7. prosince 2016

Brýle, naslouchátka a řízení auta



Mnoho z nás musí ve vyšším věku používat brýle na čtení a někdy vám lékař předepíše brýle i na televizi nebo někomu i na řízení auta. Někdo zase musí používat naslouchátko. Bývá to zapsáno ve zdravotním osvědčení. Ovšem Evropská byrokratická unie se plete i do tohoto.

Podle celkem již staré vyhlášky 31/2001 Sb. musí být v každém řidičském průkazu uvedeny tzv. harmonizační kódy. Ty slouží k označení některých omezení, která se týkají držitele řidičského průkazu. Jejich zavedení bylo požadavkem Evropské Unie, která chtěla sjednotit vzhled všech řidičských průkazů. Cílem bylo udělat je přehlednější a srozumitelnější pro všechny – jak pro řidiče, tak především pro dopravní policisty.

Podle tohoto kódu se rozezná, zda řidič netrpí žádným zrakovým (harmonizační kód začíná číslicemi 01), sluchovým (02) či pohybovým postižením (03), které by jej mohlo omezovat při řízení automobilu.   Z kódu pak silniční kontrola pozná, že řidič má předepsané dioptrické brýle (harmonizační kód 01.01) nebo smí používat při jízdě automobilu pouze kontaktní čočky (01.02), jestli používá naslouchátko pouze pro jedno ucho (02.01) nebo pro obě uši (02.02) atd.

Pokud u někoho dojde ke změně a kód ještě zapsán neměl, musí si požádat o vydání nového řidičáku (do toho plastového se změna udělat nedá). Žádost musí doložit průkazem totožnosti a posudkem od lékaře, kde je zdravotní omezení uvedeno.


Ty pravidelné prohlídky na zdravotní osvědčení jsou celkem známé, jen nedávno došlo ke změně a první povinná prohlídka je až v 65 letech (pak v 68 a potom už každé dva roky).  Když se pracuje do důchodu déle, tak se taky lékařská kontrola posunula.  


Jinde to ale mají policajti ještě těžší a žádné harmonizační kódy jim moc nepomohou (viz foto).

4. prosince 2016

Pozvánka předem



1. prosince 2016

Zavřeno ...

Tak to, o čem jsem nedávno psal, se stalo skutkem. Penzion U Naděje, jakási klubovní místnost chalupářů z Trávníka a z Naděje je ode dneška na neurčito zavřen. Těch pár štamgastů během zimních  týdnů neutratí tolik, aby  to udrželo hospůdku v provozu a aby to  Babišovi zvedlo daňové výnosy.
Společný Silvestr tedy můžeme odpískat a snad se uvidíme na jaře, až tažní ptáci - chalupáři po oteplení zase budou létat na své chalupy.

17. listopadu 2016

Je po Dušičkách



Všichni jsme jistě  hroby našich blízkých navštívili.  Doma máme ovšem i blízké němé tváře, které taky máme rádi. A i oni nás opouštějí. Na chalupách bylo zvykem domácího mazlíčka zakopat na zahradě a třeba mu tam vysadit i nějakou trvalku.

Ale pozor! Evropská unie řídí a nařizuje! Takže máme  vyhlášku č. 82/2014 Sb, která v souladu s pravidly EU sice povoluje pohřbívat domácí zvířata na vlastním pozemku, ALE podle takových pravidel, která to ve skutečnosti znemožňují.
Místo totiž musí být nejméně dvě stě metrů vzdálené od zdroje vody a sto metrů od domů, chat a silnic.  Hrobeček musí být padesát metrů od hranice se sousedním pozemkem. Mrtvolka musí být v rozložitelném obalu a majitel musí zvíře zasypat nehašeným vápnem a pak zasypat nejméně půl metrem hlíny. Terén v místě zakopání musí být suchy bez podzemní vodoteče. Místo musí být označeno i s datem pohřbu. 


Tohle by mohl dodržet jen někdo na samotě u lesa.  A je to jako se čmoudíčky. Už jsou v naší republice zaznamenány případy, kdy soused bonznul souseda na státní veterinární správě a  ... konala se zvířecí exhumace.  V lese nebo někde na mezi zvíře pohřbít nesmíte.
A tak je to voda na mlýn podnikatelů, kteří provozují psí hřbitovy nebo zvířecí krematoria. V Praze už takový hřbitov funguje a kremace se platí podle váhy zvířete (od 4 do 9 tisíc Kč - pohřeb do země je prý levnější). Popel po kremaci si v papírové urničce už na zahradě zakopat můžete.


