26. prosince 2017
Dárek k Vánocůn
Stavaři splnili! Máme krásně upravenou přehradu (a voda teče po celé koruně hráze, což nebývalo). A pod hrází to po sobě upravili.
18. prosince 2017
PF 2018
15. prosince 2017
Jakpak je dnes u nás …. (na chalupě)?
Zvláště během
zimy nás před odjezdem na chalupu zajímá, jak to kolem našich chalup vypadá se
sněhem a s počasím. Nejvíce informací se získá pohledem na místní webové
kamery. Zrovna dneska je v Praze modro a pět stupňů nad nulou, ale na
Českolipsku je kalamita, jak se píše na internetu:
Velké problémy také
tradičně byly na trase ze Svoru na Jiřetín pod Jedlovou, kde na obávaném kopci
Šébr uvázlo několik kamiónů. Zablokovaná kvůli tomu byla i svorská
křižovatka na trase z Nového Boru do Cvikova. Odpoledne se situace
pomalu stabilizuje. Silnice na Šébru a ve Svoru byla po chemickém
ošetření bez známky sněhu, závěje naopak zůstávaly na stejné silnici
v úseku mezi Českou Lípou, Novým Borem a Svorem.
Ještě asi před rokem fungovala otáčivá
kamera na Hvozdu, ta je bohužel už na webu nepřístupná.
Proto jsme se hlavně připojovali na
dvě kamery v Dolní Světlé (u penzionu Celnice) a na Horní Světlé (u
penzionu Lužanka). Stačilo to pro informaci, zda u nás leží sníh nebo zda jsou
silnice proplužené. Pro Trávník byla směrodatnější kamera v Dolní Světlé,
protože stačilo pár desítek metrů výšky a na Horní Světlé bylo vždy počasí
tvrdší (mlha, víc sněhu a p.).
Kamery jsou na web adrese
a ukázka obrázků je připojená.
Nyní se na stránkách Městského úřadu
Cvikov objevil přístup ke kamerám, které sledují stav Boberského potoka. Jsou
na adrese:
Kamery jsou
celkem 4 – v Lindavě, poblíž objektu Severky v Palackého ulici, u rybníčku za
Smetanovou ulicí a u vodoznaku na Boberském potoku (o tom nevím, kde vlastně
je). Kamery přenášejí obraz živě (na rozdíl od kamer ve Světlých, které
zobrazují fotografie, obnovované každých asi 10 sekund). Přístup je přes
zveřejněné přihlašovací jméno a heslo, případně se ještě musí odsouhlasit
použití příslušného video driveru. Takže máme nyní k dispozici obrázky přímo ze Cvikova,
viz:
Automatický měřič vodní hladiny
Boberského potoka, který patří Českému hydrometeorologickému ústavu, je u ordinace
našeho zvěrolékaře Dr. Mohyly. Měřič je napájen z fotovoltaického panelu a
jeho záznam je na web adrese
14. prosince 2017
Vycházky a hospody
Na stránkách Spolku Trávník a Naděje jsou články o
historii Cvikova, Trávníka, Naděje a okolí. Přidám dnes jen pár doplňků
z německých turistických průvodců a z vlastních zkušeností. Naše
důchodcovská parta uskutečnila radu vycházek do bližšího i vzdálenějšího okolí.
Celkem mimo
náš zájem je Jezevčí vrch mezi
Mařeničkami a Heřmanicemi. Na turistických mapách je název Jezevčí vrch, ale
tady se mu říká i Jílový vrch nebo Limba. Původní německý název je Limberg, z čehož je asi odvozen
název Limba. Je na něm přírodní rezervace /dubiny) a k vycházkám se
nehodí, protože jeho vrchol je totálně zarostlý bez vyhlídky a nevede na něj
ani turistická značka, jen po jeho úbočí prochází žlutá a červená značka. Na jižním
svahu jsou dvě skály (Panenský a Babský kámen), kdysi vyhlídkové body,
ale dnes jsou, stejně jako vrchol kopce, zarostlé lesem.
