28. srpna 2020
Poslední sudy léta
Ve Skotsku je oblíbená báseň „Poslední růže léta“,
v Trávníku se konají poslední sudy léta. Ten poslední, který dával
chalupář z čekárny, byl ovšem spojen s přípitkem na paměť našeho
kamaráda Toníka. Po dlouhé nemoci zemřel právě toho rána. V r. 2014
částečně ochrnul, ale snášel to dlouhá léta statečně, jak víme z návštěv
v nemocnici, na rehabilitaci i doma.
Zůstanou nám po něm vzpomínky, třeba jak se koupal v polozamrzlé
přehradě nebo jak se opaloval na střeše, když tam s kamarádem při její
opravě usnuli. Patřil
mezi první chalupáře a účastnil se všech našich akci od mládí do stáří (šiškové
války, sportování, pochody po hospodách Lužických hor). Rozloučit se s ním
do strašnického krematoria přišli snad všichni chalupáři z Trávníka a Naděje a objevili se tam i
někteří kamarádi, které jsme desítku let neviděli. Asi teď někde na obláčku
vzpomíná s Jirkou Prďolou, který nás opustil vloni, na čas her a malin
nezralých. Často na ně budeme vzpomínat. 
Letošní léto bylo sice opět horké, ale lepší než loni. Tehdy
Trávnický potok v červenci vyschnul, letos díky tomu, že aspoň jednou za
týden zaprší, stále teče. Za pár dní jdou děti do školy, i když nikdo moc neví,
jaká opatření proti epidemii koronaviru je čekají. Na chalupách zůstanou jen
trvale bydlící a důchodci, co tu vydrží až do října. Ty, kteří ještě nemají
bolavé nohy, čeká zářijová důchodcovská
vycházka. Počítalo se s pochodem na
Dutý kámen a pak kolem Zeleného vrchu zpět, ale 21. srpna otevřeli novou
německou rozhlednu na Luži, tak asi zamíříme tam. Je prý z ní pěkný
rozhled s výjimkou směru na Jizerské hory. Tím směrem totiž rostou na
české straně dosti vysoké stromy a naše chráněná krajinná oblast je odmítla
vykácet. Jenže ani německá strana se
nepokusila rozhlednu o pár metrů zvýšit. Přesto je to po rozhledně na Hvozdu
další místo, které stojí za návštěvu.
Rozhledna je právě tak vysoká, aby se na jeji plošině překročila nadmořská
výška 800 m, do které těch pár metrů Luži chybělo. 
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]