Trávník a věci okolo

Jako každoročně, vydaly se dva manželské páry našich chalupářů na pár dnů někam jinam než na své chalupy.Letos padlo rozhodnutí pobýt pár dnů na Šumavě. Připojím pár postřehů.

Jako všude jinde po naší republice, tak i v tomto případě trasu cesty z Prahy narušily objížďky. Ale aspoň člověk pozná vesnice a městečka, kam by se normálně nepodíval. Hotel v Kašperských Horách vznikl totální přestavbou ruiny bývalého pivovaru. A klobouk dolů. Hotel má přes 40 pokojů ve dvou patrech, restauraci, snídaňovou samoobsluhu, ale především bývalé pivovarské sklepy jsou využity pro lázeňský provoz. Můžete si užít rašelinové, bylinkové nebo bublinkové lázně, masáže a zábaly nebo pobýt v „solné jeskyni“. Kromě toho má hotel bazén, který se svým tvarem liší od běžných hranatých bazénů.

Pobyt by se dal nazvat i  „po stopách seriálu Policie Modrava“ z TV Nova. Služebna ze zmíněného seriálu je jen kousek od hotelu. Páni chalupáři si hned první den v neděli zašli do místního muzea historických motocyklů (i ten v seriálu hrál). Na náměstí je několik restaurací a cukráren, zaujal nás rozdíl cen za dvojku vína (od 30 Kč do 80 Kč, asi jen somelier by  mohl ten rozdíl odsouhlasit).

Protože v pondělí jsou muzea a hrady zavřené, vyjeli jsme si po lázeňských procedurách na výlet. I při této jízdě jsme narazili na objížďky, dost nevalně značené. Pokafovali jsme u Čeňkovy Pily a zašli se kouknout na místní vodní elektrárnu, kde jsou panely vysvětlující funci elektrárny. Kolelm kempu Antygl jsme přijeli do Srní a po krátké prohlídce pokračovali přes Modravu do Kvildy. Projíždí se zde krásnými lesy (v těchto místech nejsou vidět stopy vichřice Kyril, která Sumavu poničila) a zaujaly ná smrky s větvemi až po zem. Kvilda byla celkem poklidná, hlavní letní turistická sezóna evidentně ještě nezačala.

Další den jsem byli na hradě Kašperk. Prohlídky s průvodcem se konají jen každé dvě hodiny, ale díky porozumění dvou učitelek z Nepomuku jsme se přifařili kjejich objednané prohlídce s  žáky a tak jsme nemuseli hodinu a půl čekat (mnozí jiní turisté to čekání vzdali). Hrad je dobře udržovaná zřícenina a výhled z hlavní věže na Šumavu je úchvatný. V jedné zachovalé místnosti jsou vitriny s nálezy a také nás zaujalo i použití videa, promítaného na stěnu, které podkreslovalo vyprávění průvodkyně. Také upravený středověký prevét s odpadem ven z hradby nás zaujal.

Čtvrtý den jsme si zajeli do Železné Rudy (i při této cestě jsme narazili na objížďky).  Tam jsme se mimo střed města podívali i na známý kostel s baňatou střechou a pak zajeli do sousedního městečka Špičák. Odtud vedou sedačkové lanovky na kopce  Pancíř a Špičák, ale bohužel sezóna ještě nezačala a v provozu jsou lanovky v této době jen o víkendech. 

Turistika je evidentně na Šumavě velmi podporovaná, protože všude jsme viděli penziony a hotýlky, často zářící novotou. Začátek června je ještě poklidný, sezona začne až o prázdninách a pak samozřejmě hlavní sezonou je lyžařská zima.

Počasí nám přálo, jediný déšt byl jednou pozdě večer.

Nedávno jsme měli dost problémy, pokud jsme na naše chalupy jeli autem. V Praze je už běžné, že se kope na víc místech tak, aby určitá městská část byla pokud možno nedostupná. Vloni to byl Žižkov, teď tu máme zlikvidovanou hlavní tepnu Vinohrad – Vinohradskou (teda slavnou Třídu politických omylů – za Rakouska to byla Jungmannova, po 1. Světové válce Fochova podle francouzského maršála, pak si ji za Protektorátu přejmenovali Němci na Schwerinovu, v r. 1945 se jí vrátil název Fochova, který byl ovšem už v r. 1946 nahrazen názvem Stalinova, ovšem když se zjistilo, že Stalin byl despota, dostala název Vinohradská, který má zatím dodnes).

Na trasách k nám se kope jak na D10 (což trápí ty, co jezdí přes Mladou Boleslav), tak na D8 /hned u Zdib), což zase odnášejí ti, co jezdí přes Roudnici a Zahrádky. V pátek odpoledne směrem z Prahy a v neděli navečer (do Prahy) je to pro chalupáře skutečně náročné. No a další zádrhel je mezi Mělníkem a Liběchovem. Nový obchvat se opravuje a tak se jezdí po staré silnici přes Pšovku a vehlovické závory!

Pochvalu silničáři zaslouzí za rychlou opravu silnice 38 za Mladou Boleslaví u Debře, kde se jezdilo na semafory. Povrch je pěkný a je i středovým proužkem lépe zabezpečený přechod u autobusové zastávky.

Asi před deseti dny byl uzavřený průjezd z Jablonného kolem rybníka na křižovatku s libereckou silnicí. Psal jsem o něm v březnu 2010. Už se tudy jezdí a – bylo to proto, že se provedly terénní úpravy na přejezdu železniční tratě. Celá léta tady byla stopka, nepříliš platná, protože pokud jste zastavili na výhledu a z některé strany by jel vlak, stejně by vám urazil haubnu. A světe div se – ty valy podle tratě jsou  odbagrovány, takže konečně je na trať výhled. Je asi vhodné připomenout, že na tomto přejezdu přišla o život více než padesáti lety dcera našeho chalupáře z Trávníka, leteckého konstruktéra pana Kříže – psal jsem o něm lednu 2011). Jela tehdy na motorce se svým bratrem a vletěli pod vlak (tehdy tam nebyly závory ani světelná signalizace). Pochovaná je na trávnickém hřbitově.

No a  aby to cestování nebylo fádní, tak se tento víkend konají cyklistické závody na Malevilu a průjezd Heřmanicemi není možný.  Namíříte si to tedy přes Mařeničky na Kunratice a předpokládáte, že tam vyjedete na libereckou. Omyl! Silnice kolem Hrází do Kunratic je zavřená a tak musíte na Drnovec. Přitom pochopíte, proč ta uzávěra. Silnička do Drnovce má totiž nově zaplácané díry a zřejmě totéž s teď děje ve směru na Kunratice. Záplat je mnoho a drncá to po nich jen o trochu méně  než po původních dírách.