31. března 2017

Při placení jsme pod kontrolou



Protože pan ministr financí prohlásil že „všetci kradnú“, zavedla se elektronická kontrola tržeb. A řada politiků spustila lamentace, jak se tím ubližuje malým podnikatelům.  Už to pár měsíců běží, tak jaké jsou výsledky? Pan ministr jásá, že se už před vánoci zvýšil objem odvedeného DPH, statistici tvrdí skepticky, že to není pravda a že to maximálně mohly ovlivnit větší vánoční útraty.


No a tak jsem začal sbírat vlastní zkušenosti.

V jedné hospodě v Praze, kde jsme považováni za pravidelné štamgasty, stále platíme i nadále hotově z ručky do ručky na základě součtu tužkou na bločku papíru.

V další (velké a moderní) restauraci jsme dostali vytištěnou účtenku s nadpisem PŘEDÚČET. A dočetl jsem se o tom na webu  toto:

Jedním z triků jak teoreticky EET obejít je vydávání tzv. předúčtů. Chcete platit, číšník přijde s předúčtem, vy zaplatíte a on si pro konečný účet „jen“ zaběhne k pokladně. Pokud se vzdálíte, nemusí tržbu zaevidovat, pokud si počkáte, účet se všemi zákonnými náležitostmi přinese…

Ovšem co se děje, když nepočkáte??



Podle vyhlášky máte dostat účtenku s cenou, doplněnou řadou šifer.


Normální je, že se na účtence objeví značka: BKP s řadou znaků. To je kód provozovny, kterým se dotyčný účet přihlašuje do systému EET. Pak tam je označka FIK, zase následovaná řadou znaků. To je potvrzení, že účet byl v EET zaregistrován.

Ale občas se mi stalo, že účtenka  blok znaků FIK neměla, ale objevila se tam značka PKP, následovaná několika řádky číslic a písmen. Neznamená to, že jste se spojili na polské železnice (Polskie Koleje Paňstwowe), ale:

Dlouhá účtenka, na které nejvíce místa zabírá kód PKP, znamená, že vaše platba nedošla na servery Finanční správy. Jde o Podpisový kód poplatníka, který má více než 300 znaků. Takže účtenka s dlouhým kódem nebyla na servery Finanční správy online doručena a ověřena, pokladna tedy včas nezískala Fiskální identifikační kód (FIK) – nepřišla odezva, vzájemné spojení se neuskutečnilo.

Podnikatel pak musí údaje znovu do 48 hodin zaslat, údajně se to stane automaticky po obnovení spojení. Prý existuje úprava programu, která dodatečně takové účtenky z pokladny vymaže a … ty můj kvítku medový, nikdo se nic nedoví….



Pak tu máme stánky s pitím a jídlem. Pokud nemají stoly a židle budou se prý do EET přihlašovat až od 1. března 2018.

Daňoví  kontroloři asi spočítat stoly a židle nestíhají, protože i v hospodské samoobsluze jsem taky už  dostal účtenku bez EET.



No a co říci závěrem? Myšlenku, že na chudý lidi muší být přísnost, znala už babička Boženy Němcové.  Taky se nám říká, že evidence tržeb je běžná i na „vyspělém západě“.  Myslím si, že to šlo řešit i bez on-line internetového propojení na vyhodnocovací centrálu, protože skutečně to internetové spojení není všude rychlé a spolehlivé. A proto taky na tom západě jim stačí elektronická pokladna s tiskárnou účtenek, která spolehlivě transakce uloží do paměti, odkud se mohou hromadně předávat k evidenci.

Švindlovat se dá samozřejmě se vším, je to pak o výchově k poctivosti. Jak vzpomíná jeden kamarád chalupář – při návštěvě u známých v Dánsku hostitelka zjistila, že jí nejde elektrická trouba a řekla, že si to skočí upéci k sousedům do vedlejšího domečku. Ti prý sice nejsou doma, ale mají odemčeno. Na dotaz kamaráda, kdy se sousedi vrátí, se dozvěděl, že asi za dva týdny, jsou na dovolené v Karibiku.

