27. listopadu 2018
Čeština je jazyk náročný, ale i zábavný
Dnes něco pro předvánoční odlehčení.
S tou češtinou
je to – jak pro koho. Rodilý Čech se s ní vypořádává snáz (pokud tedy
neráčkuje nebo nekoktá) než češtinu se
učící cizinec. My máme sedm pádů, mužský, ženský a střední rod a další
vymoženosti, které v jiných jazycích nejsou. Angličtina má pády jen čtyři,
množné číslo se udělá jen připojením koncovky –s k podstatnému jménu,
maďarština zase nezná rozlišení na mužský, ženský či střední rod a podobně v dalších
jazycích.
Také naše
háčky a čárky (které prý vymyslel Mistr Jan Hus) jiné jazyky nemají. Speciálně řřřř
dělá cizincům potíže.
Znáte
v češtině větu, která je složena jen ze souhlásek? To je pro cizince šok :
Smrž,pln skvrn, zvlhl z mlh.
Ale i nám
srozumitelné slovo „scvrnkls“ (třeba
kuličky do důlku) je jazykolamem
nejen pro nás.
Udává se, že
nejdelší slovo v němčině je prý
Rindfleischetikettierungsüberwachungsaufgabenübertragungsgesetz,
což znamená „zákon o přenosu povinností
při kontrole označování hovězího masa“.
Kam se na to hrabe české
nejneobhospodařovávátelnějšími (polnostmi
jsou ….)!
Taky si můžeme v češtině zahrát na těsnopis,
třeba napsat „3 8ahlí bra3 spa3li, jak lo3 tasí pi100le“.
I písmena Q
a X, která se v ryzí češtině nevyskytují, můžeme zlomyslně používat
jako třeba ve větě „Kamarád přiqačil a přeqapením se mu protáhl xicht “.
Máme také
jazykolamy. Větu „roli lorda Rolfa hrál
Vladimír Leraus a na klavír ho doprovázela Klára Králová“ znají snad
všichni. Ale zkuste si říci třeba „od
poklopu ke poklopu Kyklop kouli koulí“.
Další
jazykovou legrací jsou palindromy - věty, které se dají číst pozpátku se stejným
významem. Už ve škole nám jako příklad
na tabuli napsali „kobyla má malý bok“.
Ale jsou i delší, třeba „fešná paní
volá: má málo vína pan šéf!“
No a na závěr přidám český geniální rébus: Ka
což se přečte:
U ká menší je á než ká čili
U kamen šije Anežka. Pro pedanty připomínám, že dlouhé samohlásky
se v rébusu ignorují.
20. listopadu 2018
Teče voda, teče
ale jen v písničce je to poklidné
konstatování. V Severních Čechách je to s vodou docela složité.
Abychom parafrázovali jinou písničku „blaze tomu, kdo vodovod nemá …!“ (a to
jsou ti v Naději, protože Trávník má až stoletý vodovod). A vodovod to
není jen tak.
Podíváme se na to ze dvou směrů –
majetnického a provozního.
V září 1993 Fond národního majetku v Praze vydává zakladatelskou
listinu Severočeské vodárenské společnosti. Ke dni 1. října 1993 byly Fondem
národního majetku založeny SVS a.s., vlastněná obcemi, jako společnost
vlastnická, na kterou převedl státní infrastrukturní
vodohospodářský majetek, a SčVK
a.s, dočasně vlastněná státem, jako společnost provozující majetek SVS,
na kterou převedl veškerý státní majetek s provozováním související –
veškeré budovy, strojní vybavení, laboratoře, dokumentace i všechny
zaměstnance státního podniku. Následně byl do majetku SVS převeden veškerý
původní majetek obcí (historický majetek z dob před rokem 1948 a pozdější
investice třeba z akcí Z).
Pro SčVK ministerstvo vypracovalo privatizační projekt, který
rozdělil provozní části a infrastrukturní. Provozovatel zajišťuje
zásobování vodou a odkanalizování a platí vlastníku SVS nájem,
ze kterého je vlastníkem hrazena obnova infrastrukturních zařízení. Prostředky
na investiční výstavbu si zajišťuje vlastník. Provozní majetek měl hodnotu
asi 580 mil. Kč. Na vlastnickou společnost přešel majetek v hodnotě asi 8
miliard Kč.
