13. června 2020
Cesty mizí, posouvaji se, zarůstají
Před lety zavedli radniční páni ve Cvikově zvyklost, že je
možno zprivatizovat obecní cesty. O jednom případu jsem nedávno psal ve článku
o změně turistické trasy po modré z Mařenic do Cvikova. Protože sousední pastviny koupil dobytkářský
podnik JAGRA, prodal mu Cvikov i cestu,kterou vedla kdysi turistická značka
směrem na Kalvárii. Podobně byly některým chalupářům prodány i jiné cesty.
Jinde se zase cesta časem používáním posunula o metr, dva.
To dokladuje přiložená fotka, kde jsou vidět zbytky vchodu do dávno již
zbouraného domu. Cesta byla samozřejmě kousek před vchodem. Dnes jsou zbytky
domovního vchodu přímo v cestě. Protější neudržované houští zasahovalo do
cesty, tak se postupně jezdilo kousek od něj. Nakonec po dohodě postiženého
majitele té bouračky s MÚ byla posunutá cesta zapracována i do katastru.
Na jižním okraji lesa Trávnického vrchu vede cesta, kterou
dlouhá léta používala naše Maruška (co už je rok a půl v nebíčku) a
venčila tam své fenky nejdřív Báru a pak Fany. Dnes je cesta skoro
nepoužívaná a zarůstá tak, že na kusu se
stala součástí přilehlé louky a tak ji teď pokosili, protože splynula
s loukou. Dále ke Cvikovu sice vede krajem lesa, ale místy je zarostlá
vysokou trávou nebo na ní leží odřezané suché větve. Mimochodem, vedle této
cesty mají myslivci posed (krapet omšelý).
Kousek od něj je bahnité kaliště, kam zřejmě chodí černá zvěř. Nedávno
tam byla i návnada. Ke kůlu byla řetězem přivázaná děrovaná roura, ve které
byla kukuřice. Ta při pohybu rourou padala
dírami ven, což určitě divoká prasátka považovala za chuťovku.
Po svahu kousek výše vede zase v podstatě po vrstevnici
cesta, po které (jak jsem nedávno psal) vede modrá značka na Kalvárii a do
Cvikova. Ovšem v současnosti se na Trávnickém vrchu těží dřevo (doufám, že
jen to, postižené kůrovcem) a po téhle cestě jezdí nákladní auta
s kládami. Tam, kde byla tato cesta vytvořena zářezem do svahu, to vypadá
na možné sesuvy. Uvidíme.
O hlavní cesty se starají Služby Cvikova (SMC). Jednou za
rok je obejdou a posekají trávu na okrajích cest. Ovšem už několikrát jsme
cvikovské zástupce na schůzích našeho Spolku upozorňovali, že do cest zasahují
i větve stromů a keřů, rostoucích podél těch cest a že by bylo vhodné považovat
i prostor nad cestou za její součást. To zatím odezvu nezaznamenalo, takže
postižení chalupáři si dělají prořez sami. Aspoň kdyby SMC odvezly ty odřezané
větve … Závažný problém je i na cestě do
horní části Trávníka, kde je riziko pádu mohutných větví ze stromů u cesty (viz
obrázek).
No a na závěr – nedávno jsem psal o zaběhnuté ovci. Teď jsme
měli aféru s osiřelým – možná – kolouškem. Běhal tady, popiskoval, volal zřejmě
mámu a dokonce půl dne prospal u nás v zahradě pod rododendrony. Uviděli
jsme ho až když si to rázoval brankou ven. Protože sousedi říkali, že
v týdnu byla na silnici ze Cvikova přejetá srnka, měli jsme obavy, aby
nebyl opuštěný. Hanka kopečkářka zavolala cvikovského pana starostu a ten nám
sem poslal šéfa městských strážníků. Od něj se naše panímámy dozvěděly, že
přejetá nebyla srnka, ale srnec a že nejlepší bude kolouška nerušit, že se
nejspíše zaběhl a máma si ho najde. No a pro dobrotu na žebrotu – když strážník
odjížděl, tak se ho rozkurážený místní pes Pumlíč pokusil kousnout do nohy.
Kolouška od té doby nikdo neviděl. Doufejme, že si tedy mámu našel.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]