Dlouhou
tradici mají vánoční vycházky, kdysi podnikané pod názvem 30 km Lužickými horami,
později Vycházka hospodami lužických
hor. Vzhledem o opotřebovanosti kloubů pochodníků, dnes staříků spíš přes
sedmdesátku, se pochod pozměnil na projížďky autobusem od hospody
k hospodě. První úsek je jízda do Krompachu. U konečné stanice autobusu je
zámeček, kdysi prý tam byl pivovar, dnes je to internát a speciální škola.
Naproti je vyhořelá hospoda (podle Kollára – kdysi hučící místo, dnes hostů
rakev). Takže se pokračuje na Valy, kolem již zaniklé restaurace Na vyhlídce k nové (naštěstí)
restauraci Na hřebenovce.
Po posezení se dá navázat další jízda autobusem
do Dolní Světlé, kde je sice zaniklá Stará hospoda, ale na konci vesnice je
hospoda Celnice a nová hospoda pana Mánka s názvem U nás.
Další podvečerní autobus dovolí popojet do Mařenic. I zde zanikla
hospoda U mačety, ale hostince U čtyř lip a Husky jsou stále v provozu. Odtud vzhledem k tomu, že
večer už autobusy nejezdí, se musí pěšky do Trávníka a doufat, že zdraví dovolí
paní hostinské mít otevřeno.
Ale i
v Trávníku jsou zaniklé hospody. Na dnešní otočce stála Dünnebierova
hospoda (zaniklá někdy v padesátých letech) a kousek dál Schierova hospoda (podle jména patřila rodině
majitelů Zámečku), po válce až někdy do osmdesátých let to byla hospoda,
patřící Jednotě. Po jejím zániku tam byla provozovna družstva invalidů INVA,
pak výroba skla pro automobily a v posledních pár letech truhlárna – nyní
je tam snad jeden byt. Někdy na začátku devadesátých let vznikla nově hospoda z bývalé
školy (za bolševika to bylo rekreační středisko vodovodníků z Litoměřic)
dnešní pezion U Naděje.
No a
v Naději bylo hned hospod několik, dnes už tam není žádná. V Hamru na
výhodném místě - křižovatce turistických cest mezi Juliovkou, přehradou,
ledovou jeskyní a Milštejnem - je dnes restaurace Pod přehradou.
Zde před
oběma válkami restaurace bývala. Byl zde pro turisty k dispozici klíč od
vchodu do Ledové jeskyně (průvodce z r. 1910 radil, že za 10 haléřů jste
si moli najmout kluka hospodských, který pak klíč zanesl zpátky).
Ledová
jeskyně byla za našeho mládí volně přístupná, kdysi po kluzkém dřevěném
žebříku, později nahrazeném železným. Stěny byly zledovatělé a na dně byla
vrstva ledu. Bohužel asi už před lety začalo globální oteplování a ledová
výzdoba dokázala během léta zmizet. Proto už snad třicet let je jeskyně
uzavřená a přístupná bývá jen jeden večer v září, kde se zde pořádá tak
zvaná Noc netopýrů.
4. prosince 2017
Parcely na katastrálních mapách
Před časem
jsem tu psal o pozemcích a parcelách. A
zmínil jsem tam i upřesňování hranic pozemků. Jen pro rekapitulaci: První
zaměření polností se konalo ještě za císaře pána v osmnáctém století
(1785), technickými prostředky, které tehdy byly k dispozici (tyče,
provazce). Výsledky se zakreslily to tzv. Josefského katastru. Nejednalo se ale
o souvislou mapu, ale dílčí zákresy polí u tehdejších vesnic.
V r.
1817 byl vydán nový císařský patent o komplexním vyměření půdy. Výsledkem byl
tak zvaný stabilní katastr, zhotovený
na základě triangulačního měření celé země. Měření bylo ukončeno v r.
