25. května 2017

Jede vláček motoráček



Městský úřad Cvikov oznámil, že i letos bude jezdit oblíbený vláček Cvikov – Jonsdorf - Oybin a zpět.

Bude jezdit od 6.7. do 24.8. tr. Každé úterý a čtvrtek. Odjezd ze cvikovského náměstí je v 9:30, návrat z Oybina je v 15:30 (trvání výletu je tedy poněkud delší než loni a umožní se v Německu poněkud rozhlédnout). Cena jízdenky bez ohledu, zda jde o dítě nebo dospělého, je 100 Kč, rodiče se dvěma dětmi se mohou projet se slevou za 300 Kč. Další změna je to, že místa ve vláčku budou na jízdenkách očíslovány.

Předprodej jízdenek začíná 1.6.2017přes  internetovou adresu www.vstupenka.cz

Pokud vystoupíte v Jonsdorfu, můžete navštívit Motýlí dům s exotickými motýly a terárii nebo zajít na vedlejší zimní stadion, který je přes léto upraven jako dům zážitků pro děti (rodiče si posedí v bufetu).

Kdo dojede až do Oybina, se může vyškrábat na zříceninu hradu a pozdějšího kláštera, která je přímo nad železniční stanicí, kde je i konečná vláčku. Zde je možno doporučit obejití celého skalního suku po okružní vyhlídkové cestě (v jednom místě jen pro štíhlé).




Další atrakcí ve Cvikově má být údajně letní divadelní představení ve cvikovském lesním divadle. Ale zatím mám informaci jen typu JPP.

18. května 2017

Jak naše okolí vidí návštěvníci


A nemyslím tím Návštěvníky ze známého televizního serálu, ale turisty, kteří do našich končin zavítali.
Ale nejlépe se to dozvíte z  článku turistky, která tady okolo pár dní procházela a taky fotografovala.
Povídání najdete na adrese
http://neviditelnypes.lidovky.cz/krajina-kolem-cvikova-0ud-/p_zviretnik.aspx?c=A170510_132233_p_zviretnik_kosa

a další fotografie k těm, co jsou už v textu, najdete na
http://1234zana.rajce.idnes.cz/Okolo_Cvikova_4._-_8._kvetna_2017/




14. května 2017

Marie Terezie a Trávník



V současnosti se vzpomíná výročí 300 let od narození císařovny a české královny Marie Terezie. Můžeme s jistotou napsat, že Marie Terezie nikdy Trávník nenavštívila (což by asi nedalo říci o Járovi Cimrmanovi, který byl skoro všude). Ale svoji stopu Marie Terezie v Trávníku zanechala.

V r. 1774 vydala dekret o povinném vzdělávání. I v Trávníku se toto realizovalo. První školní třída vznikla v soukromém domě čp. 37 v r. 1784 a v roce 1793 zde už byla regulérní škola v domě čp. 64 (za dnešní kapličkou u silnice do Mařenic). Nová škola (dnešní penzion u silničky do Naděje) byla postavena v r. 1879, poslední její ředitelkou do r. 1960 byla naše sousedka Milenka Macková.



V r. 1770 vydala Marie Terezie dekret o povinném číslování domů (do té doby byly domy ve městech označovány domovními znaky a na venkově se jim říkalo podle jména obyvatele).  Obvykle se začalo nejvýznamnějším domem (kostely se nečíslovaly) a pak se pokračovalo kolem zástavby. Tak v Trávníku dostala číslo 1 bývalá hospoda u silnice a číslování šlo směrem nahoru na Trávnický kopec. Čísla platí dodnes směrem do kopce od 3 až po 13 a pak zpátky až po dnešní 22 (některá čísla popisná už dnes neexistují – domy byly v padesátých a šedesátých letech zbourány či vyhořely – 8, 16. 19, 20). Pak číslování pokračovalo pod silnicí na dnešní otočce (tam byly 3  dnes již zbourané domy) a pak dolů do dolního Trávníka  k číslům kolem čtyřicítky.

Další čísla popisná byla přidávána během další výstavby, takže čím vyšší číslo, tím novější chalupa.





Další akcí bylo vydání patentu císaře Františka I. v r. 1817 dani pozemkové a vyměření půdy. Nejdříve byly přesně vymezeny a vyměřeny hranice pozemků. Základní jednotkou byla katastrální obec (zase zachováno dodnes) a ta se rozdělila do parcel.. Měření probíhalo asi 20 let, výsledkem byly mapy v měřítku 1:2880, tzv. císařské otisky (viz obrázek pro Trávník).

4. května 2017

Tam u nás na vsi



Za starých časů musela mít pořádná vesnice kostel, školu a radnici.  A samozřejmě v hospodě u stolu štamgastů se scházeli pan starosta, pan řídicí a pan farář. Dávno již tomu, kdy to platilo i v Trávníku a v Naději.  Radnice je dnes v naší vesničce střediskové – ve Cvikově (a pan starosta sem zajede tak jednou za rok), z jedné kapličky je rekreační chalupa a ve druhé se koná mše jen jednou do roka. A hospoda ? –Dnes je tu jen jedna (to je ta bývalá škola), za první republiky se tu uživily tři nebo čtyři.

A tak si tu jedinou hospodu musíme považovat.  Když měla od prosince po velikonoce pro nemoc zavřeno, projevilo se to i na chalupářských víkendech.  Jiné roky se chalupáři v lednu a únoru sjížděli skoro na každý víkend (a v pátek hospoda jen hučela), letos někteří přijeli jen zřídka (a někteří vůbec). Je pravdou, že se na tom podepsaly i lednové mrazy a to, že bylo jen málo sněhu.
 Teď už je hospůdka otevřená a chalupáři se slétají. O velikonocích nás tu bylo dost, takže se konalo pro děti malování kraslic i tradiční zpěvánková koleda s obcházením chalup. A teď se vydařila Svatojakubská noc.  Paní hospodská s manželem připravili  oheň, na kterém shořela figurína čarodějnice, pak následovalo opékání buřtů.  Přišli místní i chalupáři, dokonce až z Mařeniček.


Po dohasnutí ohně jsme se přesunuli do hospody a po svatosvatém příslibu našich chalupářek, že odloží nutnou výměnu informací na jindy, jsme si všichni společně zazpívali za doprovodu našeho harmonikáře Forpase a kytaristy Vítka.  Naše babči (e, co to říkám, dívenky) se tak rozezpívaly, že se i přidávalo. Rozcházeli jsme se ve výborné náladě.  Holt hospůdka s pivem a vínečkem je vesnická nezbytnost (i to EET přetrpíme).

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]