28. února 2019
Odvoz TKO
Právě začala doba, kdy chalupáři platí na MÚ Cvikov roční
poplatek za odvoz odpadu (Tuhý Komunální Odpad). Jak je uvedeno ve cvikovském
Zpravodaji, může se platit v hotovosti na Městském úřadě, ale i bankovním
převodem. Za tím účelem jsou ve Zpravodaji uvedena potřebná data (číslo
bankovního účtu, variabilní symbol a specifický symbol). Variabilní symbol definuje účel platby (na
odvoz odpadu) a specifický definuje poplatníka (toto číselné označení si lze na
MÚ u pí Petrusové vyžádat).
Poplatek se platí podle vyhlášky města č. 4/2015. Pro chalupáře, kteří nejsou na chalupě
přihlášeni k trvalému pobytu, slouží kontejnery, které jsou umístěny na
třech místech – v Trávníku za budovou bývalé firmy INVA, u silnice do Naděje kousek před nadějskou
kapličkou a v Naději vzadu n silnice na Hamr. U této poslední destinace se
debatuje o její přístupnosti pro odvoz (a i pro odkládání odpadu, protože je
vlastně na okraji Naděje ve značné vzdálenosti od centra). Jsou zde umístěny
pouze malé kontejnery pro směsný odpad, na ostatních dvou místech jsou větší
kontejnery rozdělené podle typu odpadu.
Už před časem jsme si všimli, že kontejnery v Trávníku jsou
využívány i přespolními (přijede auto, vhodí pytle a odjede). Zvláště
kontejnery na sklo se rychle zaplňují a takoví alkoholici snad naši chalupáři
nejsou, takže lze předpokládat, že kontejner slouží jako odkladiště pro nějakou hospodu. Při
debatě na schůzi našeho spolku připustil pan starosta, že radši odvezou cizí
odpad než se vystavovat riziku, že bude pohozený ve škarpě u silnice.
Ti chalupáři, co žijí na chalupách natrvalo, mohou od MÚ dostat svou vlastní popelnici a jednou za týden jim je sběrný vůz odveze. Bohužel polní cesty k chalupám nejsou na takové težké vozy uzpůsobeny, takže tím krapet trpí, zvláště v zimě.
V poslední době se v tisku diskutuje problém, co s prázdnými
PET lahvemi. Prý se v mořích vytvářejí celé PET ostrovy – no naší zásluhou
to asi není, od nás je to do moře dost daleko. Asi jsou na vině přímořské
národy. Ovšem v debatě se objevuje i názor jejich zálohování (tak, jak je to už dávno u pivních lahví). Skutečností je, jak nás upozorňovali naši chalupáři-exulanti
z Kanady, že tam je zálohování běžné. A lze ho využívat i pro charitu, jak
nám dokladoval náš kamarád, když zastavil ve frontě před světly u jedné křižovatky
a k autu přiběhl bezdomovec, dostal pytel s petkama, které si pak
vyměnil za zálohu. Pokud se ukládají petky celé, je kontejner brzo zaplněný. V Německu
jsem viděl udělátko, do kterého se vložila prázdná petka, zatáhlo se za páku a
z petky se stala zmačkaná harmonika, která v kontejneru nezabrala
tolik místa. Ve firmě, kde jsem
pracoval, jsme se podle mého nákresu pokusili to udělátko vyrobit, jestli by to
nebylo vhodné jako výrobek na kšeft. Ovšem při malovýrobě byly výrobní náklady
takové, že by to asi nešlo na odbyt, tak ten pokus zapadl.
Ale vcelku je nutnou uznat, že se u nás většina plastů
skutečně dostane do kontejnerů, při sběru hřibů vidíme, že se v lese povaluje
jen velmi málo petek. To spíš ve škarpách (povídá se, že v Německu je
odvoz odpadu dražší, takže se při zájezdu za levným jídlem u nás Němcům vyplatí
pohodit pytel s odpadem do příkopu).
22. února 2019
POZVÁNKA
16. února 2019
Máme rádi zvířata
ale volně žijící zvířátka na to asi
moc neslyší. U nás v Lužických horách žije zvířat dost, některých až moc.
