26. prosince 2017

Dárek k Vánocůn

Stavaři splnili! Máme krásně upravenou přehradu (a voda teče po celé koruně hráze, což nebývalo). A pod hrází to po sobě upravili.




18. prosince 2017

PF 2018



15. prosince 2017

Jakpak je dnes u nás …. (na chalupě)?



Zvláště během zimy nás před odjezdem na chalupu zajímá, jak to kolem našich chalup vypadá se sněhem a s počasím. Nejvíce informací se získá pohledem na místní webové kamery. Zrovna dneska je v Praze modro a pět stupňů nad nulou, ale na Českolipsku je kalamita, jak se píše na internetu:

Velké problémy také tradičně byly na trase ze Svoru na Jiřetín pod Jedlovou, kde na obávaném kopci Šébr uvázlo několik kamiónů. Zablokovaná kvůli tomu byla i svorská křižovatka na trase z Nového Boru do Cvikova. Odpoledne se situace pomalu stabilizuje. Silnice na Šébru a ve Svoru byla po chemickém ošetření bez známky sněhu, závěje naopak zůstávaly na stejné silnici v úseku mezi Českou Lípou, Novým Borem a Svorem.


Ještě asi před rokem fungovala otáčivá kamera na Hvozdu, ta je bohužel už na webu nepřístupná.

Proto jsme se hlavně připojovali na dvě kamery v Dolní Světlé (u penzionu Celnice) a na Horní Světlé (u penzionu Lužanka). Stačilo to pro informaci, zda u nás leží sníh nebo zda jsou silnice proplužené. Pro Trávník byla směrodatnější kamera v Dolní Světlé, protože stačilo pár desítek metrů výšky a na Horní Světlé bylo vždy počasí tvrdší (mlha, víc sněhu a p.).

 Kamery jsou na web adrese


a  ukázka obrázků je připojená.


Nyní se na stránkách Městského úřadu Cvikov objevil přístup ke kamerám, které sledují stav Boberského potoka. Jsou na adrese:


Kamery jsou celkem 4 – v Lindavě, poblíž objektu Severky  v Palackého ulici, u rybníčku za Smetanovou ulicí a u vodoznaku na Boberském potoku (o tom nevím, kde vlastně je). Kamery přenášejí obraz živě (na rozdíl od kamer ve Světlých, které zobrazují fotografie, obnovované každých asi 10 sekund). Přístup je přes zveřejněné přihlašovací jméno a heslo, případně se ještě musí odsouhlasit použití příslušného video driveru. Takže máme nyní  k dispozici obrázky přímo ze Cvikova, viz:


Automatický měřič vodní hladiny Boberského potoka, který patří Českému hydrometeorologickému ústavu, je u ordinace našeho zvěrolékaře Dr. Mohyly. Měřič je napájen z fotovoltaického panelu a jeho záznam je na web adrese


14. prosince 2017

Vycházky a hospody



Na stránkách Spolku Trávník a Naděje jsou články o historii Cvikova, Trávníka, Naděje a okolí. Přidám dnes jen pár doplňků z německých turistických průvodců a z vlastních zkušeností. Naše důchodcovská parta uskutečnila radu vycházek do bližšího i vzdálenějšího okolí.

Celkem mimo náš zájem je Jezevčí vrch mezi Mařeničkami a Heřmanicemi. Na turistických mapách je název Jezevčí vrch, ale tady se mu říká i Jílový vrch nebo Limba. Původní německý název je Limberg, z čehož je asi odvozen název Limba. Je na něm přírodní rezervace /dubiny) a k vycházkám se nehodí, protože jeho vrchol je totálně zarostlý bez vyhlídky a nevede na něj ani turistická značka, jen po jeho úbočí prochází žlutá a červená značka. Na jižním svahu jsou dvě skály (Panenský a Babský kámen), kdysi vyhlídkové body, ale dnes jsou, stejně jako vrchol kopce, zarostlé lesem.


