23. prosince 2006
Historie Trávníka
Na počátku století měla obec 83 domů. V období po r. 1945 - po odsunu německého obyvatelstva - bylo cca 25 domů zlikvidováno. Obec leží na jižním okraji Trávnického vrchu (568 m n.m.) ve vzdálenosti 3,5 km od Cvikova.
V r. 1908 byl v Trávníku vybudován spádový vodovod. Po vykácení vysokého lesa nad prameništěm na svahu Trávnického roku na začátku 80. let 20. století se začal v letních měsících projevovat nedostatek vody. Protože v té době prováděný průzkum vodních zdrojů v souvislosti s těžbou uranu kolem Hamru objevil silný zdroj u silničky do sousední vesnice Naděje, bylo v r. 1991 provedeno napojení tohoto nového zdroje přes elektrické čerpadlo na původní vodovodní rozvod.
Ozdobou obce je vila, nazývaná Zámeček, vybudovaná obchodním radou Fr. Schierem v r. 1914 s výraznou věží a krásnou zahradou i s bazénem. Majitel měl za Rakouska-Uherska velkoobchod s vínem a v té době postavil i honosný dům na Staroměstském náměstí v Praze (roh Pařížské ulice). Po r. 1948 budova sloužila jako ubytovna učňů pro cvikovskou továrnu Severka. Během této doby zahrada značně zpustla. Nyní je z renovovaného objektu penzion s restaurací a postupně se i jeho pozemek vylepšuje.
Obec má kapli sv. Rodiny z r. 1802, kde se jednou za týden koná mše.
Silnice od Cvikova byla postavena v letech 1851-52 a v r. 1860 byla vybudována i odbočka do zmíněné vesnice Naděje. V r. 2006 dostala silnice od Cvikova až do sousedních Mařenic nový asfaltový povrch.
Škola byla založena v r. 1784 v tehdejším době č. 37. Nová budova k tomuto účelu byla vybudována v r. 1793 (dům č. 64 - dřevěný dům za Trávnickou kapličkou). Od r. 1876 byla škola dvoutřídní. Nová škola u cesty do Naděje (společná pro Trávník i Naději) byla vystavena v letech 1878 - 79 (zrušena byla v padesátých letech, pak sloužila jako rekreační budova pro Vodohospodářskou správu z Litoměřic a nyní po přestavbě je z ní restaurace a penzion U Naděje).
V kronikách je poprvé obec uváděna v r. 1391 pod jménem Kratzhart. Patřila tehdy do panství pánů z Dubé. Později se jméno obce změnilo na Glasert. Jde o zřejmý náznak sklářské činnosti. Řada zachovaných lidových domků má ovšem jasné tkalcovské uspořádání.
Na konci obce u silnice ke Cvikovu (na výjezdu cesty z horní části Trávníka) je Mariánský sloup z r. 1761, zřízený J. Knoblochem. Sloup byl v r. 2005 obnoven. Oprava sloupu byla zaplacena z prostředků Městského úřadu ve Cvikově a z grantu Nadace Občanského fóra, který obdržela Římskokatolická farnost Cvikov. V zatáčkách směrem ke Cvikovu je u silnice další kříž, připomínající vraždu sedláka Köhlera z Trávníka.
Lesy kolem obce byly vždy plné zvěře. Na ochranu před nimi vybudoval na severním okraji obce na svahu Trávnického vrchu sedlák Knespel (dům č. 13 – Knespel býval i starostou) kamennou zeď dlouhou 380 m (zeď je dnes pobořená). V nejvyšším bodě byla ve zdi mezera, nazývaná Knesplovou branou. Z tohoto místa je nádherný rozhled, zvláště při zapadajícím slunci. Na tomto místě byl zřízen v r. 1862 dřevěný kříž. V minulých dobách byl poničen a v r. 2003 péčí skautů obnoven (i když ve zmenšeném provedení). Druhý takový kříž byl kdysi u kapličky u silnice do Mařenic.
Za prusko-rakouských válek prošla 1. srpna 1778 Trávníkem pruská armáda v počtu asi 25 000 vojáků.
I za prusko-rakouské války v r. 1866 prošly Trávníkem pruské průzkumné jednotky, které 4. července 1866 rekvirovaly potraviny pro tábor vojska u Mařenic.
Na jih od Trávníka je Zelený vrch (585 m), na jeho východním svahu existovaly dvě vyhlídkové restaurace (Friedrich-Schiller-Warte a Švýcarský dům). Severnější Friedrich-Schiller-Warte byla vybudována na tzv. Uhlířské skále (byly zde milíře na dřevěné uhlí) v r. 1894 cvikovským spolkem turistů a původně se jmenovala Köhlerstein. V r. 1905 (9.7.1905) byla do skály zasazena železná pamětní deska na počest Friedricha Schillera a restaurace byla přejmenována. Po druhé světové válce objekt zanikl.
Hospoda u hlavní silnice "prosperovala" hlavně z rekreantů přes léto, ale někdy po r. 1980 zanikla. Z budovy byla zřízena výrobní strojírenská provozovna družstva invalidů INVA. Od r. 1997 je z ní sklářský provoz, subdodavatel skleněných dílů pro automobilový průmysl. Firma Bohemia Optik s.r.o. patří dnes německému koncernu DOCTER OPTICS GmbH, nástupci firmy Zeiss Jena.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]