30. června 2020
Policie Pomo pije
Tak zněl kdysi název švédské detektivky (pro mladší generaci
– POMO byla tehdy jedna z limonád). V originálu zněl název asi jinak,
ale to bylo ještě za socíku a policajti nesměli být popsaní jako alkoholici. Tehdy
jsme vůbec měli z VB spíše legraci a vtipů na ně bylo neurekom. Dnes se z nich stali státní policisté a
nově vznikli ve městech a městečkách strážníci. Ti státní si vysloužili název
Pachové, ne snad, že by zaváněli, ale zkratkou z hesla Pomáhat a chránit. Kdyby naši politici byli schopní myslet, tak
by už dávno tyhle dva policejní spolky sloučili. Ti obecní mají omezené
pravomoci, ovšem jak víme z Varnsdorfu, na měření rychlosti aut se dá
vydělávat (nejen do městské pokladny, ale i do kapes radních a jejich
kamarádíčků) na což doplatili i někteří zdejší chalupáři. A taky ti obecní mohou s větším či menším úspěchem sbírat zatoulané kočky a psy. Ovšem
to rozdělení není jen u nás, ve Švýcarsku je dokonce policie ve třech úrovních
s různými pravomocemi (státní, kantonální a městská).
Ono to měření rychlosti by nakonec nebylo k zahození.
Pokud si na pár minut v Trávníku stoupnete k silnici ze Cvikova, tak
na úseku pod Zámečkem většina aut padesátku ignoruje (a to tam přechází naše
děti). Poznámka:
Prvního července po desáté hodině dopoledne projelo po naší silničce za dvacetpět minut 36 aut.
TI strážníci ze Cvikova nám před časem slibovali, že budou
pravidelně obcházet i chalupářské vesnice, zvláště v době, kdy tam pendlující
chalupáři tolik nejezdí. Nevím, jak moc to funguje, protože z vlastní
zkušenosti (a to jsem na chalupě větší část roku) jsem je viděl na vedlejší cestě
mezi chalupami jednou v autě a jednou projít pěšky. Kamarád chalupář je prý viděl víckrát, ovšem
obvykle v sobotu, kdy jsou chalupy obsazené a to není doba pro zloděje. Je
však pravda (ale nechtěl bych to zakřiknout), že v současnosti je těch
krádeží kolem nás mnohem méně. Jo, kde jsou ty časy, kdy na Českolipsku řádil
démon-zloděj Hrbek. Ten si jednu chalupu v Naději oblíbil natolik, že mu
majitelka jednou ponechala na stole vzkaz: „Když už máme chalupu spolu, tak
aspoň po sobě umývej nádobí!“
Ale zatím máme celkem idylické časy. Migranti, díky
odmítavému postoji naší vlády (což irituje potentáty v Bruseli), tady
neřádí a Romové přestali obcházet vesnice, protože se za kovový šrot už neplatí
z ruky do ruky. Mimochodem jsem v poslední době četl několik
prohlášení, že Cikáni jsou ti u nás už dlouhodobě usazení, slušní,
pracovitější, kdežto Romové jsou pováleční přistěhovalci bez pracovních návyků,
kteří si libují v sociálních dávkách. A ta prohlášení končila konstatování,
že to říká Cikán, který nechce být nazýván Romem.
K těm imigrantům – v současnosti se to po světe
třese, protože se začala propírat historie a otázka neúmyslných migrantů –
otroků. V USA je to spojeno navíc s rasovou otázkou, protože otroci byli
černosi. To je tam dnes ošklivé slovo a bylo nahrazeno pojmem Afroameričané. Divím se, že se ta tmavší část tamní populace
nebouří a nezačíná používat o běloších název Evroameričané … Pokud si připomeneme, že ještě před pár desítkami
let nesměli ti Afroameričané jezdit
ve stejném autobuse jako bílí, není divu že pro ně je ta diskriminace ještě
živá. Ovšem, jak to dění sledujeme, zdá se, že se to zvrhává a těží z toho
jen pouliční gangy.
Ale i v Evropě s tím mají problém ty státy, které
měly kolonie. Ty sice nedovážely otroky, ale zato černochy a Araby na podřadné
práce. Běhen současné vlny migrace se ty ostrůvky chudých černochů a Arabů třeba na předměstích Paříže rozšířily o
přimigrovavší příbuzné. I u nás některé útlocitné neziskovky před pěti lety
hlásaly, jaké to bude pro nás i Evropu obohacení, když sem přijdou arabští
lékaři a technici. Zatím to na to nevypadá. A tak aspoň jedna naše útlocitná dáma
z nějaké neziskovky pronesla, že jsme také byli kolonialisté, protože jsme
pro černochy vyráběli v Jablonci korálky!
Ty předměstské enklávy v západní Evropě se staly zónami
NO-GO, což znamená, že si tam policisté netroufnou a tak tam vládnou ty pouliční gangy. U nás to tak vyhrocené není,
imigrantů je málo (a jsou to většinou Ukrajinci, kteří jsou vděční, že si u nás
mohou vydělat), ovšem rozpaky budí nedávný případ, kdy za znásilnění mladé
dívky na Litoměřicku dostal viník – africký žadatel o asyl – dva roky vězení
(divím se, že nepodmíněně), ale asi je stejně
stráví fešácky, protože soud ho uznal za duševně nemocného a nařídil mu ústavní
léčbu (doufejme, že ne s dámskou obsluhou).
Ale i my máme v něčem primát, v Praze 6 sundali
sochu maršála Koněva, protože krvavě potlačil maďarské povstání v r. 1956.
Dobře mu tak, ale nevím, jestli by neměl zmizet i pomník Žižky na Vítkově,
protože, jak víme, upaloval mnichy a jeptišky. A máme i příklady odjinud – když
třeba v Anglii chtějí strhnout pomník Churchilla. Ten sice vítězně vedl
válku proti Hitlerovi, což mu uznáme za plus, ale před více než sto lety
v Burské válce v Jižní Africe nechal zabíjet černochy. Vlastně ve věci stavění a odstraňování pomníků nemusíme chodit daleko. Na náměstí ve Cvikově stál jeden z prvních Stalinů a když ho zbourali a odvezli do lesa, tak tam dlouho stál rudoarmějec. A mnozí si vzpomenou i na slavnou frontu na maso, co stála v Praze na Letné.
Ale - kam jsme se to dostali, vždyť já chtěl psát jen o
policajtech …
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]