10. října 2016
Dobré pivo – to není jen tak
Při
posezeních v mstní osvěžovně jsou často ve při zastánci jednoho či druhého
piva. Kromě
vlivu subjektivního názoru se dají porovnávat i objektivní parametry.
Samozřejmostí
je pojem desítka nebo dvanáctka, je to dáno procenty sladu v mladině
(jinými slovy jde o obsah cukru). Objem alkoholu závisí na prokvašení (Prazdroj
má méně alkoholu než jiná piva), chuť je naopak dána neprokvašeným zbytkem
sladu.
Barva
piva v podstatě nic neurčuje, někteří výrobci používají i barviva, aby konzumenti
měli pocit, že pijí lepší tmavší pivo a ne jakési řídké světlé pivo.
Říz
je dán obsahem oxidu uhličitého v pivu (vzniká už při výrobě piva), praxi
to znamená, že při vypití dvou piv si vaše tělo bude muset poradit s cca 5 g CO2,
což představuje cca 2,5 litru plynu. Toto množství plynu je pro tělo za běžných
podmínek "těžko stravitelné". Pokud vypijete pivo rychle, dostanete
do těla maximální množství tohoto plynu a říz si skutečně vychutnáte. Pokud
upíjíte pomalu, hodně plynu vyprchá (bublinky) a nedostane se vám do těla toho
plynu tolik. Oxid uhličitý se používá i při čepování piva, protože se tímto
stlačeným oxidem pivo vytlačuje ze sudu do pípy.
Často
se pivo hodnotí i podle hustoty a trvanlivosti pěny. Pěnu vytvářejí právě
unikající bublinky oxidu. Ovšem někteří výrobci té trvanlivosti pěny pomáhají
chemickými stabilizátory. Na kvalitu piva to vliv nemá, ale na subjektivní
dojem kvality pěny ano.
Díky
jednomu filmu vznikla tradice, že nejlépe vychlazené pivo je ze sedmého schodu.
Přesnější je ovšem použití teploměru, výrobci tvrdí, že pro konzumaci má mít
pivo teplotu 7o C .
Také se říká, že když zrají švestky, je pivo špatné. Prý to způsobují vzduchem se šířící kvasinky (vidíme jakoby ojíněné švestky). Ale prý je to jen fáma. Skutečný vliv má pokles teplot ve sklepě s pivem při přechodu z léta do podzimu a pokles konzumace, takže je pivo v roztočeném sudu déle skladováno.
Také se říká, že když zrají švestky, je pivo špatné. Prý to způsobují vzduchem se šířící kvasinky (vidíme jakoby ojíněné švestky). Ale prý je to jen fáma. Skutečný vliv má pokles teplot ve sklepě s pivem při přechodu z léta do podzimu a pokles konzumace, takže je pivo v roztočeném sudu déle skladováno.
Pak
tu máme pojem pasterizované, nepasterizované či nefiltrované pivo. Před expedicí
piva totiž proběhne proces, kdy je pivo zahřáto na určitou teplotu, čímž
dochází ke zpomalení či k úplnému zabrzdění živých procesů, které v pivě do té
doby probíhaly. Prodlužuje se tím trvanlivost piva. Ovšem takové pivo je
charakterizováno jako mrtvé a konzumenti dávají přednost pivu živému, nepasterizovanému. Jeho trvanlivost je kratší, ale pro fajnšmekry je chutnější.
Většinou je nepasterizované pivo tam, kde ho točí z tanků.
Rovněž
filtrace prodlužuje trvanlivost piva. Filtrací se odstraňují zbylé kvasinky a
pivo dostane průzračný vzhled. Nefiltrované pivo je vzhledově trochu zakalené,
ale jeho chuť díky zachovaným kvasinkám je lepší. Tady jen malá poznámka.
V lidském střevě je bohatá mikroflóra (mikroorganismy), která zajišťuje
trávení. Někomu se ta mikroflóra „popere“ s pivními kvasinkami a důsledkem
je ranní řídký případ s hustým běháním.
Kvalitu a chuť piva zajišťuje i čištění pivních trubek. V zanedbaném pivním vedení se po čase začnou
usazovat mikroorganismy a pivní kámen, které mají špatný vliv nejen na
chuť, ale také na barvu a říz piva.
Každý den nebo před naražením nového sudu by se měl
výčepní systém včetně narážeče a výčepního kohoutu důkladně propláchnout vodou.
Jednou za týden až čtrnáct dní se provádí sanitace, tedy dokonalé promytí a
dezinfekce pivních trubek. Dělá se to pomocí tlakovacího přístroje a sanitačního
chemického prostředku. U menších hospod to obvykle
zajišťuje příslušná servisní firma.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]