14. prosince 2017
Vycházky a hospody
Na stránkách Spolku Trávník a Naděje jsou články o
historii Cvikova, Trávníka, Naděje a okolí. Přidám dnes jen pár doplňků
z německých turistických průvodců a z vlastních zkušeností. Naše
důchodcovská parta uskutečnila radu vycházek do bližšího i vzdálenějšího okolí.
Celkem mimo
náš zájem je Jezevčí vrch mezi
Mařeničkami a Heřmanicemi. Na turistických mapách je název Jezevčí vrch, ale
tady se mu říká i Jílový vrch nebo Limba. Původní německý název je Limberg, z čehož je asi odvozen
název Limba. Je na něm přírodní rezervace /dubiny) a k vycházkám se
nehodí, protože jeho vrchol je totálně zarostlý bez vyhlídky a nevede na něj
ani turistická značka, jen po jeho úbočí prochází žlutá a červená značka. Na jižním
svahu jsou dvě skály (Panenský a Babský kámen), kdysi vyhlídkové body,
ale dnes jsou, stejně jako vrchol kopce, zarostlé lesem.
Dlouhou
tradici mají vánoční vycházky, kdysi podnikané pod názvem 30 km Lužickými horami,
později Vycházka hospodami lužických
hor. Vzhledem o opotřebovanosti kloubů pochodníků, dnes staříků spíš přes
sedmdesátku, se pochod pozměnil na projížďky autobusem od hospody
k hospodě. První úsek je jízda do Krompachu. U konečné stanice autobusu je
zámeček, kdysi prý tam byl pivovar, dnes je to internát a speciální škola.
Naproti je vyhořelá hospoda (podle Kollára – kdysi hučící místo, dnes hostů
rakev). Takže se pokračuje na Valy, kolem již zaniklé restaurace Na vyhlídce k nové (naštěstí)
restauraci Na hřebenovce.
Po posezení se dá navázat další jízda autobusem
do Dolní Světlé, kde je sice zaniklá Stará hospoda, ale na konci vesnice je
hospoda Celnice a nová hospoda pana Mánka s názvem U nás.
Další podvečerní autobus dovolí popojet do Mařenic. I zde zanikla
hospoda U mačety, ale hostince U čtyř lip a Husky jsou stále v provozu. Odtud vzhledem k tomu, že
večer už autobusy nejezdí, se musí pěšky do Trávníka a doufat, že zdraví dovolí
paní hostinské mít otevřeno.
Ale i
v Trávníku jsou zaniklé hospody. Na dnešní otočce stála Dünnebierova
hospoda (zaniklá někdy v padesátých letech) a kousek dál Schierova hospoda (podle jména patřila rodině
majitelů Zámečku), po válce až někdy do osmdesátých let to byla hospoda,
patřící Jednotě. Po jejím zániku tam byla provozovna družstva invalidů INVA,
pak výroba skla pro automobily a v posledních pár letech truhlárna – nyní
je tam snad jeden byt. Někdy na začátku devadesátých let vznikla nově hospoda z bývalé
školy (za bolševika to bylo rekreační středisko vodovodníků z Litoměřic)
dnešní pezion U Naděje.
No a
v Naději bylo hned hospod několik, dnes už tam není žádná. V Hamru na
výhodném místě - křižovatce turistických cest mezi Juliovkou, přehradou,
ledovou jeskyní a Milštejnem - je dnes restaurace Pod přehradou.
Zde před
oběma válkami restaurace bývala. Byl zde pro turisty k dispozici klíč od
vchodu do Ledové jeskyně (průvodce z r. 1910 radil, že za 10 haléřů jste
si moli najmout kluka hospodských, který pak klíč zanesl zpátky).
Ledová
jeskyně byla za našeho mládí volně přístupná, kdysi po kluzkém dřevěném
žebříku, později nahrazeném železným. Stěny byly zledovatělé a na dně byla
vrstva ledu. Bohužel asi už před lety začalo globální oteplování a ledová
výzdoba dokázala během léta zmizet. Proto už snad třicet let je jeskyně
uzavřená a přístupná bývá jen jeden večer v září, kde se zde pořádá tak
zvaná Noc netopýrů.
Komentáře:
<< Domovská stránka
Zdravim! Kdy startuje "vychazka" k hospodam Luzickych hor? Odkud se vyrazi? Diky. Michaela
Okomentovat
# vystavil 
: 28. prosince 2017 v 3:28
: 28. prosince 2017 v 3:28 Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]