.V současném
modelu tedy patří sítě SVS, které do nich musí investovat, SčVK je pak provozují.
V rámci privatizace prodal stát 51% akcií SčVK francouzské společnosti
Veolia, 49% akcií zůstalo v majetku SVK. Provozní smlouva mezi SVK a SčVK
byla uzavřena do r. 2020. Hospodaření bylo úspěšné a většinovému majiteli
odtékaly do Francie slušné dividendy.
Vlastník SVK
se rozhodl smlouvu za r. 2020 neprodlužovat a tak se jednalo o tom, co bude
dál. Finálně bylo dohodnuto, že SVK odkoupí od Veolie její majoritní podíl za
asi 1,9 miliardy Kč a stane se tak jediným vlastníkem a dokonce se dohodlo, že
tento odprodej proběhne v předstihu už k 1. 1. 2019. Protože
vlastníkem SVS jsou severočeská města a městečka, lze doufat, že správa a údržba
bude řízena jednodušeji než dosud. Ale Veolia se stále drží alespoň drápkem. Vytváří
se totiž třetí společnost SčS (Severočeská servisní společnost), která bude
zajišťovat havarijní opravy (a v této společnosti si francouzská Veolia
ponechala 25% akcií – a to do r. 2030).
Máme tedy české majitele vodovodů a kanalizací, druhou českou firmu,
která má zajišťovat provoz vodárenské
sítě, a třetí firmu, která bude zajišťovat opravy havárií (s tím prý má Veolia
zkušenosti a její účast je prý nezbytná). Doufejme tedy, že zmizí odtok
stamilionů korun ročně v dividendách do Francie. Ty peníze pak chyběly na
investice do lepších sítí.
Tak
tolik o vlastnictví. A teď pár slov o vodovodu v Trávníku. Na jaře
letošního roku si obyvatelé v horní části vesnice stěžovali na slabý proud
vody (oni říkali na malý tlak). Nejmenší tlak v potrubí je nahoře u
vodojemu, největší tlak mají chalupáři v trávnickém údolí. Po revizi jim
vodáci sdělili, že nejde o tlak, ale o zarostlé potrubí (zvláště v místech
rozbočení) a v létě se pustili do výměny části potrubí. V délce asi
80 metru pomocí tzv. krtka zatáhli pod zem novou rouru a tuším, že někdy v
září provedli přepojení části původních přípojek na nový kus potrubí. Zřejmě je
připojena jen část, protože někteří „horňáci“ říkají, že se slabý proud vody
nezměnil. Také zemní práce nejsou dokončené, výkopy zůstaly jen zhruba
zaházené, prý je zapotřebí, aby si zemina ve výkopech sesedla, a na jaře se prý
provedou definitivní zemní úpravy.
12. listopadu 2018
Listopad = padá listí!
Někdy spadalo
i dřív, ale letos se na stromech drželo skutečně až do listopadu. A co s tím
spadlým dělat?
Když se
koukneme do zahrad u chalup, tak postupy jsou různé. Někdo zastává názor, nespadané
listí vytvoří vrstvu, chránící půdu a rostlinstvo před mrazem. Toho se určitě
někteří chalupáři drží. Dokonce argumentují, že přes zimu se listí rozloží a je
hnojivem.
Ovšem hnojit
trávník je jednak zbytečné, jednak zbavit se na jaře blátivé hnědé vrstvy na
trávě není moc snadné. Takže běžnější je z trávníku na podzim listí
shrabat a dát ho na kompost, nebo jeho vrstvu přihrabat kolem choulostivých rostlinek
a keřů, takže je bude chránit před holomrazy. Aby tu vrstvu vítr nerozfoukal,
překryjeme ji chvojím. Odborníci
preferují hrabání (nejlépe velkými vějířovými hráběmi)před používáním fukarů či
vysavačů, protože ty prý zlikvidují i užitečné málo viditelné tvorstvo, které
pomáhá tlení a kypření půdy. Ovšem
nafoukat listí k sousedovi (když tam není plot) je svádějící.
