10. října 2016

Dobré pivo – to není jen tak



Při posezeních v mstní osvěžovně jsou často ve při zastánci jednoho či druhého piva. Kromě vlivu subjektivního názoru se dají porovnávat i objektivní parametry.

Samozřejmostí je pojem desítka nebo dvanáctka, je to dáno procenty sladu v mladině (jinými slovy jde o obsah cukru). Objem alkoholu závisí na prokvašení (Prazdroj má méně alkoholu než jiná piva), chuť je naopak dána neprokvašeným zbytkem sladu.

Barva piva v podstatě nic neurčuje, někteří výrobci používají i barviva, aby konzumenti měli pocit, že pijí lepší tmavší pivo a ne jakési řídké světlé pivo.­­­­­

Říz je dán obsahem oxidu uhličitého v pivu (vzniká už při výrobě piva), praxi to znamená, že při vypití dvou piv si vaše tělo bude muset poradit s cca 5 g CO2, což představuje cca 2,5 litru plynu. Toto množství plynu je pro tělo za běžných podmínek "těžko stravitelné". Pokud vypijete pivo rychle, dostanete do těla maximální množství tohoto plynu a říz si skutečně vychutnáte. Pokud upíjíte pomalu, hodně plynu vyprchá (bublinky) a nedostane se vám do těla toho plynu tolik. Oxid uhličitý se používá i při čepování piva, protože se tímto stlačeným oxidem pivo vytlačuje ze sudu do pípy.

Často se pivo hodnotí i podle hustoty a trvanlivosti pěny. Pěnu vytvářejí právě unikající bublinky oxidu. Ovšem někteří výrobci té trvanlivosti pěny pomáhají chemickými stabilizátory. Na kvalitu piva to vliv nemá, ale na subjektivní dojem kvality pěny ano.

Díky jednomu filmu vznikla tradice, že nejlépe vychlazené pivo je ze sedmého schodu. Přesnější je ovšem použití teploměru, výrobci tvrdí, že pro konzumaci má mít pivo teplotu 7o C .

Také se říká, že když zrají švestky, je pivo špatné. Prý to způsobují vzduchem se šířící kvasinky (vidíme jakoby ojíněné švestky). Ale prý je to jen fáma. Skutečný vliv má pokles teplot ve sklepě s pivem při přechodu z léta do podzimu a pokles konzumace,  takže je pivo v roztočeném sudu déle skladováno.

Pak tu máme pojem pasterizované, nepasterizované či nefiltrované pivo. Před expedicí piva totiž proběhne proces, kdy je pivo zahřáto na určitou teplotu, čímž dochází ke zpomalení či k úplnému zabrzdění živých procesů, které v pivě do té doby  probíhaly. Prodlužuje se tím trvanlivost piva. Ovšem takové pivo je charakterizováno jako mrtvé a konzumenti dávají přednost pivu živému, nepasterizovanému. Jeho trvanlivost je kratší, ale pro fajnšmekry je chutnější. Většinou je nepasterizované pivo tam, kde ho točí z tanků.

Rovněž filtrace prodlužuje trvanlivost piva. Filtrací se odstraňují zbylé kvasinky a pivo dostane průzračný vzhled. Nefiltrované pivo je vzhledově trochu zakalené, ale jeho chuť díky zachovaným kvasinkám je lepší. Tady jen malá poznámka. V lidském střevě je bohatá mikroflóra (mikroorganismy), která zajišťuje trávení. Někomu se ta mikroflóra „popere“ s pivními kvasinkami a důsledkem je ranní řídký případ s hustým běháním.




Kvalitu a chuť piva zajišťuje i čištění pivních trubek.  V zanedbaném pivním vedení se po čase začnou usazovat  mikroorganismy a pivní kámen, které mají špatný vliv nejen na chuť, ale také na barvu a říz piva.

Každý den nebo před naražením nového sudu by se měl výčepní systém včetně narážeče a výčepního kohoutu důkladně propláchnout vodou. Jednou za týden až čtrnáct dní se provádí sanitace, tedy dokonalé promytí a dezinfekce pivních trubek. Dělá se to pomocí tlakovacího přístroje a sanitačního chemického prostředku. U menších hospod to  obvykle  zajišťuje příslušná servisní firma.

Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]



Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz



<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]