28. února 2019

Odvoz TKO


Právě začala doba, kdy chalupáři platí na MÚ Cvikov roční poplatek za odvoz odpadu (Tuhý Komunální Odpad). Jak je uvedeno ve cvikovském Zpravodaji, může se platit v hotovosti na Městském úřadě, ale i bankovním převodem. Za tím účelem jsou ve Zpravodaji uvedena potřebná data (číslo bankovního účtu, variabilní symbol a specifický symbol).  Variabilní symbol definuje účel platby (na odvoz odpadu) a specifický definuje poplatníka (toto číselné označení si lze na MÚ u pí Petrusové vyžádat).

Poplatek se platí podle vyhlášky města č. 4/2015.  Pro chalupáře, kteří nejsou na chalupě přihlášeni k trvalému pobytu, slouží kontejnery, které jsou umístěny na třech místech – v Trávníku za budovou bývalé firmy  INVA, u silnice do Naděje kousek před nadějskou kapličkou a v Naději vzadu n silnice na Hamr. U této poslední destinace se debatuje o její přístupnosti pro odvoz (a i pro odkládání odpadu, protože je vlastně na okraji Naděje ve značné vzdálenosti od centra). Jsou zde umístěny pouze malé kontejnery pro směsný odpad, na ostatních dvou místech jsou větší kontejnery rozdělené podle typu odpadu.


Už před časem jsme si všimli, že kontejnery v Trávníku jsou využívány i přespolními (přijede auto, vhodí pytle a odjede). Zvláště kontejnery na sklo se rychle zaplňují a takoví alkoholici snad naši chalupáři nejsou, takže lze předpokládat, že kontejner slouží jako odkladiště pro nějakou hospodu. Při debatě na schůzi našeho spolku připustil pan starosta, že radši odvezou cizí odpad než se vystavovat riziku, že bude pohozený ve škarpě u silnice.
Ti chalupáři, co žijí na chalupách natrvalo, mohou od MÚ dostat svou vlastní popelnici a jednou za týden jim je sběrný vůz odveze. Bohužel polní cesty k chalupám nejsou na takové težké vozy uzpůsobeny, takže tím krapet trpí, zvláště v zimě.

V poslední době se v tisku diskutuje problém, co s prázdnými PET lahvemi. Prý se v mořích vytvářejí celé PET ostrovy – no naší zásluhou to asi není, od nás je to do moře dost daleko. Asi jsou na vině přímořské národy. Ovšem v debatě se objevuje i názor jejich zálohování (tak, jak  je to už dávno u pivních lahví). Skutečností je, jak nás upozorňovali naši chalupáři-exulanti z Kanady, že tam je zálohování běžné. A lze ho využívat i pro charitu, jak nám dokladoval náš kamarád, když zastavil ve frontě před světly u jedné křižovatky a k autu přiběhl bezdomovec, dostal pytel s petkama, které si pak vyměnil za zálohu. Pokud se ukládají petky celé, je kontejner brzo zaplněný. V Německu jsem viděl udělátko, do kterého se vložila prázdná petka, zatáhlo se za páku a z petky se stala zmačkaná harmonika, která v kontejneru nezabrala tolik místa.  Ve firmě, kde jsem pracoval, jsme se podle mého nákresu pokusili to udělátko vyrobit, jestli by to nebylo vhodné jako výrobek na kšeft. Ovšem při malovýrobě byly výrobní náklady takové, že by to asi nešlo na odbyt, tak ten pokus zapadl.

Ale vcelku je nutnou uznat, že se u nás většina plastů skutečně dostane do kontejnerů, při sběru hřibů vidíme, že se v lese povaluje jen velmi málo petek. To spíš ve škarpách (povídá se, že v Německu je odvoz odpadu dražší, takže se při zájezdu za levným jídlem u nás Němcům vyplatí pohodit pytel s odpadem do příkopu).

22. února 2019

POZVÁNKA



16. února 2019

Máme rádi zvířata


ale volně žijící zvířátka na to asi moc neslyší. U nás v Lužických horách žije zvířat dost, některých až moc.

Zajíců tady moc není, v minulých letech jsme vídali, jednoho, dva, kteří se přiblížili k chalupám.

Z vysoké zvěře jsou blízko chalup často vidět srnky, jelení jsem viděl za desítku let jen párkrát.  To samé lišky, jen občas v lesích kolem Milštejnu.


Co je ovšem velice nenáviděná zvěř, jsou divoká prasata. Důvodem je rozryté okolí těch chalup, kde nemají oplocení.

Celkem pravidelně tady hnízdí káňata (nebo to jsou jestřábi, podle jejich Giá to nerozeznám). Co ovšem v posledních pár letech poznáme, jsou luňáci, kteří během léta přiletí dost často. Myší je zde dost.

To občasný výskyt medvěda v Beskydech způsobuje škody chovatelům ovcí. Medvěd je ovšem chráněný a stát postiženým chovatelům vyplácí náhrady.