No ale už tam kamarádi dlouho nebyli a mezitím tam přišli chudáci imigranti, tak nevím …



A ještě jsem se na jednom webu dočetl čísi informaci  o věci, o které se diskutovalo i mezi zdejšími chalupáři:

V mé vísce už existují tři kluby – osadní, hasičský a přátelská garáž. Tam mimochodem dojíždí i řezník z poza řeky, zelinář a pekař. Každý tam máme tašku, stačí jen zavolat. Když jsem tam byl naposledy, u garážové hospůdky už stál přístavek cca 2/3 garáže, kde jsou vitríny ze zrušeného obchůdku, mrazák, lednice apod. Navíc jsem tam za relativně malý peníz koupil od místních myslivců plecko z divočáka. Já slíbil, že dodám med. Vstup pouze na ohlášení. Mimochodem, vypadá to tam hezčí než v bývalém krámku. Vstup pouze hospodou. Kdo nezná, bez povšimnutí míjí. Možná, že je to cesta ke skutečně tržnímu hospodářství, Babišovi navzdory.
A byl k tomu tam byl i komentář někoho jiného:

Někdy počátkem týdne jsem slyšel v rádiu, jak tvrdá pěst ministerstva financí zatočí s tzv. kluby. Pravda, budou moci existovat, ale budou se muset registrovat a být neziskové, jinak §251 Tr.z.

22. března 2017

Město Cvikov vyhlašuje



Zastupitelstvo města Cvikov se na svém zasedání dne 15. prosince 2016 usneslo vydat obecně závaznou vyhlášku č. 1/2016, o regulaci hlučných činností



 Článek 3. odst. 2) této vyhlášky uvádí:



Každý je povinen zdržet se o nedělích a státem uznaných dnech pracovního klidu hlučných činností tj. činností, spojených s používáním strojů, přístrojů a zařízení způsobujících hluk, např. sekaček na trávu, cirkulárek, motorových pil, motorových kos, vrtaček, křovinořezů apod.


 Nevím kolik chalupářů se během zimního období dostane ke Zpravodaji města Cvikova, případně si ho poctivě přečte na internetových stánkách města. Takže zde ten článek vyhlášky cituji. Je otázkou jestli vyhláška platí i pro místní části jako je Trávník a Naděje, protože se ve vyhlášce mluví jen o „městě“. Ovšem odvolávky na obecně platné zákony možná definují pojem „město“ i plošně. Tak tedy chalupáři pozor, sekat trávu a cirkulovat dřevo o nedělích nelze!




V souvislosti se touto vyhláškou si dovolím pozastavit i nad jinou skutečností, která se týká pojmu „místní část“ města Cvikov. V zprávách o jednání městské Rady a Zastupitelstva můžeme často číst různá opatření, která se týkají místní části Lindava.

Lindava je asi větší než Trávník a Naděje dohromady, ale vzhledem k městu Cvikov je též reprezentována svým osadním výborem.
 A tak si říkám – nespí náš Osadní výbor? Pokud něco město Cvikov pro nás chalupáře zajistí, je to obvykle na základě diskuse s panem starostou na výroční schůzi našeho spolku. Že by něco prosadil náš osadní výbor? Nepamatuji se a jeho vývěska u penzionu aktualitami neoplývá. Sice trvale bydlících v našich osadách je jen něco přes 60 (i s dětmi), ale připočítáme-li chalupáře, bude to několik stovek. A víme z tisku a televize, jak se starostové městeček či vesnic chlubí, že pracují i ve prospěch rekreantů o které se jejich obce v létě rozšíří.

Spi sladce, náš osadní výbore.

Dodatek: Pan starosta nám to potvrdil. V neděli ten zákaz platí i pro Trávník, Naději a Hamr. 
 A bude tady ticho, povídám!


16. března 2017

Voda základ života



Za komunistů nám říkali:  Žijeme lépe, žijeme radostněji. Nedávno někdo prohlásil: V současné době se máme nejlépe v historii.