Ostatní
shrabané listí použijeme na kompost. Pozor – listí z břečťanu nebo z ořešáku do
kompostu nepatří. Nejlepší je listí bukové, ale to většinou nikdo na zahradě
nemá. U země se pod kompost doporučuje vzdušná vrstva z větví nebo uschlých
květin. Pak teprve přijdou vrstvy listí a posekané trávy. Nejlepší je listí trochu
vlhké. Svážet listí na kompost kolečkem
je zdlouhavé. Kamarád z Kanady nám radil, položit na zem celtu a pak nahrabané
listí ve dvou odtahat ke kompostu. Prý
pro urychlení tlení je dobré kompost přikrýt černou folií, jaká se třeba
používá na záhony s jahodami. Také prý je dobré prosypat listí pár
lopatami zeminy. Humus (listovka) se vytvoří tak za dva roky.Pro tvorbu kompostu je ideální kompostér (díky městu Cvikov jsme je letos dostali zdarma zapůjčeny do věčného užívání), ovšem na listí by byla zapotřebí hned celá baterie kompostérů.
4. listopadu 2018
Kotle, komíny, kontroly …
Začala nám
zima, a i když se hodně chalupářů na zimu uchýlilo do svých bytů
v městech, někteří jsou na chalupách i v zimě. O jejich problémech budou následující řádky.
Zákon o
ochraně ovzduší zavedl požadavek pravidelných kontrol kotlů na pevná paliva.
Ovšem při debatě u piva se většinou hovoří o revizích kotlů. To ovšem není totéž, revize je požadavek na proměření
tlakových zařízení, mezi které patří kotle na ohřev vody pro vytápění.
Tady jde o kontroly. Ty jsou určeny pro ověření
minimalizace dopadu na životní prostředí. Kontrola je prohlídkou, revize
měřením. Výsledek kontroly je tedy
subjektivní, ovšem kvalifikovaný názor kontrolora, který proto musí být osoba,
která je k tomu oprávněná výrobcem příslušného typu kotle. Výsledkem kontroly
je doklad o provedené kontrole a jejím výsledku, není to však dokument, který
by omezoval další provoz kotle.
Kontrola
kotle se provádí podle zákona č. 201/212 Sb. Kontroly se týkají kotlů o
příkonu 10 - 300 kW, včetně teplovodních kamen a krbů s teplovodními výměníky.
Nerozhoduje rozsah používání během roku. Kontrola spočívá v posouzení stavu kotle, komína a
kouřovodu, dále v kontrole zapojení kotle a topného systému. Dokument o kontrole se nikam nepředkládá, ale obecní
úřad má právo si ho vyžádat pro případnou kontrolu. Po novelizaci zákona má
první kontrola proběhnout v r. 2019 a opakovat se má každé 3 roky.
Předpisy
ovšem vyžadují nejen kontrolu samotného kotle, ale také stavu komínu. Zanesený
komín totiž může být příčinou nebezpečného požáru, při němž se
v komínovém systému vznítí nános tuhých zbytků spalin. Na stránkách
hasičského sboru Cvikov byl letos takový požár u jedné chalupy v Trávníku
zaznamenán. Teplota ohně při požáru spalin v komíně může dosáhnout až
1200 °C a velmi často při této nehodě dochází ke zničení krovů
a střechy domu, hašení se neprovádí vodou, ale pískem.Proto je potřebné mít dobrý technický stav celého komínového systému a nechávat si udělat a hlavně potvrdit pravidelné kontroly kvalifikovaným kominíkem. Ten zanesený komín také vyčistí a doporučí případné opravy. Cena se pohybuje mezi 400 až 1 000 Kč. Kontrola komína se obvykle provádí jednou za rok, většinou někdy před započetím topné sezóny. Jeden kamarád prohlašuje, že holt platí za deset minut práce a razítko, ale pak si následně sám komín důkladně pročistí.
I zde se
vyskytuje pojem revize komínů. To je
ovšem povinné jednorázové posouzení nově
postaveného nebo rekonstruovaného komína (např. po vyvložkování).
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]