Trávník a věci okolo

 V r. 1945 byl německému chlapci z Dolní Světlé 11 let. Dnes si tedy přečteme pokračování jeho vzpomínek. Jeho doslovné vzpomínky jsou napsané kurzivou, aby se odlišily od vysvětlujícího textu.

V květnu 1945 dorazila  do Čech Rudá armáda.

Bylo o čem mluvit. Pak přišli Češi. Bylo třeba odevzdat kola a rádia, noviny nebyly. Nikdo nevěděl, co se ve světě děje. Uprchlíci a vysídlenci z východních oblastí přišli s vozíky, kočárky a kabelami, všechno ostatní tam  museli zanechat. Ale byly to  jen  ženy s dětmi, bez mužů, protože většina z nich byla v zajetí nebo už nežila.

 Chlapcova rodina tehdy utekla do Jonsdorfu. Zřejmě tehdy s českými orgány spolupracovali i někteří Němci, prokazatelní antifašisté. Jeden z nich přišel za rodinou a vyřídil jim, že se musí vrátit a postarat se o dobytek a domy těch Němců,  kteří z obce zmizeli.

Tak byl můj otec a naše rodina přivedeni zpět. Každý den jsme krmili a dojili dobytek a pak slévali mléko, které pak jiní odváželi) na vozech, tažených koňmi, do Jablonného.

 Po nějaké době  byl zrekvírován Němcům dobytek a svezen na statek do Krompachu.

I já jsem musel jít pracovat se dvěma staršími muži. Měli koně a tak jsme museli vyzvedávat dřevo z prázdných německých domů a dovézt ho na „Národní výbor“.

 Pak chlapec popisuje, jak pochopili, že budou odsunutí. Někdo jim poradil, aby si své věci, které by se nevešly do předepsaného zavazadla při odsunu, v noci odnosili tajně ke známým do Jonsdorfu. O několik týdnů později přišli první čeští přistěhovalci, vybrali si některý statek a Němci z něj se museli odstěhovat do jiné volné chalupy.

 Chlapec si připamatoval i požár chaty na Luži v lednu 1946:

Na přelomu roku hořelo náhle na Luži. Všechny budovy na Luži byly v noci zničeny plameny, viditelnými z dálky.

 Dále vzpomíná, jak do Německa utekl majitel hostince na Krkavčích skalách (u cesty z Dolní Světlé do Jonsdorfu):

Na jaře 1946 už přišlo vice Čechů.

V Niederdorfu (Dolní Světlé), kde to bylo kolem kopcovité, nikdo z nich nezůstal. Ale v horní vesnici (Horní Světlé), kde to bylo kolem rovnější, se Češi usadili. Do jednoho statku jsme byli nasazeni na práci - 3 němečtí chlapci. Tehdy tam měli 20 krav a ten Čech jezdil se mnou se 2 koňmi a povozem vozit pokosenou trávu nebo jetel a poté jsme dobytek nakrmili.

 Odsun:

Pak přišel den, kdy poslední Němci museli opustit Lichtenwalde (Světlou). Měli jsme to snazší, byli jsme odvezeni na sběrné místo v Petersdorfu (dnes Petrovice)

  Snad vás to vyprávění zaujalo, i z vyprávění posledních pamětníků té doby v Trávníku jsme slyšeli, že přijeli sem do pohraničí a někdo z tehdejší osídlovací komise je přivezl k domu, kde ještě byli Němci, které poslali do jiné chalupy, takže se příchozí skutečně ukládali do ještě teplých peřin. V kronice Cvikova jsem našli informaci, že poslední odsun proběhl v květnu 1946.

// vystavil prochpra @ 11:41