7. listopadu 2016

Kotelníci



Chalupáři, co vytápějí chalupy kotlem, mají v poslední době významné téma k debatám.  Trochu jsem už o tom psal v březnu 2012. Podle nových zákonů (Zák. 201/2012 sb.) a vyhlášky ( č. 415/2012 Sb) jsou provozovatelé kotlů na pevná paliva ( plynových a elektrických kotlů se to netýká, ale krbů s teplovodní vložkou ano) s příkonem nad 10 kW povinni do konce tohoto roku si zajistit kontrolu technického stavu svého kotle. V další etapě mají za povinnost do roku 2022 provozovat jen kotle, které splňují 3. a vyšší emisní třídu.
No a u kotlů, které už slouží deset a více let je celkem jisté, že tu 3. třídu nesplňují, ale na výměnu je ještě pár let čas. Ovšem pokud čmoudíky z vašeho komína dráždí  nevlídné sousedy,  není vyloučeno, že po jejich stížnosti na obecní úřad může takového čmoudila postihnout úřední kontrola. Ta také může vyžadovat účtenky za nákup paliva a stvrzenku o odborném čistění komína. A samozřejmě se bude vyžadovat doklad o zmíněné kontrole kotle, i když se na čmudíky a na kontrolu kotle vztahují různé zákony.
Pokud nečmoudíte, není pravděpodobné, že by obecní úřad iniciativně ocházel chalupáře a vyžadoval tento doklad ke kontrole.  Teoreticky při neexistenci toho dokladu může úřad udělit pokutu až 20 tisíc korun. Nota bene  žádný soupis, kde se jakým způsobem topí, neexistuje. Pokud někdo topí dřívím nebo jak někteří z nás přešli na uhelné brikety (samozřejmě dražší než hnědý ořech), nemusí mít starosti, protože jejich čmoudíky jsou uspokojivé. 


No a po těch strašácích něco příznivého pro ty, co nejsou na chalupě trvale: Zákon totiž taky říkal, že "Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. e) (provádění kontrol) se nevztahuje na provozovatele stacionárního zdroje umístěného v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost. " Podrobnosti o definování staveb rpo rodinnou rekreaci najdete v § 3 písm. d) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Hodně stručná definice je:

Chalupa je stavba pro rodinnou rekreaci o půdorysné ploše přes 60 m2, jejíž objem, proporce, členění a materiálové ztvárnění odpovídají místně tradičním stavbám, podle místních podmínek může mít maximálně 2 nadzemní podlaží a 1 podkroví.
Doplněk 1: OVŠEM právě jsem byl jedním čtenářem upozorněn, že  chalup se to prý také  týká.  Pokusím se to ověřit.
Doplněk 2:  Co se týče revize kotlů, platí to, co bylo v hlavním článku. Revizní zprávu musí mít do konce roku každý,  ovšem kontrola, zda ji dotyčný má, je na vesnicích problematická.
Co se týče kontroly v případě stížnosti na čmoudík, tak v současně platném zákoně se to na rekreační chalupy nevtahuje. Ovšem na své 49. schůzi dne 7. 9. 2016 schválila Poslanecká sněmovna vládní návrh novely  tohoto zákona, kterou se mimo jiné  ustanovení o "nevztahování" ruší. Sněmovnou schválený návrh byl postoupen Senátu, který novelu 19.10. 2016 rovněž schválil.  Po podpisu prezidentem republiky bude tato změna od 1.1.2017 platit. Takže chalupáři,  pozor na čmoudíky a naštvané sousedy.
Některé obce už na svých stránkách uvádějí, že "doklady o provedené kontrole kotle nemusíte předkládat, ale musíte je uchovávat pro případnou kontrolu ze strany obecního úřadu obce s rozšířenou působností".
Situaci zjištoval kamarád chalupář dotazem na ministerstvu, ovšem jejich odpověď byla zdeúřední a bylo tedy nutno přesné citace dohledat.  

30. října 2016

Chalupáři odjíždějí ...



Poslední vytrvalí chalupáři-důchodci zazimovali chalupy a odjeli do Prahy. Ale někteří už slibují, že se na víkendy vrátí, protože letos na rozdíl od jiných let listí skutečně spadne až v listopadu.  A chalupářky - zahrádkářky chtějí mít pod sněhem trávu čistou. Pokud se pamatuji, tak před řadou let jsme taky hrabali listí až při vánočním pobytu, na štěstí byly tehdy Vánoce teplé a hrabání nebylo problémem.


Ono taková chalupa dá zabrat, jak povídala jedna babka:

Jen si pořiď chalupu,

hned máš zadel v kalupu.