1843. Na celém našem území bylo přes 12 tisíc zaměřených triangulačních bodů. Měření
se provádělo optickým zaměřováním a vzdálenosti se počítaly trigonometricky.Pak
se zhotovovaly jednotlivé listy s vyznačením pozemků (na každém listě
musely bý nejméně 3 triangulační body, ze kterých se vycházelo), jeden list
znázorňoval plochu jedné čtvereční míle. Měřítko bylo 1:2880, čili 1 mm na mapě
představoval skoro 3 metry ve skutečnosti. Výsledkem bylo asi 50 tisíc listů o
rozměru asi 60 x 50 cm.
Tyto tzv.
císařské otisky se staly základem katastrálních map, pořizovaných za první
republiky od r. 1927. Tisk byl proveden
e větších měřítcích a opět pomocí trigonometrického měření se mapy doplnily
tam, kde rakouské podklady chyběly. Od té doby, když bylo zapotřebí vyměření
pozemků (při prodejích půdy, výstavbě), použilo se přesnější měření, kde to
nutné nebylo, došlo pouze k přetransformování rakouského mapování do nových
map. Použito bylo nové souřadnicové uspořádání S-JTSK a začaly se používat
k zakreslování i počítače.
Posledním
krokem byla digitalizace, která proběhla v posledních letech. Postupně se
používají moderní měřicí techniky i s využitím systému navigace GPS. Při
všech změnách vlastnictví se provádí nové měření moderními metodami, které
odstranilo chyby ze starého rakouského měření S komplexním přeměřením celých
katastrálních map se kvůli obrovským nákladům nedá počítat. Ovšem stále je
většina pozemků i po digitalizaci zakreslena podle původního málo
přesného rakouského měření. Hranice pozemků katastru mohou být přeneseny do ortofota, které představuje letecký
snímek (viz obrázek). Přesnost zobrazení terénu na ortofotu je v dnešní době vysoká (až
0,25 m). ). Ovšem přesnost hranic pozemků je na i zde dána přesností zaměření lomových bodů. Ta je dána
střední polohovou chybou, která se pohybuje v rozpětí od 0,2 m do 1,4 m podle
toho, jakou metodou (číselnou, grafickou) a s jakou přesností byl lomový bod
určen. Jinými slovy, tam kde proběhlo v nedávné době vytyčení pozemku, je
přesnost vysoká, ale tam, kde se při digitalizaci vycházelo z grafické
katastrální mapy, je podstatně horší. Proto se přesné zaměření realizuje jen
při zmíněných změnách vlastnictví, případně při sporech o hranice pozemků. I
v takových případech je žádoucí
shoda majitelů sousedních pozemků, aby
zákres byl proveden a oboustranně akceptován .
Ještě před
deseti lety se zaměření dělalo pomocí teodolitů a pásem (s využitím pevně již
dříve vytyčených bodů – rohy dvou tří budov v obci). Dnes se chodí
s měřicí tyčí, na které je přijímač GPS a určují se souřadnice ve
stupních, minutách a vteřinách, které jsou pak zapsány do map.
I ve stanovisku ČÚZK (Český úřad
zeměměřický a katastrální) konstatuje, že - vlivem nejednotného původu katastrálních map
na našem území a různé přesnosti zaměřování změn v minulosti obsahuje katastr
nemovitostí údaje o poloze lomových bodů hranic pozemků s výrazně různou
polohovou přesností. Na té závisí i míra spolehlivosti výsledku případného
vytyčení hranice podle údajů katastru a přesnost evidované výměry. Pokud
evidované údaje nejsou dostatečně spolehlivé, je třeba posoudit, zda je reálné
se sousedy dosáhnout shody na průběh hranice.
K takovým
postupům přistoupil i MÚ Cvikov, protože řada majitelů chalup se hlásí
k trvalému pobytu. MÚ pak musí prověřit
dostupnost pro odvoz odpadků, příjezd kalových čerpadel, sanitek a
podobně. Sem spadá i často kritizovaná malá péče o nálety stromů a křovin, kdy
se zužuje průjezdný profil přístupové obecní cesty nebo se zastiňuje obecní
osvětlení. Na tento problém opakovaně
poukazuje Spolek Trávník-Naděje na svých výročních schůzích (představitelé
Městského úřadu se schůzí zúčastňují a o problému ví).
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]