7. května 2020

Kamarádi v cizině


Mnoho našich kamarádů se v r. 1968 přemístilo za naše hranice. Vznikaly přitom i unikátní situace, kdy se třeba v kanadském městě Edmonton sešly rodiny hned čtyř mých spolužáků z obecné školy.  Po příjezdu do Kanady se ve městě Fort William sešly  dvě rodiny z okruhu trávnicko-nadějských chalupářů. Dnes už sice jsou daleko od sebe (Milena s Vaškem u Toronta a Lexa s Olinkou ve Vancouveru), ale komunikují jak mezi sebou, tak i s námi. Samozřejmě se tu po roce |1990 několikrát objevili. Lexa se pak několikrát předvedl i jako přispěvatel do tohoto blogu.

Jiný můj kamarád se u mne objevil před domem asi 25. srpna 1968 s velkým obstarožním autem a oznamoval mi, že odjíždí přes Německo do Švýcarska a nabízel mi svezení. No my jsme tehdy měli ročního syna na venkově u babičky, takže jsme s díky odmítli. On se ovšem ve Švýcarsku uchytil jako vynikající fotograf včetně profese makrofotografie. Byl to vždycky člověk s renesanční náturou a už v socialistické vlasti spolupracoval s časopisy, rozhlasem a tehdy vznikajícími beatovými kapelami. Na svou vlast nezapomněl a od devadesátých let sem pravidelně dojíždí (pamatuji si náhodné setkání ve Vodičkově ulici ve fotobazaru, kde jsem si u pultu stoupl za něj a poznal ho, až jak promluvil). Píše do odborných časopisů, vyšla mu kniha povídek a právě nyní i knížka básní.  KNížka mne zaujala a asi by některé básničky zaujaly i zdejší chalupáře – milovníky dobrého papání a grilování.  Uvádím dvě.


KÁVOVAR

 Kávovar - toť stroj milý

Vyplní vám každou chvíli

V parlamentu

Vůní Orientu

A nežádá rentu

Ve výborech Senátu

Podpoří i debatu

Jak vázati kravatu

Neúnavně pracuje

Nikde se nevnucuje

Jen vaří a netrucuje

Kávovar je skvělý stroj

Po ránu je o něj boj

Chmury noci zahojí

I jak model postojí

Po ránu ten šálek kávy

Udělá vám zázrak pravý

Kávovar – to je prostě bohů dar.



BOK

Na krku a hýždích faldy

Toť vliv chleba ze špaldy

K hrobu má jen malý krůček

Ten, kdo nejí bůček

Pečený na z dubů medu

Podlitý černým pivem

Je jistě v každém ohledu

Světovým sedmým divem

Druidové i jemná Frigg

Přidávali k němu jmelí

V síle pevní jako býk

Stále zůstávali bdělí

Dívky, slečny, ženy zralé

Smyslnosti znalé, dbalé

Vědí, že lahodný bůček

Jídel nejvyšší je bůžek

Bůček, vepřochů to bok

Zastavuje staroby krok

Vědmám se přec nesluší

Nosit bokovky se skruží

Žena, jež se straní davu

Pije ráda přístavní kávu

Neb pojedši bůčku sytě

Mazlí se celý rok hbitě

Podobá se Afroditě



No a pro tvrdé realisty přidám jeden recept na přípravu bůčku:

Bůček (pokud možno vyšší, bez kostí) nakrájet na centimetr silné plátky, posolit, lehce opepřit. Dobrou křenovou pastu smíchat od oka s plnotučným bílým jogurtem – nejlépe řeckého typu. Směsí natřít jednu stranu těch plátků, zavinout do válečků a stáhnout provázkem nebo pomocí jehly.

Nastojato uložit na pekáček. Nepřikrývat, dát do trouby a péct 1,5 až 2 hodiny při 160 oC.  Pak troubu vypnout a nechat tu lahodu pozvolna vychladnout. Neochutnávat, tím pozvolným chladnutím se krásně propojí chutě! K tomu dobrý chleba a nějaké to pivo. Ten jogurt s tím křenem dodá šťávě výjimečnou chuť a ani se to nemusí podlévat.

Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]