Už jsem se zde několikrát zmiňoval, že k nám dorazili vlci z bývalých vojenských prostorů za hranicemi v bývalém NDR. Zdá se, že se jim u nás daří, protože byli zachyceni na fotopastích na Kokořínsku, u Ralska nebo na Broumovsku.  Zatím jsou považováni za užitečné obohacení přírody, protože si lidí nevšímají a živí se nemocnými nebo oslabenými zvířaty.


Nejposlednější přírůstkem je šakal. Ředitel českolipského muzea ohlašuje přítomnost několika jedinců v oblasti Doks a Provodína. Údajně je´jich pár i v oblasti Milovic. Zatím jsou před myslivci chránění. V soupisu chráněných druhů nejsou vůbec a v seznamu druhů, kde je odstřel povolen, taky ne. Pro myslivce tedy vlastně neexistují. Existuje ovšem seznam chráněné zvěře, který vydala EU, a tam uveden a ten seznam je závazný i u nás. Šakal, na rozdíl od vlků, lišek a medvědů, u nás dříve nežil.   
 Šakal je všežravec a nepohrdne tedy lesními plody. Přesto většinu jeho jídelníčku tvoří maso. Pochutná si na hmyzu, obojživelnících, rybách, ptácích a jejich vejcích, loví i hlodavce. S oblibou konzumuje zdechliny. 
Jak vlci, tak šakali se tedy vyskytují v naší blízkosti. Místní revírník se vloni zmiňoval, že viděl stopy vlka na Mištejně (protože je to mimo trasu Forpasovy ženy a jejich Alanka, mohl mít pravdu). Je to další důkaz oteplování, že se šakalové z Balkánu zatoulali až k nám?  Předloni jsme měli v létě vysoké teploty a vloni zase pršelo minimálně. Letošní zima sice přinesla relativně častěji sníh, ale naše děti vzpomínají na doby svého mládí, kdy lyžovaly, a půl metru sněhu byla normálem.

No a dalším zvířetem, které se pootlouká po přírodě, jsou bezprizorné kočky. O těch jsem zde již také psal. Bída je, že chalupáři nechávají své kočky volně běhat. Kdyby odchytávaly jen myši, tak by to bylo dobré. Ale ty chytají i zpěvné ptáky kolem našich chalup. Pokud zajdou do lesa, mají myslivci právo odstřelu. Podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2017 myslivci usmrtili 11 208 takových koček a 361 psů. Ovšem v našem okolí jsem myslivce kromě podzimních honů neviděl už léta.

9. února 2019

Poučení pro málo rozvážné


Kamarádka mé ženy žije na chalupě za Jičínem. Nedávno něco kutila na zahradě a přišel k ní mladý příslušník málo přizpůsobivého etnika a prosil ji půjčení tisícovky, že mu nedaleko došel benzin a že jí to vrátí. Ona, dobračka, mu řekla, že tolik nemá, ale že mu půjčí pětistovku a šla pro ni do domku. Aniž by mu řekla, aby šel s ní, stal najednou za ní, očička mu šmírovala a chválil jí, jak to tam má hezké. Vyměnili si telefonní čísla s tím, že jí zavolá a přijede peníze vrátit.

No, sousedi se potom, co se jim pochlubila svou dobrodušností, netajili poněkud nelichotivým míněním o tom,co udělala ...  Výsledkem byla výměna zámků za dokonalejší a objednání mříží do oken. Takže pomoc v nouzi se krapet prodražila.

Samozřejmě, že to nějaký týden trvalo, než jí zazvonil telefon, a dotyčný „dlužník“ se omlouval, že to nemohl vrátit a jestli by mu nepůjčila ještě jednou. Rozhořčeně pravila, že nepůjčí, ať ji neobtěžuje a ať si tu pětistovku nechá a nevrací ji! A položila telefon.

Nedošlo jí, že může na mobilu vidět číslo protistanice a že by nebyl problém, ohlásit příhodu i s čísly na místní policii. Slušný policista by mohl nechat zjistit majitele tohoto telefonního čísla a jeho pohyb (je ovšem možmé, že majitel telefonu, ke kterému se dává nabít SIM karta v trafice, je nedohádatelný – ale u provozovatele sítě může policie zjistit poměrně přesně pohyb držitele telefonu). Za pokus by to stálo a minimálně v případě budoucího pokusu o vykradení chalupy, by tu byla stopa. Jenže tak dotyčná bohužel neuvažovala.


Nedávno jsme od kamarádů dostali informaci, že obdobný „nuzák v problému“ obcházel chalupy v Kromapchu. Tak tam alespoň riziko ohlásili policistům.   
Ve firmě, kde jsem pracoval, jsme ještě za socialismu měli snad tři party romských kopáčů (pokládka kabelů) ze Slovenska. Nebyly s nimi žádné problémy, každá parta měla svého mistra, přes kterého probíhalo i vyplácení. Jediný rozdíl měli v pracovní době. Aby mohli v neděli ve svých vesnicích chodit na místní třetí či čtvrtou ligu v kopané, měli upravenou pracovní dobu. Nastupovali v pondělí v poledne, od úterka do středy pracovali dvanáctihodinové směny a ve čtvrtek končili brzy odpoledne, aby to vlakem stihli domů na Slovensko.  Po osamostatnění Slovenska skončili. 
To byla ovšem doba, kdy vyhýbání se práci bylo trestné a nikoliv honorované dávkami nezaměstnaným a sociálně potřebným.

