TPPD

Co se skrývá pod touto značkou? Je to Tradiční Podzimní Pochod Důchodců z Trávníka (pozor, nepoplést s TTIP – což má být dosud utajovaná obchodní smlouva mezi EU a USA).

Letos se konala tato akce s větší účastí už po několikáté. První byl výstup na horu Klíč. Dále následovala podzimní  cesta lesy přes Rousínov k Sirnému pramenu, pakse uskutečnil pochod z Trávníka do Nového Boru a vloni pochod do skalního města v Jonsdorfu.

Letos jsme vyrazili do německého Oybina.  S chůzí jsme zkombinovali několik dalších dopravních prostředků. Nejprve nás dva kamarádi auty odvezli do Krompachu (pochodu se zúčastnili čtyři důchodci a dvě důchodkyně).  Odtud jsme se přes hranice vydali lesní cestou do Oybina. Následovala prohlídka horského kostela a zříceniny hradu, mimochodem je to velice zachovala a udržovaná zřícenina.  Zřícenina je postavená na skalním suku, obdobně jako hrad Sloup, je ovšem mnohonásobně větší. Zajímavostí byla prohlídka (s výkladem) domku s názvem Camera Obscura na nevyšším bodu skalního suku.

Na principu dírkové kamery (viz http://www.fotoaparat.cz/article/2150/1) se zde v temné místnosti promítá na bílou  plastovou střechu z Trabantu obraz okolí, snímaný otočným komínkem na střeše domku a zrcadlem odrážený dolů.

Pak jsme z místního nádraží vyjeli silničním vláčkem, známým z letních jízd ze Cvikova, až na vrchol Hvozdu (ušetřili jsme si tak náročný výstup). Rozhlédli jsme se z tamější rozhledny (na jejíž střeše je instalována známá otočná kamera

 (viz internetová stránka  http://www.netrex.cz/cz/o-nas/akce/hvozd/ ).

Z Hvozdu jsme pak sestoupili k nově opravené Lužické boudě na Jánských kamenech. Bohužel otevřeno včetně vyhlídkové terasy mají jen o víkendech. Tak jsme zvolili jako další cíl novou restauraci Na hřebenovce na Valech nad Krompachem. Ve velmi příjemném prostředí jsme absolvovali pozdní oběd. Pak jsme usoudili, že pěší cesta po silnici z Krompachu na Juliovku je nudná a se štěstím jsme tento kus  cesty projeli autobusem, kterých dnes během dne kolem nás skutečně jezdí jen málo. Naše důchodkyně autobusem zhrdly a i tuto část cesty šly pěšky přes riziko zmoknutí (déšť naštěstí prošel někde okolo).

Z Juliovky jsme došli no restaurace Na Hamru, kam za námi přišli i naši ranní autopřepravci, které jsme za to jmenovali čestnými účastníky pochodu. Po několika pivech jsme pak dorazili zpět do Trávníka. Pěší část pochodu měřila asi 14 km, vyrazili jsme v 9 hodin ráno a domů došli v 7 hodin večer.

Na několika připojených fotografiích  pochod dokladuji.

  

Poznámka – popisu cesty vyplývá, že jsme skutečně kombinovali řadu druhů přeprav. Ale až po návratu jsme domysleli další doplnění.  Pokud z pochopitelných důvodů vyloučíme vložení dopravy letecké, mohli jsme využít i dopravu kolejovou vlakem! Kdybychom z Kromapchu došli o pár kilometrů dál na nádraží do Bertsdorfu, mohli jsme odtud dojet do Oybina vláčkem – známou úzkokolejkou Bimmelbahn!