22. února 2018
Jaro - bude za pár
Zatím
nás prý čekají poslední mrazy, ale už můžeme přemýšlet o jarní práci na zahradě.
Hlavně
je to u našich chalup tráva. Když jsme v šedesátých letech začínali, moc
nás to nebolelo, Cestičky jsme si vydupali a občas nám soused zahradu posekal,
Měl trávu pro své králíky a my byli taky spokojení.
Ovšem
pak začala éra sekání. Pražáci to s kosou obvykle neuměli, tak se objevily
vybastlované sekačky /na desce se čtyřmi kolečky byl upevněný elektrický motor,
dole se upevnil nabroušený list ocele a už se jelo. Ze začátku ve dvou, protože
druhý člen rodiny držel přívodní elektrický kabel a poponášel ho.
Pak
se i na našem socialistickém trhu objevily elektrické zahradní sekačky (na
plechovém výlisku s kolečky bal zase elektrický motor), pokrokem byly
sekačky s benzinovým motorem. Dnes je trh e vybavením pro zahrádkáře
výnosným prodejním oborem.
U
některých chalup s větším pozemkem jezdí a traktorové sekačky, páni
obvykle provozují hlučnější a těžší sekačky s benzinovými motory a
chalupářky sekačky elektrické. V poslední době jsou na trhu i sekačky trojkolkové,
se kterými se snadno zatáčí. Některé naše dámy - detailistky používají i nůžky
na trávu, kterými obstřihují záhonky (pohodlné je to s akumulátorovými). Tam, kde
je tráva hodně prorostlá mechem, pomohou vertikutátory, které svými zuby mech
vytrhají, ale hlouběji zakořeněnou trávu nechají být.
Od
loňska musíme respektovat den Páně - neděli, kdy nám město Cvikov zakázalo používat
hlučné stroje /sekačky nebo cirkulárky).
Poprvé
bychom měli sekat v dubnu, když je tráva asi 10 cm dlouhá, ale zkrátit
trávu jen asi o třetinu. V létě se seká tak jednou za týden až deset dní.
Nemá se sekat po dešti, protože to může sekačka trávu vytrhávat. Posekaná tráva
se dává na kompost. Je dobré nedávat tam tlusté vrstvy trávy, protože může zplesnivět.
Proto je vhodné vždy menší vrstvu trávy posypat zeminou (a přidat přípravek pro
urychlení kompostování).
Při
zmíněné péči jsou opravdu u některých chalup trávníky jako na golfovém hřišti. Ovšem
horská louka s delší trávou a květinami má také své kouzlo.
DODATEK:
Tak jsem asi tím optimismem (jaro bude za pár) pohněval svatého Petra, protože už pár dní je v noci a po ránu mráz kolem minus 10 stupňů - a v Trávníku navíc je to holomráz, sníh žádný. A pár chalupářů rychle zajelo na chalupy, prověřit vodovodní potrubí, případně úplně vypustit vodu.
DODATEK:
Tak jsem asi tím optimismem (jaro bude za pár) pohněval svatého Petra, protože už pár dní je v noci a po ránu mráz kolem minus 10 stupňů - a v Trávníku navíc je to holomráz, sníh žádný. A pár chalupářů rychle zajelo na chalupy, prověřit vodovodní potrubí, případně úplně vypustit vodu.
14. února 2018
Letiště
V minulých letech jsme se v létě občas vypravili s dětmi na
bývalé letiště v Hradčanech, aby si tam děti mohly v klidu zajezdit na
kolech. Tak možná čtenáře zaujme krapet historie tohoto letiště.
Plán na zřízení letiště vnikl v době ohrožení naší
republiky nacisty v r. 1938. Kromě výstavby pásma betonových bunkrů vzniklo
i letiště v Hradčanech. A ještě před obsazením pohraničí Němci se z
upravené travnaté plochy létalo.
Pak až do r. 1945 kraloval na letišti Wehrmacht. Po
osvobození začala na letišti výstavba. Byly zde stíhačky a celá letka větroňů a
kluzáků. V r. 1954 byla dokončena výstavba betonové přistávací dráhy a
byly zde umístěny tryskové stíhačky MiG15. Dráha má délku 3 km.
V srpnu 1968 zde jako první přistál vrtulník
sovětské armády s rádiovým vybavením, ze kterého se pak řídilo přistávání
dalších sovětských letadel. Česká armáda následně musela letiště opustit a
Sověti zde uskutečnili rozsáhlou výstavbu (betonové bunkry pro letadla, podzemní
sklady leteckého benzinu, řídicí věž – dnes je již zbořená, podzemní velín,
bytovky a dva zvláště utajené podzemní sklady, pravděpodobně pro atomové
hlavice raket). Průběžně zde bylo přes 30 vrtulníků a 44 stíhaček MiG21.
