1. července 2025

Milštejn

 Nejbližší zříceninou hradu v naší končině je Milštejn. Byl to vždy oblíbený cíl chalupářských vycházek, zvláště pak (v našich mladších letech) na Nový rok, kdy jsme ve skalní bráně vařili grog a opékali buřty. 


Nejdříve stručně o jeho historii.

Ve druhé polovině 13. století při Lipské obchodní stezce páni z Vartenberka a Ronovci budovali opevněná sídla (Sloup, Vartenberk, Lemberk, Lipý, Frýdlant a další). Je doloženo archeologickými nálezy, že v té době byl na komunikaci mezi Sloupem a Ojvínem postaven i Milštejn. V knihách pražského arcibiskupství z let 1362–1379 je jmenován jako majitel panství zahrnující i Milštejn Jindřich Berka z Dubé. Po jeho smrti roku 1404 se hradním pánem stal jeho syn Hynek Dubský, který se jako první z Berků psal Hynek z Milštejna. Na hradě byla posádka 12 – 16 zbrojnošů, kteří doprovázeli kupecké vozy na cestě z Žitavy do Prahy a také zde vybírali clo, mýtné. O té kupecké cestě bylo v posledním roce několik článků na webu Trávnicko-Nadějský zpravodaj. Koncem 16. století v té době již opuštěné sídlo chátralo. V roce 1634 byl hrad poničen švédským vojskem.

V okolí hradu se těžil křemenný pískovec pro výrobu mlýnských kamenů (odtud název hradu) již od 13. století, maximálního rozvoje těžba dosáhla v 18. a 19. století, a zasáhla i vlastní hrad a jeho samotné základy a tak způsobila tak jeho faktický zánik. Na konci 19. století si lom pronajali bratři Israelové z Drážďan. Tehdy zde pracovalo asi 100 dělníků a mlýnské kameny zde vyráběné a opracované v blízké osadě Naděje byly prodávány i do řady dalších zemí Evropy. Dnes je hrad dominantním skalním útvarem s nepatrnými zbytky původního zdiva.

Před asi padesáti lety byl vrcholek skalního masivu dostupný jednak horolezcům (byly zde cesty se zapuštěnými skobami) a i pro obyčejné turisty, protože na nejspodnějším úseku stál dřevěný žebřík. Pak se přetraverzoval skalní výstupek a vylezlo se na nejvyšší plošinku s pěkným výhledem.

Bohužel žebřík po letech zpuchřel, takže dnes bych výstup doporučoval jen opatrným dospělým. Ostatně před řadou let tu spadl jeden náš kamarád – naštěstí ne z úplného vrcholu. Ovšem dopravit ho po sněhu k sanitce, čekající v Naději, bylo velmi náročné. Nápadná je průrva mezi skalisky, která je známá jako Skalní brána. Na stranách skály jsou dvě jeskyně a kousek pod zříceninou je upravená Stříbrná studánka. 

Na webu České televize najdete záznam seriálu KRAJINOU ČESKÝCH HRADŮ ZNÁMÝCH I NEZNÁMÝCH, kde epizoda 7/10 je věnována Milštejnu.

A ještě jedna poznámka. Nedávno vyšla kniha od spisovatelky detektivek Martiny Novotné SMRT NA HRADĚ MILŠTEJNĚ. Je to velmi čtivá knížka, jejíž děj se odehrává na Milštějně, ovšem spisovatelka zde líčí Milštějn jako rozsáhlý hrad, kde se na slavnosti sejde velký počet šlechticů z okolí. To neodpovídá historickým záznamům o Milštejnu jako malém strážním hradě s tuctem vojáků, strážících obchodní stezku k Žitavě.

Ke zřícenině vedou turistické cesty z Trávníka a z Rousínova. Od něj se po značce dojde k lesní přehradě nad osadou Naděje (cestou je doprava odbočka k asi jediné české ledové jeskyni, kde je ovšem vstup opatřen mříží a je tedy nedostupná – ostatně vzhledem ke „globálnímu oteplování“ je v letní době bez ledu). Obvykle se na tom místě v září koná Den netopýrů, kdy je i jeskyně zpřístupněna.



 

 


Komentáře: Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]





<< Domovská stránka

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]