4. dubna 2018
Už je to tady!
Co? No jaro přece, už druhý den máme sluníčko a přes 15
stupňů nad nulou. Je to vidět na krokusech, ptáčkům to bylo naznačeno včera,
když jsem uklidil krmítko. Užili si ho, za minulý týden spořádali 5 kg
slunečnicových semínek. Tak teď už se musí snažit sami.
Velikonoční koledu jsme taky zvládli za sucha (i když bylo
dost chladno, takže nám Lenka udělala radost, když k frťánkům přidala i
grog, abychom si zahřáli prsty). Druhou radost nám udělala kolečkářka Hanka,
když nepřijela a my nemuseli do kopce! Protože ji ale čeká operace plotýnek,
tak jsme jí na dálku připili a slíbili držet palečky.
Z koledy vyjímám jen pár veršů:
Po Trávníku jdou
důchodci, nejistý maj krok.
Na kopec nepůjdem, tam
leze jenom cvok.
Napřesrok kašlem na
pochod, sejdem se u sudu.
Nesmíme zbaběle
podlehnout nepřízni osudu.
Sud bude jen v údolí,
tam se každý z nás dovalí.
Koledníků se sešlo asi dvacet (pár se přidalo cestou a jeden
– autor těchto řádků – odpadl, neb se mu utrhla podrážka u boty) a těch
zastavení bylo letos dvacet a vyvrcholení bylo v hospůdce, kde nás čekal
kytarista Petr, na pochod si ještě po nemocniční léčbě netroufal, ale aspoň si
s námi zazpíval.
V pondělí obešly vesnici ještě naše vnoučata, chlapci
si troufli polechtat pomlázkou a holčičky aspoň zarecitovaly básničky, aby si
vajíčka a čokoládu zasloužily.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]