Přistávala zde i velkoletadla Antonov. Protože kolem letiště vedla silnice z Mnichova
Hradiště do Mimoně (tehdy označená „Průjezd povolen jen pro občany ČSSR“), občas jsme
při průjezdu mohli pozorovat přistávání. Jednou se nad námi převalil právě i
ten obrovský Antonov.
Po odchodu Střední skupiny sovětských vojsk se letiště
naší armádě již nevrátilo. Občas proskočily pověsti o možnosti, zřídit zde
civilní letiště pro nákladní dopravu, ale skutek utek. Jednou nebo dvakrát se
tu konaly big-beatové festivaly nebo srazy pro tunning aut. Občas zde trénují
soukromníci s ultralighty nebo drony. Prý se tu natáčely i scény do filmů.
Jinak areál chátrá, ale jeho zbytky jsou stále atraktivní
pro zvědavce. Pokud se tam vypravíte, zastavte se na oběd v restauraci U
zlaté lípy /u odbočky na Noviny pod Ralskem). Dobře a rychle se tam za rozumné
ceny najíte ve velmi příjemném prostředí.
6. února 2018
Sousedi se činí
Občas se závistivě začteme do Krompašských rozhledů, které
najdete na internetu a které vydává spolek Sdružení pro Krompach.
Jednak tam bývají rozsáhlé vzpomínky pamětníků poválečného
osídlování, ale hlavně jejich aktivita je obdivuhodná. Pravidelně pořádají
jarmarky, kde přestavují produkty místních obyvatel a chalupářů. Známé jsou
každoroční vystoupení pěveckého sboru ČVUT v krompašském kostele nebo v dětském
ústavu. Konají se různé akce v novém penzionu Na Hřebenovce nebo řada pro
děti (velikonoce, pohádkový les, Mikulášská nadílka).
Samozřejmě, Krompach je mnohem větší než celý Trávník spolu s Nadějí,
takže soutěžit s nimi nv rozsahu akcí emůžeme..
U nás těch aktivit není tolik. Kdysi (to
ještě bývalo hodně sněhu a Slepičárna byla holý svah) jsme pořádali
lyžařské závody pro děti nebo v létě párkrát Sportovní olympiádu pro nás, tehdy
mladé. O slavných šiškových válkách pod Milštejnem ani nemluvě.
Dnes musíme být vděčni, že se pro děti koná barvení velikonočních
kraslic či v létě Dětský den nebo opékání buřtů na závěr prázdnin.
Občasné koncerty skupiny Dinosauři našeho kamaráda Petra z Nového Boru byly výborné zpestření, ale … musím se tady zmínit, že Petr je už přes měsíc v českolipské nemocnici. Touto cestou ho pozdravujeme a držíme palečky pro uzdravení.
Občasné koncerty skupiny Dinosauři našeho kamaráda Petra z Nového Boru byly výborné zpestření, ale … musím se tady zmínit, že Petr je už přes měsíc v českolipské nemocnici. Touto cestou ho pozdravujeme a držíme palečky pro uzdravení.
Ostatní naše akce nejsou spolkovou záležitostí, ale spíše
aktivitami starého jádra chalupářů (pivní sudy v létě, novoroční výšlap na
Milštejn nebo podzimní důchodcovské vycházky).
V únorovém čísle Krompašských rozhledů je tabulka akcí,
i když některé z nich jsou jen participací na jinde organizovaných
podnicích (třeba kolařský Malevil cup), celkový počet – 30 akcí - je úctyhodný.Snad i u nás taková inspirace zabere a nějakou další spolkovou akci zorganizujeme. Je ale asi dáno změnou poměrů, že my, dnešní důchodci, jsme za mlada byli mnohem aktivnější než dnes
naše děti a vnoučata. Protože se nejezdilo do ciziny (kromě Dederonie), tak
jsme byli každý víkend a celé prázdniny na chalupách a vymýšleli společné akce. Dnes
naši mladí mají zcela jiné podmínky, jezdí v zimě i v létě do ciziny, oivšem společné akce na
chalupách si bohužel nezorganizují. A nějaká změna na obzoru není.
Podle občasného stavu
kontejnerů na odpad by se zdálo, že hlavně popíjíme, ale jak jsme to už
probírali i s cvikovským panem starostou, ty kontejnery využívají i
přespolní a my jsme v tom nevinně (ale prý je lepší, když nám do
kontejnerů něco přisypou cizí, než aby to vysypávali do příkopů u silnice).
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]