O to víc je dnes nutno být opatrný. Že se „stále něco děje (krade)“ si můžete přečíst třeba na


2. února 2019

Nad EU bude nebe čisté – a nikdy jinak!


Po pádu našeho komunistického režimu se hodně mluvilo o znečistěném ovzduší, kyselých deštích a spalování mizerného hnědého uhlí. Ke zlepšení došlo, asi hlavně tak, že velkopodniky jako SONP Kladno a mnoho dalších zkrachovalo. Pak byla akce – topte elektřinou a frčely přímotopy (jistě bylo to pohodlnější než tahat naftu do nafťákových kamen), ovšem časem se zjistilo, že je to krapet dražší a tak se mnozí chalupáři zaměřili na centrální topení v chalupě kotlem. Ovšem, to levné uhlí z Mostecka nebo z Polska taky kouřilo a kouř smrděl, jak to konstatovali naši bývalí kamarádi, co po roce 1968 utekli do Kanady a nedávno nás navštívili.

V současnosti snaha po čistším ovzduší vede k akcím jako je státní příspěvek na výměnu kotlů (ten je ovšem jen pro trvale bydlící, ne pro chalupáře). Několik nejpokrokovějších si nechalo vybudovat topení pomocí tepelného čerpadla. O tom jsem tu již psal. Za cenu poměrně vysokých pořizovacích nákladů získáte poměrně levný provoz (pravděpodobně hlavně pro své pozůstalé). Podle velikosti pozemku u chalupy se můžete rozhodnout pro systém země – voda nebo vzduch – voda. Buď máte nákladný podzemní systém trubek s vodou, nebo investičně levnější (ale provozně nákladnější) systém s boudičkou, ve kterém je výměník vody v kontaktu se vzduchem.

Teď se nám do problému zapojila Evropská unie.  Ta konstatovala, že znečištěné ovzduší
způsobuje v EU každý rok více než 400 tisíc předčasných úmrtí. V roce 2014 překročilo 23 ze 28 států EU doporučené mezní hodnoty kvality ovzduší.
Lidské zdraví poškozují nejvíce částice jemného prachu (PM), oxid dusičitý (NO2) a přízemní ozon (O3). Vysoké koncentrace látek znečišťujících ovzduší mají i nadále negativní dopad na Evropany, zejména na obyvatele měst. Bohužel je ČR vedena mezi zeměmi s nejhorším ovzduším.  V této souvislosti se polemizuje, co dělá větší znečistění, jestli auta nebo soukromá topeniště nebo nakonec i nejaderné elektrárny. Komise EU již zahájila  řízení pro porušení limitů s řadou zemí, včetně nás. Lze proto předpokládat, že i u nás budou podniknuta opatření jednak postihová proti způsobům znečisťování a druhak podpůrná pro využívání čistších způsobů u aut a topení.

Ale zpět k našim chalupám. Od těch chalupářů, kteří mají staré uhelné kotle, stát vyžaduje, aby si je do roka, dvou vyměnili za modernější.  Někteří z nás topí dřevem a prokládají to uhlím, ale i těm se kouří z komínka. Lepší řešení je elektrický kotel, jenže kilowatthodiny jsou drahé a jejich cena roste.


Proto se na chalupářských stránkách objevuje nové řešení – osadit střechy fotovoltaickými panely a z tak získané energie pohánět elektrokotle, případně i celou chalupu. Ze začátku byla fotovoltaika kšeftem jen pro solární barony. Cena fotopanelů však šla dolů a pokud je použijete jako zdroj energie jen pro sebe (asi s výkonem do 10 kW) odpadá původní předepsané řešení, že se musíte zaregistrovat jako dodavatel do sítě ČEZ.  Takže kombinace fotovoltaika plus elektrokotel nebo tepelné čerpadlo vypadá velmi atraktivně. Snad to nezatrhnou staromilci z Chráněné krajinné oblasti.

Vybudování domácí elektrárny ovšem přináší i řadu úkolů k řešení. Je nutno vyhodnotit, je-li váš objekt ke zřízení domácí elektrárny vhodný.  Vhodnost určuje několik faktorů včetně polohy, tvaru a velůikosti střechy, počtu komínů, střešních oken či vikýřů, ale například i to, jak střechu stíní okolní stromy. Na trhu ovšem naleznete už dnes nabídku dodávky takových systémů i s montáží a akumulátorovým zásobníkem a měničem na střídavý proud. Jak dokladuje připojený obrázek, není někdy nutno uvažovat i s instalací panelů na střechu.


Takže máme zase námět k přemýšlení. A je vhodné se zamyslet nad deklarací našich chytrých předků: Nejsem tak bohatý, abych si mohl pořizovat levné věci.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]