Dlouhou tradici mají vánoční vycházky, kdysi podnikané pod názvem 30 km Lužickými horami, později Vycházka hospodami lužických hor. Vzhledem o opotřebovanosti kloubů pochodníků, dnes staříků spíš přes sedmdesátku, se pochod pozměnil na projížďky autobusem od hospody k hospodě. První úsek je jízda do Krompachu. U konečné stanice autobusu je zámeček, kdysi prý tam byl pivovar, dnes je to internát a speciální škola. Naproti je vyhořelá hospoda (podle Kollára – kdysi hučící místo, dnes hostů rakev). Takže se pokračuje na Valy, kolem již zaniklé restaurace Na vyhlídce k nové (naštěstí) restauraci Na hřebenovce.



 Po posezení se dá navázat další jízda autobusem do Dolní Světlé, kde je sice zaniklá Stará hospoda, ale na konci vesnice je hospoda Celnice a nová hospoda pana Mánka s názvem U nás.  Další podvečerní autobus dovolí popojet do Mařenic. I zde zanikla hospoda U mačety, ale hostince U čtyř lip a Husky jsou stále v provozu. Odtud vzhledem k tomu, že večer už autobusy nejezdí, se musí pěšky do Trávníka a doufat, že zdraví dovolí paní hostinské mít otevřeno.


Ale i v Trávníku jsou zaniklé hospody. Na dnešní otočce stála Dünnebierova hospoda (zaniklá někdy v padesátých letech) a kousek dál  Schierova hospoda (podle jména patřila rodině majitelů Zámečku), po válce až někdy do osmdesátých let to byla hospoda, patřící Jednotě. Po jejím zániku tam byla provozovna družstva invalidů INVA, pak výroba skla pro automobily a v posledních pár letech truhlárna – nyní je tam snad jeden byt. Někdy na začátku devadesátých let vznikla nově hospoda  z bývalé školy (za bolševika to bylo rekreační středisko vodovodníků z Litoměřic) dnešní pezion U Naděje.

No a v Naději bylo hned hospod několik, dnes už tam není žádná. V Hamru na výhodném místě - křižovatce turistických cest mezi Juliovkou, přehradou, ledovou jeskyní a Milštejnem - je dnes restaurace Pod přehradou.

Zde před oběma válkami restaurace bývala. Byl zde pro turisty k dispozici klíč od vchodu do Ledové jeskyně (průvodce z r. 1910 radil, že za 10 haléřů jste si moli najmout kluka hospodských, který pak klíč zanesl zpátky).

Ledová jeskyně byla za našeho mládí volně přístupná, kdysi po kluzkém dřevěném žebříku, později nahrazeném železným. Stěny byly zledovatělé a na dně byla vrstva ledu. Bohužel asi už před lety začalo globální oteplování a ledová výzdoba dokázala během léta zmizet. Proto už snad třicet let je jeskyně uzavřená a přístupná bývá jen jeden večer v září, kde se zde pořádá tak zvaná Noc netopýrů.

4. prosince 2017

Parcely na katastrálních mapách



Před časem jsem tu psal o pozemcích a  parcelách. A zmínil jsem tam i upřesňování hranic pozemků. Jen pro rekapitulaci: První zaměření polností se konalo ještě za císaře pána v osmnáctém století (1785), technickými prostředky, které tehdy byly k dispozici (tyče, provazce). Výsledky se zakreslily to tzv. Josefského katastru. Nejednalo se ale o souvislou mapu, ale dílčí zákresy polí u tehdejších vesnic.

V r. 1817 byl vydán nový císařský patent o komplexním vyměření půdy. Výsledkem byl tak zvaný stabilní katastr, zhotovený na základě triangulačního měření celé země. Měření bylo ukončeno v r. 1843. Na celém našem území bylo přes 12 tisíc zaměřených triangulačních bodů. Měření se provádělo optickým zaměřováním a vzdálenosti se počítaly trigonometricky.Pak se zhotovovaly jednotlivé listy s vyznačením pozemků (na každém listě musely bý nejméně 3 triangulační body, ze kterých se vycházelo), jeden list znázorňoval plochu jedné čtvereční míle. Měřítko bylo 1:2880, čili 1 mm na mapě představoval skoro 3 metry ve skutečnosti. Výsledkem bylo asi 50 tisíc listů o rozměru asi 60 x 50 cm.

