20. listopadu 2018
Teče voda, teče
ale jen v písničce je to poklidné
konstatování. V Severních Čechách je to s vodou docela složité.
Abychom parafrázovali jinou písničku „blaze tomu, kdo vodovod nemá …!“ (a to
jsou ti v Naději, protože Trávník má až stoletý vodovod). A vodovod to
není jen tak.
Podíváme se na to ze dvou směrů –
majetnického a provozního.
V září 1993 Fond národního majetku v Praze vydává zakladatelskou
listinu Severočeské vodárenské společnosti. Ke dni 1. října 1993 byly Fondem
národního majetku založeny SVS a.s., vlastněná obcemi, jako společnost
vlastnická, na kterou převedl státní infrastrukturní
vodohospodářský majetek, a SčVK
a.s, dočasně vlastněná státem, jako společnost provozující majetek SVS,
na kterou převedl veškerý státní majetek s provozováním související –
veškeré budovy, strojní vybavení, laboratoře, dokumentace i všechny
zaměstnance státního podniku. Následně byl do majetku SVS převeden veškerý
původní majetek obcí (historický majetek z dob před rokem 1948 a pozdější
investice třeba z akcí Z).
Pro SčVK ministerstvo vypracovalo privatizační projekt, který
rozdělil provozní části a infrastrukturní. Provozovatel zajišťuje
zásobování vodou a odkanalizování a platí vlastníku SVS nájem,
ze kterého je vlastníkem hrazena obnova infrastrukturních zařízení. Prostředky
na investiční výstavbu si zajišťuje vlastník. Provozní majetek měl hodnotu
asi 580 mil. Kč. Na vlastnickou společnost přešel majetek v hodnotě asi 8
miliard Kč.
.V současném
modelu tedy patří sítě SVS, které do nich musí investovat, SčVK je pak provozují.
V rámci privatizace prodal stát 51% akcií SčVK francouzské společnosti
Veolia, 49% akcií zůstalo v majetku SVK. Provozní smlouva mezi SVK a SčVK
byla uzavřena do r. 2020. Hospodaření bylo úspěšné a většinovému majiteli
odtékaly do Francie slušné dividendy.
Vlastník SVK
se rozhodl smlouvu za r. 2020 neprodlužovat a tak se jednalo o tom, co bude
dál. Finálně bylo dohodnuto, že SVK odkoupí od Veolie její majoritní podíl za
asi 1,9 miliardy Kč a stane se tak jediným vlastníkem a dokonce se dohodlo, že
tento odprodej proběhne v předstihu už k 1. 1. 2019. Protože
vlastníkem SVS jsou severočeská města a městečka, lze doufat, že správa a údržba
bude řízena jednodušeji než dosud. Ale Veolia se stále drží alespoň drápkem. Vytváří
se totiž třetí společnost SčS (Severočeská servisní společnost), která bude
zajišťovat havarijní opravy (a v této společnosti si francouzská Veolia
ponechala 25% akcií – a to do r. 2030).
Máme tedy české majitele vodovodů a kanalizací, druhou českou firmu,
která má zajišťovat provoz vodárenské
sítě, a třetí firmu, která bude zajišťovat opravy havárií (s tím prý má Veolia
zkušenosti a její účast je prý nezbytná). Doufejme tedy, že zmizí odtok
stamilionů korun ročně v dividendách do Francie. Ty peníze pak chyběly na
investice do lepších sítí.
Tak
tolik o vlastnictví. A teď pár slov o vodovodu v Trávníku. Na jaře
letošního roku si obyvatelé v horní části vesnice stěžovali na slabý proud
vody (oni říkali na malý tlak). Nejmenší tlak v potrubí je nahoře u
vodojemu, největší tlak mají chalupáři v trávnickém údolí. Po revizi jim
vodáci sdělili, že nejde o tlak, ale o zarostlé potrubí (zvláště v místech
rozbočení) a v létě se pustili do výměny části potrubí. V délce asi
80 metru pomocí tzv. krtka zatáhli pod zem novou rouru a tuším, že někdy v
září provedli přepojení části původních přípojek na nový kus potrubí. Zřejmě je
připojena jen část, protože někteří „horňáci“ říkají, že se slabý proud vody
nezměnil. Také zemní práce nejsou dokončené, výkopy zůstaly jen zhruba
zaházené, prý je zapotřebí, aby si zemina ve výkopech sesedla, a na jaře se prý
provedou definitivní zemní úpravy.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]