě mraků a deště na území, odkud řekami a potoky odtekla do moří. Malý vodní cyklus je, pokud se voda odpařená na daném území vrací v podobě mlhy nebo mírného deště zpět do půdy. Teplý vzduch pojme větší množství vodních par. Při  ochlazení v noci dochází k vytěsnění přebytku vody ve formě mlhy, rosy nebo deště.
Pro nás je významný ten malý cyklus. Ten určuje retenční schopnost krajiny, tedy schopnost vsáknout vodu. A tady okolo sebe vidíme, jak okolo velkých měst nahrazují pole velkosklady a jak se rozšiřuje zastavěná plocha měst. Z velkých lánů odtéká dešťová vada rychle na rozdíl od historických políček s mezemi. Také meliorace a regulování vodních toků způsobuje rychlejší odtok vody. Dnes už jsou vzácné úseky řek s mokřinami a slepými rameny (tam, kde ještě jsou, jsou to vesměs chráněné oblasti). Malému vodnímu cyklu hlavně pomáhá odpar ze stromů (a v lesní půdě je i hodně spodní vody). Hodnoty odparu se liší podle druhu stromu, kdy nejmenších hodnot dosahuje borovice a smrk (30 l/den), naproti tomu plevelná bříza nebo vrba dosahují hodnot 70 l/den, aniž by byly nějak ceněny. Proto z hlediska vodního cyklu jsou daleko cennější stromy plevelné (jako jasan a bříza)y než hospodářské smrky a borovice.

Dalším opatřením je zadržení vodních srážek. Dnes se svádí dešťová voda na zastavěném území do kanalizace a následně do řek.  Tím se nechává odtéct z našeho území a navíc se zvyšuje množství vody v korytě řeky v době povodní.  Přitom by stačilo u každého vyasfaltovaného parkoviště udělat na kraji příkop nepříliš široký a do něj svést dešťovou vodu. Přikop se může zaházet kamením nebo zakončit malou retenční nádrží nebo alespoň vsakovací jámou. Nebylo by ovšem dobré do takové škarpy zaústit přepad ze septiku (i takové voňavé příkopy můžeme nalézt).

V horských oblastech, kde se kácelo a plavilo dřevo, bývaly na splavných potocích i malé nádržky pro zvýšení průtoku při plavení. I ty pomáhaly v těch místech zadržet vodu. Možná, že zvýšení objemu zadržované vody na horních tocích potoků a říček by zamezilo záměrům budovat velké přehrady na řekách (jako například současně diskutovaný záměr postavit přehradu v krásném údolí Berounky).  Ekologové tvrdí, že by stačilo v korytech těch drobných toků sem tam využít dva stromy na břehu nebo zarazit dva kůly na každém břehu, o ně opřít kládu napříč potůčkem a před kládu naskládat křížem větve nebo kulatinu zbylou po těžbě dřeva. Zadržela by bahno při přívalových deštích, zpomalila povodňovou vlnu a udržela vodu v krajině. 

A protože i kolem nás potoky k létu vysychají, měli bychom se i my, kde nám na pozemku teče porok, snažit vodu zachytit, zpomalit její odtok malými rybníčky.

Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]



Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz



<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]