Zajíců tady moc není, v minulých letech
jsme vídali, jednoho, dva, kteří se přiblížili k chalupám.
Z vysoké zvěře jsou blízko chalup
často vidět srnky, jelení jsem viděl za desítku let jen párkrát. To samé lišky, jen občas v lesích kolem
Milštejnu.
Co je ovšem velice nenáviděná zvěř,
jsou divoká prasata. Důvodem je rozryté okolí těch chalup, kde nemají oplocení.
Celkem pravidelně tady hnízdí káňata
(nebo to jsou jestřábi, podle jejich Giá
to nerozeznám). Co ovšem v posledních pár letech poznáme, jsou luňáci,
kteří během léta přiletí dost často. Myší je zde dost.
To občasný výskyt medvěda v Beskydech
způsobuje škody chovatelům ovcí. Medvěd je ovšem chráněný a stát postiženým
chovatelům vyplácí náhrady.
Už jsem se zde několikrát zmiňoval, že
k nám dorazili vlci z bývalých vojenských prostorů za hranicemi v bývalém
NDR. Zdá se, že se jim u nás daří, protože byli zachyceni na fotopastích na
Kokořínsku, u Ralska nebo na Broumovsku.
Zatím jsou považováni za užitečné obohacení přírody, protože si lidí
nevšímají a živí se nemocnými nebo oslabenými zvířaty.
Nejposlednější přírůstkem je šakal.
Ředitel českolipského muzea ohlašuje přítomnost několika jedinců v oblasti
Doks a Provodína. Údajně je´jich pár i v oblasti Milovic. Zatím jsou před
myslivci chránění. V soupisu chráněných druhů nejsou vůbec a v seznamu
druhů, kde je odstřel povolen, taky ne. Pro myslivce tedy vlastně neexistují.
Existuje ovšem seznam chráněné zvěře, který vydala EU, a tam uveden a ten
seznam je závazný i u nás. Šakal, na rozdíl od vlků, lišek a medvědů, u nás
dříve nežil.
Šakal je všežravec a nepohrdne tedy lesními plody. Přesto většinu jeho jídelníčku tvoří maso. Pochutná si na hmyzu, obojživelnících, rybách, ptácích a jejich vejcích, loví i hlodavce. S oblibou konzumuje zdechliny.
Jak vlci, tak šakali se tedy vyskytují v naší blízkosti. Místní revírník se vloni zmiňoval, že viděl stopy vlka na Mištejně (protože je to mimo trasu Forpasovy ženy a jejich Alanka, mohl mít pravdu). Je to další důkaz oteplování, že se šakalové z Balkánu zatoulali až k nám? Předloni jsme měli v létě vysoké teploty a vloni zase pršelo minimálně. Letošní zima sice přinesla relativně častěji sníh, ale naše děti vzpomínají na doby svého mládí, kdy lyžovaly, a půl metru sněhu byla normálem.
Šakal je všežravec a nepohrdne tedy lesními plody. Přesto většinu jeho jídelníčku tvoří maso. Pochutná si na hmyzu, obojživelnících, rybách, ptácích a jejich vejcích, loví i hlodavce. S oblibou konzumuje zdechliny.
Jak vlci, tak šakali se tedy vyskytují v naší blízkosti. Místní revírník se vloni zmiňoval, že viděl stopy vlka na Mištejně (protože je to mimo trasu Forpasovy ženy a jejich Alanka, mohl mít pravdu). Je to další důkaz oteplování, že se šakalové z Balkánu zatoulali až k nám? Předloni jsme měli v létě vysoké teploty a vloni zase pršelo minimálně. Letošní zima sice přinesla relativně častěji sníh, ale naše děti vzpomínají na doby svého mládí, kdy lyžovaly, a půl metru sněhu byla normálem.
