23. prosince 2016
Krásné vánoce
15. prosince 2016
A léta běží vážení ....
V předvánočním čase
naše manželky smýčí, pečou, vaří … a manželé překážejí. Takže nám bylo
řečeno, že v neděli uděláme nejlíp, když my v Praze vyrazíme v neděli odpoledne
na pivo k Hamerskému rybníku v Záběhlicích.
Ale také je čas na zamýšlení. Ta naše chalupářská parta se v Trávníku
a Naději vytvářela v padesátých a šedesátých letech minulého století. Někteří
z nás tam přišli jako děti
s rodiči brzo po odchodu původního
německého obyvatelstva, další se tam postupně kupovali prázdné chalupy. V šedesátých letech to už byla skutečná
parta, která společně sportovala,
tancovala a pomáhala rodičům na chalupách.
V té době ještě na řadě chalup žili první trvalí
osadníci – kovozemědělci ( jak je komunisti nazývali, protože obvykle pracovali
ve cvikovských továrnách a k tomu měli malé hospodářství). Na konci šedesátých let už se z Trávníka a
Naděje staly skoro výhradně chalupářské vesnice.
Pak začala chalupy od svých rodičů přebírat druhá chalupářská
generace. Třetí generace už dnes převzala těžší práce na chalupách, když jejich
rodiče jsou už důchodci. Čtvrtá generace
je dnes ve věku mezi nemluvňaty a
maturanty.
Pokud hovoříme se svými známými odjinud a zmíníme, jak se
tady naše generace drží pospolu, bývá to přijímáno až s obdivem. Málokde vydrží taková
kamarádství desítky let, snad kdysi v trampských osadách pod Prahou a
v Posázaví. V době tancovaček
jsme tu měli i vlastní kapely (Dřevák, Trávnický disharmonický orchestr TeDeO),
pořádali jsme sportovní akce (šiškové války, chalupářské olympiády), pak
následovala desetiletí společných letních kratších pobytů v různých
místech naší republiky. Ještě v posledních pěti letech se takové společné
pobyty uskutečnily (i když jen za účasti dvou až pěti rodin) – na Šumavě, v Třeboni
nebo v Harrachově.
Do dneška se drží
společné oslavy kulatých a půlkulatých narozenin, společné Silvestry a
novoroční setkání u zříceniny Milštejna. Ten společný Silvestr se letos asi
neuskuteční (hospoda v Trávníku má zavřeno). V šedesátých letech se
naše parta scházela každý čtvrtek v některé restauraci v Praze, kde
se domlouvalo, kdo má volné místo na motorce nebo v autě a může někoho
vzít s sebou. V menším měřítku se tradice schůzek v Praze udržuje až dodnes, ale dnes již jen
v menším kroužku skalních.
Nedávno jsme se zúčastnili pohřbu dalšího kamaráda a
uvědomili jsme si, že z naší party ze šedesátých let je již skoro třicet
kamarádů a kamarádek na věčnosti. Zavzpomínejme si na konci roku na všechny
naše společné y zážitky.
Do nového roku bychom si měli přát pevné zdraví, životní
pohodu a zapomenutí na zbytečné
rozmíšky, ve kterých si někdy dědci libují. S příchodem jara se snad otevře i naše
„klubovní“ hospůdka a obnovíme páteční sedánky a nedělní „svačinky“ na terase,
kdy důchodci mávají těm, co okolo projíždějí, aby byli v pondělí opět ve
svém zaměstnání.
(a přes vánoce aspoň
trochu sněhu – stačí i míň něž na obrázku)
7. prosince 2016
Brýle, naslouchátka a řízení auta
Mnoho z nás
musí ve vyšším věku používat brýle na čtení a někdy vám lékař předepíše brýle i
na televizi nebo někomu i na řízení auta. Někdo zase musí používat
naslouchátko. Bývá to zapsáno ve zdravotním osvědčení. Ovšem Evropská
byrokratická unie se plete i do tohoto.
Podle celkem
již staré vyhlášky 31/2001 Sb. musí být v každém řidičském průkazu
uvedeny tzv. harmonizační kódy.
Ty slouží k označení některých omezení, která se týkají držitele
řidičského průkazu. Jejich zavedení bylo požadavkem Evropské Unie, která chtěla
sjednotit vzhled všech řidičských průkazů. Cílem bylo udělat je přehlednější a
srozumitelnější pro všechny – jak pro řidiče, tak především pro dopravní
policisty.
Podle tohoto kódu se rozezná, zda řidič netrpí žádným
zrakovým (harmonizační kód začíná číslicemi 01), sluchovým (02) či pohybovým
postižením (03), které by jej mohlo omezovat při řízení automobilu. Z kódu pak silniční kontrola pozná, že řidič
má předepsané dioptrické brýle
(harmonizační kód 01.01) nebo smí používat při jízdě automobilu pouze kontaktní čočky (01.02), jestli
používá naslouchátko pouze pro jedno ucho (02.01) nebo pro obě uši
(02.02) atd.
Pokud u někoho dojde ke změně a kód ještě zapsán neměl,
musí si požádat o vydání nového řidičáku (do toho plastového se změna udělat
nedá). Žádost musí doložit průkazem totožnosti a posudkem od lékaře, kde je
zdravotní omezení uvedeno.
Ty pravidelné prohlídky na zdravotní osvědčení jsou celkem
známé, jen nedávno došlo ke změně a první povinná prohlídka je až v 65 letech
(pak v 68 a potom už každé dva roky).
Když se pracuje do důchodu déle, tak se taky lékařská kontrola posunula.
Jinde to ale mají policajti ještě těžší a žádné
harmonizační kódy jim moc nepomohou (viz foto).
4. prosince 2016
Pozvánka předem
1. prosince 2016
Zavřeno ...
Tak to, o čem jsem nedávno psal, se stalo skutkem. Penzion U Naděje, jakási klubovní místnost chalupářů z Trávníka a z Naděje je ode dneška na neurčito zavřen. Těch pár štamgastů během zimních týdnů neutratí tolik, aby to udrželo hospůdku v provozu a aby to Babišovi zvedlo daňové výnosy.
Společný Silvestr tedy můžeme odpískat a snad se uvidíme na jaře, až tažní ptáci - chalupáři po oteplení zase budou létat na své chalupy.
Společný Silvestr tedy můžeme odpískat a snad se uvidíme na jaře, až tažní ptáci - chalupáři po oteplení zase budou létat na své chalupy.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]