Tyto tzv. císařské otisky se staly základem katastrálních map, pořizovaných za první republiky od r. 1927.  Tisk byl proveden e větších měřítcích a opět pomocí trigonometrického měření se mapy doplnily tam, kde rakouské podklady chyběly. Od té doby, když bylo zapotřebí vyměření pozemků (při prodejích půdy, výstavbě), použilo se přesnější měření, kde to nutné nebylo, došlo pouze k přetransformování rakouského mapování do nových map. Použito bylo nové souřadnicové uspořádání S-JTSK a začaly se používat k zakreslování i počítače.

Posledním krokem byla digitalizace, která proběhla v posledních letech. Postupně se používají moderní měřicí techniky i s využitím systému navigace GPS. Při všech změnách vlastnictví se provádí nové měření moderními metodami, které odstranilo chyby ze starého rakouského měření S komplexním přeměřením celých katastrálních map se kvůli obrovským nákladům nedá počítat. Ovšem stále je většina pozemků i po digitalizaci  zakreslena podle původního málo přesného rakouského měření. Hranice pozemků katastru mohou být přeneseny do ortofota, které představuje letecký snímek (viz obrázek). Přesnost zobrazení terénu na ortofotu je v dnešní době vysoká (až 0,25 m). ). Ovšem přesnost hranic pozemků je na i zde  dána přesností zaměření lomových bodů. Ta je dána střední polohovou chybou, která se pohybuje v rozpětí od 0,2 m do 1,4 m podle toho, jakou metodou (číselnou, grafickou) a s jakou přesností byl lomový bod určen. Jinými slovy, tam kde proběhlo v nedávné době vytyčení pozemku, je přesnost vysoká, ale tam, kde se při digitalizaci vycházelo z grafické katastrální mapy, je podstatně horší. Proto se přesné zaměření realizuje jen při zmíněných změnách vlastnictví, případně při sporech o hranice pozemků. I v takových případech  je žádoucí  shoda majitelů sousedních pozemků, aby  zákres byl proveden a oboustranně akceptován .

Ještě před deseti lety se zaměření dělalo pomocí teodolitů a pásem (s využitím pevně již dříve vytyčených bodů – rohy dvou tří budov v obci). Dnes se chodí s měřicí tyčí, na které je přijímač GPS a určují se souřadnice ve stupních, minutách a vteřinách, které jsou pak zapsány do map. 


I ve stanovisku ČÚZK (Český úřad zeměměřický a katastrální) konstatuje, že - vlivem nejednotného původu katastrálních map na našem území a různé přesnosti zaměřování změn v minulosti obsahuje katastr nemovitostí údaje o poloze lomových bodů hranic pozemků s výrazně různou polohovou přesností. Na té závisí i míra spolehlivosti výsledku případného vytyčení hranice podle údajů katastru a přesnost evidované výměry. Pokud evidované údaje nejsou dostatečně spolehlivé, je třeba posoudit, zda je reálné se sousedy dosáhnout shody na průběh hranice.


K takovým postupům přistoupil i MÚ Cvikov, protože řada majitelů chalup se hlásí k trvalému pobytu. MÚ pak musí prověřit  dostupnost pro odvoz odpadků, příjezd kalových čerpadel, sanitek a podobně. Sem spadá i často kritizovaná malá péče o nálety stromů a křovin, kdy se zužuje průjezdný profil přístupové obecní cesty nebo se zastiňuje obecní osvětlení. Na tento problém  opakovaně poukazuje Spolek Trávník-Naděje na svých výročních schůzích (představitelé Městského úřadu se schůzí zúčastňují a o problému ví).

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]