No a dalším zvířetem, které se pootlouká po přírodě, jsou
bezprizorné kočky. O těch jsem zde již také psal. Bída je, že chalupáři
nechávají své kočky volně běhat. Kdyby odchytávaly jen myši, tak by to bylo
dobré. Ale ty chytají i zpěvné ptáky kolem našich chalup. Pokud zajdou do lesa,
mají myslivci právo odstřelu. Podle
údajů Českého statistického úřadu v roce 2017 myslivci usmrtili
11 208 takových koček a 361 psů. Ovšem v našem okolí jsem
myslivce kromě podzimních honů neviděl už léta.
9. února 2019
Poučení pro málo rozvážné
Kamarádka mé ženy žije na chalupě za Jičínem. Nedávno něco
kutila na zahradě a přišel k ní mladý příslušník málo přizpůsobivého
etnika a prosil ji půjčení tisícovky, že mu nedaleko došel benzin a že jí to
vrátí. Ona, dobračka, mu řekla, že tolik nemá, ale že mu půjčí pětistovku a šla
pro ni do domku. Aniž by mu řekla, aby šel s ní, stal najednou za ní,
očička mu šmírovala a chválil jí, jak to tam má hezké. Vyměnili si telefonní
čísla s tím, že jí zavolá a přijede peníze vrátit.
No, sousedi se potom, co se jim pochlubila svou
dobrodušností, netajili poněkud nelichotivým míněním o tom,co udělala ... Výsledkem byla výměna zámků za dokonalejší a
objednání mříží do oken. Takže pomoc v nouzi se krapet prodražila.
Samozřejmě, že to nějaký týden trvalo, než jí zazvonil
telefon, a dotyčný „dlužník“ se omlouval, že to nemohl vrátit a jestli by mu
nepůjčila ještě jednou. Rozhořčeně pravila, že nepůjčí, ať ji neobtěžuje a ať
si tu pětistovku nechá a nevrací ji! A položila telefon.
Nedošlo jí, že může na mobilu vidět číslo protistanice a že
by nebyl problém, ohlásit příhodu i s čísly na místní policii. Slušný
policista by mohl nechat zjistit majitele tohoto telefonního čísla a jeho pohyb
(je ovšem možmé, že majitel telefonu, ke kterému se dává nabít SIM karta v trafice,
je nedohádatelný – ale u provozovatele sítě může policie zjistit poměrně přesně
pohyb držitele telefonu). Za pokus by to stálo a minimálně v případě
budoucího pokusu o vykradení chalupy, by tu byla stopa. Jenže tak dotyčná
bohužel neuvažovala.
Nedávno jsme od kamarádů dostali informaci, že obdobný
„nuzák v problému“ obcházel chalupy v Kromapchu. Tak tam alespoň
riziko ohlásili policistům.
Ve firmě, kde jsem pracoval, jsme ještě za socialismu měli snad
tři party romských kopáčů (pokládka kabelů) ze Slovenska. Nebyly s nimi
žádné problémy, každá parta měla svého mistra, přes kterého probíhalo i
vyplácení. Jediný rozdíl měli v pracovní době. Aby mohli v neděli ve
svých vesnicích chodit na místní třetí či čtvrtou ligu v kopané, měli
upravenou pracovní dobu. Nastupovali v pondělí v poledne, od úterka
do středy pracovali dvanáctihodinové směny a ve čtvrtek končili brzy odpoledne,
aby to vlakem stihli domů na Slovensko. Po
osamostatnění Slovenska skončili.
To byla ovšem doba, kdy vyhýbání se
práci bylo trestné a nikoliv honorované dávkami nezaměstnaným a sociálně
potřebným.
O to víc je
dnes nutno být opatrný. Že se „stále něco děje (krade)“ si můžete přečíst třeba
na
2. února 2019
Nad EU bude nebe čisté – a nikdy jinak!
Po pádu našeho komunistického režimu se hodně mluvilo o
znečistěném ovzduší, kyselých deštích a spalování mizerného hnědého uhlí. Ke
zlepšení došlo, asi hlavně tak, že velkopodniky jako SONP Kladno a mnoho
dalších zkrachovalo. Pak byla akce – topte elektřinou a frčely přímotopy (jistě
bylo to pohodlnější než tahat naftu do nafťákových kamen), ovšem časem se
zjistilo, že je to krapet dražší a tak se mnozí chalupáři zaměřili na centrální
topení v chalupě kotlem. Ovšem, to levné uhlí z Mostecka nebo
z Polska taky kouřilo a kouř smrděl, jak to konstatovali naši bývalí
kamarádi, co po roce 1968 utekli do Kanady a nedávno nás navštívili.
