30. října 2017
Prošla nám přes republiku vichřice
Na neděli 29.10. byla pro ČR avizovaná vichřice, přicházela
ze západu a dostala tam jméno Herwart. Předpověď se splnila a v republice byly
stovky polámaných stromů, byl zastavený provoz i na hlavních železničních tratích a půl
milionu domácností bylo v neděli bez
proudu.
U nás (Trávník a Naděje)
se to projevilo dopoledním mnohahodinovým výpadkem elektřiny, který byl pak následován
během odpoledne řadou krátkých výpadků. Doufejme, že to bohaté zásoby
v mrazácích vydržely. Během výpadku prý byla uzavřena řada prodejen v okolí,
výjimkou byl Kaufland v Novém Boru, který pý má vlastní záložní zdroj
elektřiny. Vichřice tedy nebrala ohled ani na povinnost obchodníků vydávat účtenky a hlásit to přes
EET!
Rodiny, které odjížděly z chalup domů během nedělního odpoledne, viděly
na silnicích popadané, ale již odklizené stromy (například v zatáčce s
křížkem směrem na Cvikov). Až do pondělí nebyla v provozu železniční
trať z České Lípy do Liberce.
Problémy přímo v České Lípě jsou shrnuty
v připojené novinové zprávě:
V České Lípě
v Libereckém kraji uzavřeli hasiči část centra města. Neprůjezdná je tak
například Mariánská ulice, která spojuje historické centrum s hlavním
silničním průtahem na Nový Bor a Prahu. Uzavřena je i část městského
parku. Tisíce domácností je bez elektřiny.
Vichr byl doprovázen
lijáky, ale i modrou oblohou. Na dokreslení připojuji záznam stavu
průtoku Boberským potokem (ve Cvikově je vodočet umístěn u ordinace zvěrolékaře
Mohyly) a mapku se zaznamenanými rychlosti větru (v jednom měřeném okamžiku vneděli
dopoledne).
Jaké
jsou škody v lesích okolo zatím nevím, ale podle informací od místních jsou hlavně ulámané větve. Ta pohroma tedy nebyla taková jako v květnu2010, kdy se ovšem jednalo o místní
tornádo, které vyvracelo celé plochy lesního porostu. A na závěr jedna fotka z České Lípy z ulice, kterou se zajíždí k autobusovému nádraží.
22. října 2017
Zle, matičko, zle, kanci už jsou zde
Asi před
rokem nebo dvěma pořádali držitelé místní honitby podzimní hon. Nějak toho moc
neulovili, ale alespoň se poveselili v místní osvěžovně.
Vloni jsme
konstatovali, že divoká prasata rozryla louku (i travnatou cestu) ke Knesplově
bráně nad Trávníkem. Letos v létě si stádečko trouflo i na neoplocené
pozemky v horní části Trávníka. Rozrytí nebylo velké, ale zjistili jsme,
že odrytý drn i přes zatlačení do vyryté země vesměs uschne. Snímek dokladuje
malý rozsah škod.
Ovšem nyní na
podzim se prasata osmělila a začala řádit i na pozemcích dole u silnice! Druhý
obrázek dokladuje, že si to jejich počínání moc nezadá s podzimní orbou.
Je možné, že je přilákala padající jablka a při té příležitosti se koukla i co
je dobrého pod trávou.
Rady, co si
počít, se různí. Od návrhu posypat pozemek bouchacími kuličkami až po
propašování nějakého kance ze Zlínska, který je nakažený africkým morem.
O tom jsme
četli v létě. Jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění, vedoucí k úhynu
jak divokých tak domácích prasat. Na Zlínsku se proto vymezilo rozsáhlé území,
kde se měly zachytit nakažená divoká prasata, aby se mor nepřenesl do dalších
míst republiky. Pak myslivci, posílení policejními odstřelovači, měli za úkol
stáda v tomto území zlikvidovat. Teď se už o výsledku tolik nepíše, s ohledem
na volby se tisk věnuje jiným tvorům. Proč se ten mor objevil zrovna na Zlínsku,
se nějak neví (prý pochází z Polska, ale mezi Zlínskem a Polskem je dost velký
prostor bez nákazy). Ovšem jestli tam
někomu divoká prasata zryla tak pozemky jako v současnosti u nás, tak bych
se ani nedivil, že se jich pokusil zbavit propašováním nějaké nakažené svině.
Volilo se, volilo
Jen málo
Pražáků dorazilo na volební víkend na chalupy, a když tak až po odvolení v Praze.
Někteří si vyřídili volební průkaz a volili tady (teda pokud si nezapomněli
občanský průkaz v Praze). Samozřejmě zde volili ti, co své byty v Praze
natrvalo vyměnili za bydlení na chalupě.
Výsledky ze
Cvikova jsou ve shodě s výsledky celostátními. Účast byla asi 52 %, volilo
se na městském úřadě, v Severu, ve škole a v Lindavě a Drnovci.