Když to budeme posuzovat podle ceny vody, tak nevím, nevím.  Za pradávna jsme u chalup neměli vodoměry a platili jsme paušál. Pak nám namontovali vodoměry (a vyhrožovali, že musejí být v šachtách před chalupou, aby byly přístupné kontrole). Někdo poslechl (a má v mrazech problém, aby šachtu zateplil, aby mu vodoměr nezmrzl a nepraskl), někdo neposlechl, má vodoměr ve sklepě a nic se neděje. Vodáci si na jaře (obvykle v neděli, kdy tu většina chalupářů je) oběhnou chalupy a stav si odečtou.  Letos v lednu jsem tady publikoval jeden článek o vodě, kde jsem popisoval současný stav, kdy za vodu, čerpanou z české země, platíme do ciziny.

A před nedávnem se v novinách objevila informace, že vodné by majitelům chat a chalup mohlo brzy výrazně podražit. Prý až o desítky korun za kubický metr. Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) chce výrazněji rozšířit takzvanou dvousložkovou cenu vody. Je to model známý například u elektřiny či plynu: platba za odebranou vodu tvoří část faktury, zbytek je paušální poplatek. Prý se už v některých českých krajích tak účtuje a prý je to obvyklé v západní Evropě (nepřipomíná vám to přesměrované stařičké heslo -  SSSR náš vzor?).


Naštěstí pro nás bylo v té informaci uvedeno, že „Severočeská vodárenská společnost chce zůstat u jednosložkové ceny“.  No, vzpomněl jsem si na pořekadlo: Všem věř a nikomu nedůvěřuj.

Tak uvidíme (jak říkal ten slepý).

9. března 2017

Sportem ke zdraví!



Slyšíme to často, ale když sportují naši chalupáři-důchodci, tak to občas to zdraví odnáší (už to cítím v kříži, že se stáří blíží). A taky to odnášejí klouby, které má pár kamarádů už vyměněno za kovové.

Přesto, jak jsem už často zmiňoval, pořádají naši důchodci (kromě předsilvestrovských pochodů hospodami – ty se změnily na autobusové projížďky) dost často delší vycházky bližším okolím. Ti mladší zase provozují vyjížďky na kole, kde je irituje jeden z nás - čerstvý sedmdesátník, který jim zmizí a pak je na kopci vítá s cigaretou v puse.

Na internetu jsem natrefil na pravidelnou akci – Lužická padesátka.  Letos se pořádá už po čtyřicátéšesté! Start a cíl je v Hrádku nad Nisou.  Trasy se občas obměňují, taky se procházelo i přes Německo. Případné účastníky by na start musela dopravit některá z chalupářek, protože start nejdelší trasy je už v šest hodin ráno, na kratší trasy se vyráží mezi sedmou a desátou hodinou.


Akce se koná na začátku května (6.5.2017). Vypsáno je několik tras. Ta nejdelší prochází Antonínovým údolím kolem nás. Tady jsou:

50 km Hrádek n. N. – Horní Sedlo – Polesí – Lvová – Jablonné v P. – Heřmanice – Mařeničky – Antonínovo údolí – Mařenice – Petrovice – Tobiášova borovice – sedlo Popovky – Sedlecký Špičák – Cikánský kout – Hrádek n. N.

35 km Hrádek n. N. – Dolní Sedlo – Polesí – Jablonné v P. – Heřmanice – Petrovice – Tobiášova borovice - sedlo Popovky – Sedlecký Špičák – Cikánský kout – Hrádek n. N.

25 km Hrádek n. N. – Dolní Sedlo – Polesí - Petrovice – Tobiášova borovice - sedlo Popovky – Sedlecký Špičák – Cikánský kout – Hrádek n. N.

8 km
Hrádek n. N. – autobusem na Horní Sedlo – Horní skály – Dolní Sedlo – Hrádek nad Nisou

Tak kdyby si někdo chtěl vyzkoušet svou fyzičku, najde bližší informace na web stránkách   https://www.czecot.cz/akce/451635_luzicka-padesatka-2017

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]