V současnosti snaha po čistším ovzduší vede
k akcím jako je státní příspěvek na výměnu kotlů (ten je ovšem jen pro
trvale bydlící, ne pro chalupáře). Několik nejpokrokovějších si nechalo
vybudovat topení pomocí tepelného čerpadla. O tom jsem tu již psal. Za cenu
poměrně vysokých pořizovacích nákladů získáte poměrně levný provoz
(pravděpodobně hlavně pro své pozůstalé). Podle velikosti pozemku u chalupy se
můžete rozhodnout pro systém země – voda nebo vzduch – voda. Buď máte nákladný
podzemní systém trubek s vodou, nebo investičně levnější (ale provozně nákladnější)
systém s boudičkou, ve kterém je výměník vody v kontaktu se vzduchem.
Teď se nám do problému zapojila Evropská unie. Ta konstatovala, že znečištěné ovzduší
způsobuje v EU každý rok více než 400 tisíc předčasných
úmrtí. V roce 2014 překročilo 23 ze 28 států EU doporučené mezní hodnoty
kvality ovzduší.
Lidské zdraví poškozují nejvíce částice jemného prachu (PM), oxid dusičitý (NO2)
a přízemní ozon (O3). Vysoké koncentrace látek znečišťujících
ovzduší mají i nadále negativní dopad na Evropany, zejména na obyvatele měst.
Bohužel je ČR vedena mezi zeměmi s nejhorším ovzduším. V této souvislosti se polemizuje, co
dělá větší znečistění, jestli auta nebo soukromá topeniště nebo nakonec i
nejaderné elektrárny. Komise EU již zahájila řízení pro porušení limitů
s řadou zemí, včetně nás. Lze proto předpokládat, že i u nás budou podniknuta
opatření jednak postihová proti způsobům znečisťování a druhak podpůrná pro
využívání čistších způsobů u aut a topení.
Ale zpět k našim chalupám. Od těch chalupářů, kteří
mají staré uhelné kotle, stát vyžaduje, aby si je do roka, dvou vyměnili za modernější. Někteří z nás topí dřevem a prokládají
to uhlím, ale i těm se kouří z komínka. Lepší řešení je elektrický kotel, jenže
kilowatthodiny jsou drahé a jejich cena roste.
Proto se na chalupářských stránkách objevuje nové řešení –
osadit střechy fotovoltaickými panely a z tak získané energie pohánět
elektrokotle, případně i celou chalupu. Ze začátku byla fotovoltaika kšeftem
jen pro solární barony. Cena fotopanelů však šla dolů a pokud je použijete jako
zdroj energie jen pro sebe (asi s výkonem do 10 kW) odpadá původní
předepsané řešení, že se musíte zaregistrovat jako dodavatel do sítě ČEZ. Takže kombinace fotovoltaika plus
elektrokotel nebo tepelné čerpadlo vypadá velmi atraktivně. Snad to nezatrhnou staromilci z Chráněné
krajinné oblasti.
Vybudování domácí elektrárny ovšem přináší i řadu úkolů k řešení.
Je nutno vyhodnotit, je-li váš objekt ke zřízení domácí elektrárny vhodný. Vhodnost určuje několik faktorů včetně polohy,
tvaru a velůikosti střechy, počtu komínů, střešních oken či vikýřů, ale například i to,
jak střechu stíní okolní stromy. Na trhu ovšem naleznete už dnes nabídku
dodávky takových systémů i s montáží a akumulátorovým zásobníkem a měničem
na střídavý proud. Jak dokladuje připojený obrázek, není někdy nutno uvažovat i
s instalací panelů na střechu.
Takže máme zase námět k přemýšlení. A je vhodné se zamyslet nad deklarací našich chytrých předků: Nejsem tak bohatý, abych si
mohl pořizovat levné věci.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]