7. ledna 2021
Konec 2. světové války v Lužických horách
Vloni se slavilo 75 let od konce druhé světové války. Bezpodmínečná kapitulace všech německých vojsk byla podepsána ve francouzské Remeši 7. května ve 2 hodiny a 41 minut ráno. V platnost měla vstoupit 8. května minutu před půlnocí. Na požadavek Sovětského svazu byla procedura kapitulace opakována 8. května 1945 v dobytém Berlíně, protože u první kapitulace nebyli zplnomocnění vysocí představitelé Rudé armády. Konal se tak druhý podpis, na který se sjelo nejvyšší sovětské velení. K podpisu této kapitulace došlo podle moskevského času až 9. května 43 minut po půlnoci.
Proto 8. května už většina obyvatel Evropy slavila konec války. Pouze pro Sovětský svaz a jemu podřízené socialistické státy nastal oficiální konec bojů až 9. května. Z tohoto důvodu měla druhá světová válka v Evropě dva různé konce.
Podle našich
historiků došlo k poslednímu střetu s německými vojsky nedaleko Příbrami u
Milína. Boj mezi partyzány a příslušníky SS se odehrál v trojúhelníku,
tvořeného obcemi Milín, Buk a Slivice. Bylo to jedenáctého května 1945,
tedy celé tři dny po oficiálním skončení války. Kolem tří tisíc
příslušníků SS utíkalo tou dobou před Sovětskou armádou do amerického zajetí.
U Milína na ně zaútočilo tři sta partyzánů a místních
občanů. Ti byli ovšem velmi špatně vyzbrojeni. Na svém kontě měli brzy
šedesát mrtvých mužů. Teprve když sem dorazila tanková četa druhého ukrajinského frontu,
padli Němci do ruského zajetí.
Velitelem těch německých jednotek, které tam pokračovaly v boji, byl německý generál Pückler. Jeho jednotky se nacházely jihovýchodně od na východ od demarkační linie, sjednané mezi americkou a sovětskou armádou. Tp znamená, že se měly vzdát Rudé armádě. To nechtěli a proto se zde opevnili. armády. Němci byli poraženi až zásahem Rudé armády. Generál Pückler podepsal kapitulaci a brzy poté se zastřelil. Na místě tohoto posledního válečného střetu je dnes pomník, viditelný i ze silnice na Písek.
Málo se ví, že po termínu kapitulace se bojovalo i v našem okolí v Lužických horách.
Brzy ráno ve středu 9. května 1945 vyrazil na jih do Čech i polský 36. pěší pluk. Kolem osmé hodiny ranní jeho jednotky překročily české hranice ve směru na Lipovou. Když se však jejich předvoj přiblížil k dnešní osadě Liščí, dostaly se do palby kulometů a čelo praporu zároveň zasypaly střely z děl a minometů. V těch místech vybudovaly zbytky německé pěší divize spolu s jednotkami SS obrannou linií, která disponovala dělostřelectvem i tanky. Po několika hodinách skončil boj porážkou Němců. Kolem poledne stejného dne narazili Poláci v Mikulášovicích opět na nepřítele.Ráno
ve středu 9. května 1945 válka již oficiálně neexistovala, ale pro vojáky to neplatilo, čekal je ještě přechod
přes Lužické hory. Toho dne ráno zase Poláci narazil na odpor německých jednotek. Hlavní ohnisko odporu nacistů bylo v Rumburku,
kde tuto událost desítky let připomínaly stopy po střelách. Nakonec odpor
Němců Poláci zlomili. Tím však boje na českém území neskončily...
Hodinu po bojích u Rumburku provedli nacisté proti pochodující polské
koloně ze zalesněných kopců za městem protiútok. Německé útočníky
zastavila až přesná palba děl. Jejich pronásledováním se však nikdo nezabýval
a polský pluk rychle postupoval na jih, aby na noc skončil ve Cvikově,
kam již předtím pronikli příslušníci sovětské armády, kteří předtím osvobodili
Varnsdorf, ale rychle pokračovali v postupu na Českou Lípu.
Vidíme tedy, že i po termínu kapitulace některé německé jednotky ani v našem kraji nesložily zbraně. Více se o bojích Poláků na severu Čech dočtete na web stránkách
http://svhliberec.wz.cz/clanky_bautzen.html
Tento článek je malou doplňující informací k nedávno zde publikovaným zápiskům německého chlapce z Dolní Světlé.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]