11. června 2017
Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide
Před pár dni to byly dva naše manželské páry z party,
která vloni společně navštívila Harrachov (viz blog z června 2016), na pár
dní v Beskydech. Ostatním se to
letos z různých důvodů nehodilo (ve stejné době léčba, výlet za moře a
podobně).
Byli jsme v hotelu Relax v Rožnově pod Radhoštěm
(jak naznačuje název, součástí pobytu bylo i několik masáží a léčebných
koupelí). Počasí se po celý pobyt vydařilo (jen první noc pobytu byla bouřka a
pršelo – ovšem ráno už bylo modro).
Pondělí jsme strávili cestou a pak prohlídkou města Rožnov.
Druhý den jsme vyrazili na nově vybudovanou dřevěnou
rozhlednu nad městem, kterou před pár lety postavili podle sto let starého
projektu Dušana Jurkoviče. Pak jsme prošli slavným valašským skansenem. Protože
ten den tam bylo málo návštěvníků, věnovali se nám v řadě objektů a
pověděli nám o historii obyvatel Valašska, předvedli nám starou kovárnu a i
větrný mlýn v chodu! Večer jsme věnovali relaxaci a koupání
v hotelovém bazénu. 
Další den jsme autem vyjeli na Pustevny. Vyhořelý Jurkovičův
Libuším je úplně rozebraný a pracuje se na jeho obnově, která má být podle
informační tabule hotová za dva roky. Po hřebenové cestě jsme došli kolem sochy
Radegasta až na vrchol Radhoště s kostelem sv. Cyrila a Metoděje. N
zpáteční cestě jsme pojedli valašské speciality (polévku kyselicu a strapáčky)
v místní restauraci Koliba. 
Ve čtvrtek jsme zvažovali výšlap na Lysou horu, ale
rozumně jsme naše staré klouby takového vysokohorského výstupu ušetřili a místo
toho jsme si prohlédli Štramberskou trůbu a zajeli na Janáčkovy Hukvaldy. Ale i
tak to bylo pár kilometrů do kopce a s kopce, protože naši předci zásadně
stavěli hrady /asi kvůlivá rozhledu) na vrcholech kopců. Ale našli jsme i Lišku Bystroušku, kterou před nedávnem ukradli nepřizpůsobiví sběrači kovů.
Poslední den byl návratový, ale komplikovaný. Nejdříve jsme
navštívili sestřenici jednoho z cestovatelů poblíž věznice Mírov. Pak jsme
se vydali napříč Českomoravskou vysočinou až ke hradu Lipnice. Sice jsme se
nestihli podívat na Haškův hrob, ale zato jsme si tam u naší kamarádky (z
pražských zimních sešlostí u záběhlického rybníka Hameráku) vyzvedli malou
mramorovou desku pro syna jednoho kamaráda chalupáře (prý za účelem umělecké tvorby).
Pak už následovala jízda na sever do Trávníka. Ovšem protože
naši silničáři pro nás opravují silnice a bylo páteční odpoledne, kdy tiráci
šturmují a Pražáci míří na chaty a chalupy, několikrát jsme dlouhé minuty
poskakovali v kolonách v místech se střídavým jednosměrným provozem.
Ale na chalupy dorazili a pochvalovali jsme si pěkný výlet.
Dodatek:
Uvědomil jsem si, že na Moravě asi mají jiné agrotechncké lhůty, protože i v malých vesnicích měli pangejty a okolí silnic posekané /někdy i louky, kde jsme si dělali legraci, že bílé baliky sena v dálce jsou nehybné ovečky). Zato tady u nás jsou zatím silničáři, město, ale i dobytkáři v naprostém klidu.
Dodatek 2:
Tak od včera dobytkáři v klidu nejsou a kolem horní části Trávníka se už seče (jen na to posečené leje). 😕
Dodatek:
Uvědomil jsem si, že na Moravě asi mají jiné agrotechncké lhůty, protože i v malých vesnicích měli pangejty a okolí silnic posekané /někdy i louky, kde jsme si dělali legraci, že bílé baliky sena v dálce jsou nehybné ovečky). Zato tady u nás jsou zatím silničáři, město, ale i dobytkáři v naprostém klidu.
Dodatek 2:
Tak od včera dobytkáři v klidu nejsou a kolem horní části Trávníka se už seče (jen na to posečené leje). 😕
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]