30. dubna 2017
Čas her a malin nezralých
V šerém chalupářském dávnověku, zmíněném
v titulku, jsem se vrhl na sbírání čepic, tedy služebních pohlavních
pokrývek. Podařilo se mi vytvořit
slušnou sbírku, kde se vyskytovaly dvourohé funebrácké klobouky, tropická helma
/jakou nosil cestovatel Holub), tropická helma Rommelova Afrikakorpsu, cylindr,
buřinka a dvě desítky čepic příslušníků SNB, železničářů, pošťáků, vojáků,
námořníků Čechofrachtu (ale i
Kriegsmariny - to byl dar našeho přítele z Dederonie), pilotů ČSA
či vrátných Hlustvisiháků.
Jak to píši, vzpomněl jsem si na poudačku z padesátých
let, kdy údajně na jeviště přišel známý herec, sundal si čepici, pověsil ji na
hák a pronesl: „Nejdřív pověsíme čepičku a pak to ostatní.“ Pro čtenáře mladší generace musím připomenout,
že v těch letech byl ministrem obrany zeť Gottwalda jménem Čepička.
Čepice občas
posloužily při tradičních velikonočních chalupářských koledách a jednou jsme je
použili i na tehdejším MNV Cvikov, kde se konala svatba našeho kamaráda
Doubravského z Mařenic a my mu dělali svatební stafáž. Na fotce je vidět jak jsme byli mladí, štíhlí a krásní, už jsme jenom krásní ...
Řadu let byla moje sbírka čepiček vyvěšená na
stropních trámech naší chalupy, ale jak se říká – všeho do času - nedávno se moje choť rozhodla, že máme chalupu
a nikoliv panoptikum.
Už Neruda měl problém: Kam s ním (tedy se slamníkem)?
Já s čepicemi. Ale podařilo se- dostane se jim důstojné funkce – vzal si
je ode mne si je divadelní soubor NOPOĎ
z divadla Nový Bor. Tak třeba některou čepičku či cylindr uvidíme na
jevišti v Novém Boru nebo v přírodním divadle ve Sloupu.
24. dubna 2017
Život s vodou
V lednu jsem psal o ceně vody. Je to téma, které hýba naší
společností. Nedávno se stalo námětem pravidelné čtvrteční debaty „Máte slovo"
kterou vede moderátorka Jílková.
Jistě si ji připomenete z pořadu Kotel, který běžel na
stanici NOVA od roku 1998. Tehdy měl pro nás zvláštní půvab, protože téměř
pravidelně jsme v něm viděli debatéra-kotelníka kamaráda Alýška z Naděje.
Oba tato pořady umožňují diskutovat p různých problémech a
nešvarech naší společnosti s tím efektem, že … to není nic platné. V nedávném pořadu o ceně vody, se opět náš chalupář dostal ke slovu.
Jak to s tou
vodou bylo:
V roce 1993 bylo v České republice přibližně 12 až 13
státních vodárenských podniků, ze kterých se vláda rozhodla udělat řádově 50
okresních vodáren v podobě akciových společností, které měly být v rukou měst a
obcí a lépe fungovat. Od roku 1996 se postupně začaly objevovat nabídky cizinců
na nákup vodáren. Starostové prodávali za desetinu tržní ceny. Nechtěli mít
starosti a možná, že roli hrálo i nějaké všimné. Takže o tom, zda vodárna
skončí nebo neskončí v rukou cizinců, rozhodla spící neinformovaná většina. Ono
to bylo někde i dvoustupňové, vodovod koupila nastrčená firma, která následně
vše odprodala zahraničnímu koncernu. Tak dneska polovina vodovodů v naší
republice je v cizích rukou. Ti
koupili za miliony, ale vydělávají miliardy. A protože jsou monopolní
vlastníci, rozhodují, kolik z ceny půjde na údržbu a obnovu a kolik na
jejich zisk. Pak se nedivte, když se dočtete, že každoročně se z naší
republiky odsune do ciziny zisk řádově několik stovek miliard korun.
Bohužel s tímto kšeftem bojují jen jednotlivci jako je
náš Alýšek. Poslanci sedí ve svých lavicích nebo hnízdech a zabývají se asi
něčím důležitějším, třeba jak řídit stát jako firmu. V MBA kurzech se učí, že firma podniká
pro zisk. Ten jde do kapes vlastníkům.
Myslím, že stát nemá kapsy, ale politici ano.