I když máme v Trávníku a Naději desítky trvalých obyvatel, není to dost pro naši hospůdku U Nadějě. Když odjedou i ti poslední vytrvalci, tak v týdnu se v hospůdce schází jen tvrdé jádro chalupářů a těch je, co by na dvou rukou spočítal. Že takový výdělek na provoz našeho penzionu nestačí, je očividné. A pokud k tomu připočteme náklad na elektronické účtování, povinné od letošního prosince, není vyloučeno, že si budeme brát Babišovo jméno do úst, když se nebudeme mít kde sejít.
 I v našem okolí se situace v pohostinství zhoršila. V Trávníku už řadu let není v provozu penzion Na zámečku. Penzion U Naděje je v porovnání s bývalou starou hospodou u silnice přece jen trochu zastrčený a ti, co jedou po silnici ze Cvikova do Mařenic, většinou neodbočí. Na turisticky a cyklisticky frekventovaném místě v Hamru vznikla nová hospůdka. Ovšem v Mařenicích bývaly hospody čtyři, ale U Mačety a U plukovnice jsou už řadu let zavřené. Na Krompachu prý teď končí restaurace Na vyhlídce,  kousek vedle je ale v provozu restaurace Na hřebenovce. O vyhořelé restauraci proti zámečku v Krompachu se povídá, že má nového majitele a bude opravena. Před dvěma či třemi roky zanikla Stará hospoda na křižovatce v Dolní Světlé, zato  na konci vesnice směrem na německé hranice vznikla  nová restaurace U nás. Tato blízkost pomáhá hospůdkám jak v Krompachu tak i v Horní a Dolní Světlé, protože pro naše sousedy je kurz EURO - Kč velmi výhodný. A,  jak jsme viděli na vývěsce, i zastupitelstvo obce Kunratice hledá nájemce pro místní hospodu.  

Vloni skončily lyžařské vleky na Luži, letos e objevuje problém s restauracemi.  Pro zimní sezónu jsou tedy vyhlídky na posezení u piva nepříliš růžové.

19. října 2016

Chalupáři, chalupářky a telefon



Vypozoroval jsem, že kamarádům chalupářům stačí se v partě sejít v létě třikrát a v zimě i jen dvakrát za týden, aby si vyměnili nově nabyté informace a poradili se o svých problémech. Telefon je jen doplňkové zařízení pro mimořádné události (jako že na to pivo z vážných důvodů nepřijdu). 

V zásadě prý existují dva typy hovorů. Ten první je stručný a vesměs jde o hovor mezi dvěma muži nebo mužem a ženou. Jedná se spíše o „běžné hlášení“. Většinou se s takovými hovory vejdete do minuty.

U žen chalupářek je to jiné. Skoro nechápu, jak mohly žít bet mobilních telefonů a dobu předtelefonní si představit neumím vůbec.  Z oficiálního průzkumu vyplynulo, že ženy v telefonování skutečně vedou a provolají o třetinu více času než muži. Ženy si rády povídají a vyměňují zprávy a těch se nahromadí už za jeden den tolik, že si to musí mezi sebou vyříkat.

I když jen volají kamarádce, která bydlí přes ulici, není problém, aby hovor přesáhl i hodinu!, „Kamarádka bydlí přes ulici, klidně na sebe můžeme houknout z okna a potkat se venku, ale my už jsme tak zkrátka zvyklé. Volám jí, co bylo u dětí ve školce, co je nového a tak. Klidně několikrát denně,“ zněla jedna z odpovědí. Výjimkou prý nejsou ani telefonní hovory mezi kamarádkami, které se týž den spolu seděly na kafi.

 
"Nedokážu si vysvětlit, proč moje přítelkyně dvě hodiny telefonuje s kamarádkou, kterou viděla před dvěma dny. Vždyť se obě stihly akorát dvakrát vyspat a strávit dva dny v práci?" kroutí hlavou nad oblíbeným ženským zvykem jeden z mužů. Muži tohle mají zkrátka nastavené úplně jinak. Raději svým kamarádům napíšou krátkou esemesku a všechno pak proberou nad pivem osobně. Ovšem i v nich hrají prim ženy, měsíčně se proťukají k počtu 98, muži jim však se svými 76 esemeskami slušně konkurují.



V době předmobilní jsme v Trávníku měli spojení radiotelefonní. Mezi chalupami bylo spojení pomocí občanských radiostanic. I tam se lišila délka relace mezi pánem a paní chalupy. Toto spojení se postupně vytrácí, není nad intimitu hovoru mezi dvěma mobily.

I internetové mailování zůstává doménou pánů, v naší chalupářské obci jsou jen dvě chalupářky, které se internetu a tedy i mailování věnují. Ovšem na Skype to už je jiná, když jim to manžel nastaví a propojí, pak se hovor Trávník - Vancouver v Kanadě protáhne i na hodinu a půl. Z Vancouveru si s námi skajpuje ovšem i jeden výřečný chalupář-emigrant.Ten je námi pardonován.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]