Trávník a věci okolo: Co nás čeká a nemine

19. ledna 2024

Co nás čeká a nemine

Tak nám začal další rok. Kdysi nám Tonda Zápotonda (my starší víme, ale pro mládež – nás druhý dělnický prezident) říkal: Vedeme to lépe než kapitalisté. Je to asi návyk všech šéfů. Dnes nám taky premiér k nového roku vykládá, jak se máme a ještě budeme mít líp.

No my, důchodci, dostaneme jednotně každý měsíc o 360 korun víc. Akorát, že mi současně přišlo od dodavatele elektřiny na chalupu sdělení, že mi zvyšují měsíční zálohu o třistasedmdesát korun. Odhadli to dobře. Pan premiér sice mluvil o nárůstu cen elektřiny jen o pár procentíček, ale holt se chybička vloudila. Ale nějak to zvýšení důchodů již nepokryje zvýšení daní z nemovitostí, ovšem zatím nevíme. jaké z našich chalup a zahrad bude. Ale dost jsme uvítali, že město Cvikov na r. 2024 zachovalo minulou výši platby za odvoz odpadu. A přitom by to zdražit mohli, protože se trvale bydlícím odváží odpad od jejich chalup, kdežto my, rekreanti, ho musíme odnášet na kontejnerová stání. A on takový odvoz jedné popelnice odvozovým náklaďákem občas tu příjezdovou polní cestu poškodí. Pak se náš Spolek na schůzích domáhá oprav (zasypání asfaltovou drtí), což něco stojí a bohužel to dlouho nevydrží.

Taky se začalo mluvit o přechodu na EURO. O dopadu na firmy spekulovat nebudu, ale dočetl jsem se, že která firma hodně exportuje, tak může vést účetnictví v Eurech, aby to měli jednodušší. Co se týče obyčejných lidí, tak si pamatuji, že moje sestra, která žila od r. 1948 ve Francii, mi říkala, že když tam přešli na EURO, tak se holt původní ceny přepočítaly, ale aby to šlo platit v nových mincích a bankovkách bez velkého pytlíku na drobné, tak to všichni obchodníci zaokrouhlili, ovšem nahoru (!), takže ten přechod znamenal pro obyčejné lidi zdražení.

A jak nás upozorňují v televizi, bude letos ten rok hodně sportovní. U nás bude mistrovství světa v hokeji a v Paříži olympiáda. Kdo studoval historii, tak se dočetl, že ve starověkém Řecku kvůli olympiádám prostě přerušili války. Z Olympie vyběhli poslové a všude zvěstovali posvátný mír po dobu her. Řekové válčili často a rádi, ale jednou za čtyři roky si dali přestávku. Dnes by bylo krásné, kdyby zase na olympiádu pustili pouze ty země, které po dobu olympijských her uzavřou příměří a udělají to, čeho byli staří Řekové schopní – usmířit se alespoň na chvíli. To se bohužel do moderní doby nepřeneslo. Jen se zakazuje závodění sportovcům těch zemí, které si začaly válku. To je ovšem politice poplatná novinka, která se v minulých desetiletích neuplatňovala.