Na prvním
místě se umístili Babišovci s 31 % hlasů (což bylo skoro 600 hlasů), Další
strany dostaly celkem vyrovnaně od 250 do 180 hlasů, Byli to Okamurovci, ODS,
Piráti a komunisti (ti zde dostali o kousek větší procento než v celostátním
součtu). Ostatní strany tady propadly.
Takže je po
volbách a občánek zase může 4 roky jen trpně sledovat politické tanečky. Ty
začnou už teď licitací kdo s kým a proti komu.
10. října 2017
Tak nám opravují přehradu
Přehrada v Naději byla postavena na konci první
republiky a zkolaudována prý až po připojení Sudet k Říši. Postavena byla
kvůli mlýnům a hamrům, které poháněl Hamerský potok, protože jeho prameniště
bylo využito jako sběrná oblast vodovodu pro Rumburk (budován někdy kolem roku 1936).
Jako vyvolanou investici bylo nutno postavit přehradu v Naději, která
umožnila pohánět zmíněné vodní mlýny a hamry. Její funkce zanikla
odsunem tehdejších německých obyvatel a přechodem na elektrické pohony.
Přehrada má u hráze šířku 90 m a hloubku 6 m. Za mlada nám
„teplota“ vody (dosahující za horkých letních dnů až 14 oC !) tolik
nevadila a někdy jsme plavali až do zadní mělké části. Hráz je rozdělena do ří
úseků, vlevo je část se zábradlím, kde je uovládání výpusti, a napravo je plochá
část, kde jsme se slunili na dekách. Mezi nimi je přepad s oblou korunou.Patřilo k frajeřině po oblé části, obrostlé vodními řasami, přejít
z jedné strany na druhou. Bylo nutné si dávat pozor, aby při případném
sklouznutí dotyčný exhibicionista spadl do vody a ne dolů pod hráz. Dlouho se hovořilo o
vojákovi, který v roce 1965 při přecházení koruny hráze spadl sice jen do vody, ale utopil se.
Nápadné bylo i to, že koruna hráze zřejmě nebyla zcela
vodorovná, protožeza normálního stavu voda přetékala jen po jedné polovině.
Takže teď došlo k rozsáhlé opravě (asi před
dvěma roky přehradu částečně vypustili a opravovali její výpust). Nyní opravují
korunu hráze (výměnou bloků).
Je to akce Povodí Ohře, pod které patří
toky v našem kraji (i když Ohře vtéká do Labe na jeho levém břehu a my
jsme na břehu pravém). Aby měly stavební stroje (jeřáb) přístup k hrázi, byla původní
cestička ze silničky dolů pod hráz rozšířena
a vysypána štěrkem.
Práce mají být ukončeny do letošního prosince.
Připojené fotky dokladují snížení hladiny přehradního jezera a rozpracovanost přestavby koruny hráze.
2. října 2017
Duchovní mezi chalupáři
Před několika
málo lety jsme se dozvěděli, že si u nás jednu z chalup (která kdysi
patřila rodině divoké Alexandry z filmu Markéta Lazarová) koupil duchovní
z Varnsdorfu. Protože měl rodinu, usoudili jsme, že to je asi evangelický
pastor. Ale pak jsme ho začali poznávat lépe, protože se on i se svou ženou objevoval
mezi námi, třeba i v hospodě. Nedávno za značné účasti uspořádal
vysvěcení skalní kapličky v Antonínově údolí (viz obrázek) a mši ve
trávnické kapli.
Takže už
víme, že se jedná o duchovního církve
starokatolické – faráře ve Varnsdorfu. A několik zajímavostí z historie
této církve vás možná zaujme.
Starokatolická
církev vznikla v r. 1871 odtržením od církve římskokatolické
v důsledku nesouhlasu části věřících se závěry tehdejšího vatikánského koncilu katolické církve (nesouhlasili s
vyhlášením papežské neomylnosti, s povinností celibátu kněží a p.).
První
starokatolická farnost v našich zemích vznikla v r. 1872 právě ve
Varnsdorfu a v dalších pohraničních oblastech hlavně mezi německou
menšinou. Za komunistického režimu byla
tato církev potlačena (argumentem bylo právě její rozšíření za první republiky
mezi sudetskými Němci).
V šedesátých
letech byl persekvován její tehdejší biskup Augustin Podolák, který pak žil u své rodiny ve Cvikově. Po
revoluci byla v roce 1990 církev obnovena a biskup Podolák byl znovu
ustaven do své funkce. Zemřel v r. 1991 a pochován je ve Cvikově. Biskupství
této církve je nyní v Praze a jejich centrem je známý kostelík sv.
Vavřince na Petříně proti bludišti.
Současný
varnsdorfský farář a náš soused – chalupář je česky výborně hovořící Polák,
který ke starokatolické církvi přestoupil z církve katolické. Je dokonce
místostarostou ve Varnsdorfu a jeho žena je od nedávna členkou našeho místního
Osadního výboru. Na obrázku je kostel ve
Varnsdorfu, kde je Roland farářem. Přejeme jim oběma ať se jim mezi námi
chalupáři líbí.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]