15. prosince 2016

A léta běží vážení ....



V předvánočním čase  naše manželky smýčí, pečou, vaří … a manželé překážejí. Takže nám bylo řečeno, že v neděli uděláme nejlíp, když my  v Praze vyrazíme v neděli odpoledne na pivo k Hamerskému rybníku v Záběhlicích.
Ale také je čas na zamýšlení.  Ta naše chalupářská parta se v Trávníku a Naději vytvářela v padesátých a šedesátých letech minulého  století. Někteří z nás tam přišli jako děti  s rodiči  brzo po odchodu původního německého obyvatelstva, další se tam postupně kupovali prázdné chalupy.  V šedesátých letech to už byla skutečná parta, která společně  sportovala, tancovala a pomáhala rodičům na chalupách.
V té době ještě na řadě chalup žili první trvalí osadníci – kovozemědělci ( jak je komunisti nazývali, protože obvykle pracovali ve cvikovských továrnách a k tomu měli malé hospodářství).  Na konci šedesátých let už se z Trávníka a Naděje staly skoro výhradně chalupářské vesnice.
Pak začala chalupy od svých rodičů přebírat druhá chalupářská generace. Třetí generace už dnes převzala těžší práce na chalupách, když jejich rodiče jsou už důchodci. Čtvrtá generace  je dnes ve věku mezi  nemluvňaty a maturanty.
Pokud hovoříme se svými známými odjinud a zmíníme, jak se tady naše generace drží pospolu, bývá to přijímáno  až s obdivem. Málokde vydrží taková kamarádství desítky let, snad kdysi v trampských osadách pod Prahou a v Posázaví.  V době tancovaček jsme tu měli i vlastní kapely (Dřevák, Trávnický disharmonický orchestr TeDeO), pořádali jsme sportovní akce (šiškové války, chalupářské olympiády), pak následovala desetiletí společných letních kratších pobytů v různých místech naší republiky. Ještě v posledních pěti letech se takové společné pobyty uskutečnily (i když jen za účasti  dvou až pěti rodin) – na Šumavě, v Třeboni nebo v Harrachově.
Do dneška se drží  společné oslavy kulatých a půlkulatých narozenin, společné Silvestry a novoroční setkání u zříceniny Milštejna. Ten společný Silvestr se letos asi neuskuteční (hospoda v Trávníku má zavřeno). V šedesátých letech se naše parta scházela každý čtvrtek v některé restauraci v Praze, kde se domlouvalo, kdo má volné místo na motorce nebo v autě a může někoho vzít s sebou. V menším měřítku se tradice schůzek v Praze  udržuje až dodnes, ale dnes již jen v menším kroužku skalních.
Nedávno jsme se zúčastnili pohřbu dalšího kamaráda a uvědomili jsme si, že z naší party ze šedesátých let je již skoro třicet kamarádů a kamarádek na věčnosti. Zavzpomínejme si na konci roku na všechny naše společné y zážitky.
Do nového roku bychom si měli přát pevné zdraví, životní pohodu a zapomenutí na  zbytečné rozmíšky,  ve kterých si někdy  dědci libují.   S příchodem jara se snad otevře i naše „klubovní“ hospůdka a obnovíme páteční sedánky a nedělní „svačinky“ na terase, kdy důchodci mávají těm, co okolo projíždějí, aby byli v pondělí opět ve svém zaměstnání.
 
Takže –všem čtenářům  hezké vánoce a zdar v roce 2017 !

 (a přes vánoce aspoň trochu sněhu – stačí i míň něž na obrázku)

Komentáře:
Hospoda (škola) v Trávníku je na prodej.
 
Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]



Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz



<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]