16. dubna 2017
Koleda, koleda ....
Zase jsme
měli chalupářskou koledu a zase v neděli (z historického důvodu – aby
koledníci do pondělí vystřízlivěli a mohli auty dojet do Prahy). To ale letos byl jen tradiční důvod, protože
někteří koledníci ze zdravotních důvodů nepili vůbec, jiní jen ob chalupu
a podávaly se jen malé štamprličky,
nalité jen do poloviny. Velkým plusem bylo, že se zúčastnil kytarista Petr z Nového Boru, ačkoliv o vánocích
absolvoval operaci srdce. Mezi pohoštěními vyniklo i uzené u Prďoly, zvláště
proto, že neriskoval při krájení pořezání prstu (jako před pár lety) a řezání
svěřil svému zeti, zkušenému kuchaři.
Proběhlo 21
zastavení jara (u jedné chalupy se sešly hned dvě chalupářky a jedna chalupářka
(ta z vršku) nám na vozíčku přivezla výslužku o 50 metrů níž – až pod poslední strmé
stoupání k její chalupě. Sláva jí. Cestou se na nás dvakrát sesypaly
z oblohy krupky a jednou jsme zmokli. Mezitím ovšem svítilo i sluníčko.
Začali jsme
secvičením písně v jednu hodinu po poledni a skončili těsně po šesté.
První sloku
písničky (zpívá se na Dajánu) vám
ocituji:
Těžko můžem zazpívat na koledě
písničku
zuby jsme si nechali na kredenci
v hrníčku.
Tak vám jenom šišláme,že si rádi
chlast dáme.
Krásná, zůstávaj nám játra.
A na
dokreslení atmosféry připojujiněkolik fotek.
Chalupářky nám děkovaly a přály „na viděnou za rok“ a my zdůrazňovali, že
“hlavně ve stejné sestavě“.
7. dubna 2017
Jakpak je dnes ....
V písničce to bylo „u nás doma“, ale nás chalupáře
zajímá jednak počasí kolem našich chalup a taky jak to vypadá na silnicích.
Kromě serverů, co sledují počasí, se často vyplatí podívat
se na dvě kamery v naší blízkosti – v Dolní a Horní Světlé. Najdete je na
internetové adrese
Snadno se přesvědčíte (viz obrázek), jestli sněží nebo prší,
odhadnete stav místních silniček a uvidíte i je-li zamračeno nebo svítí-li
slunce.
No a stav silnic do Prahy zase dobře zjistíte na internetové
adrese
Zahrnuje celé Česko a můžete si tam vyhledat a zvětšit oblast
silnic, které vás zajímají. Na řadě míst si najetím myší na značku kamery
otevřete okénko, na kterém vidíte stav silnice v daném místě okamžitý
provoz. V naší blízkosti jsou tyto kamery na silnici č. 9 u Nové Huti, Na
Práchni a u Dubé. Blízko Prahy se počat
kamer zvyšuje. Kromě toho se na této mapě obdobně dozvíte i o okamžité situaci
v místech nehod a uzavírek (vyznačeno značkami „práce na silnici“,
uzavírku označuje značka závory). Jak to vypadá, vidíte na připojeném obrázku.
Textové informace o okamžitém stavu nehod najdete na
internetové adrese
Jinak je
nutno konstatovat, že po pár letech jsme u našich chalup měli zimu se slušnou
porcí sněhu. Taky se to v Trávníku projevilo, když pluh SMC sklouzl z cesty
sousedům na zahradu a krapet to tam rozryl. Podle fotek z posledních 5 – 6 zim
bylo opakovaně sněhu jen tak tak. To bylo taky příčinou, že z finančních důvodů
skončily vleky na svahu Luže.
Březen byl
mimořádně teplý a tak chalupářky už načinčaly své záhonky a připravily se na
výsadbu květin. Pánové chalupáři zase přezuli na letní gumy a tak se snad v hojném
počtu uvidíme na Velikonoce.
1. dubna 2017
Dobrá zpráva pro děti, ale i dospělé
Na blogu našeho Spolku
http://travniknadeje.blog.cz/
si můžete přečíst, že se na Bílou sobotu koná pto děti akce Barvení kraslic.
Pro dospělé je ttaké tato zpráva příznivá, protože z ní vyplývá, že pblíbená osvěžovna U Naděje se po zimní přestávce znovu otevírá!
A POZOR - TOTO NENÍ APRIL.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]