Trávník a věci okolo

Podle starých pohlednic byly v Naději nejméně tři hospody (Schneiderova, Krieschova a Pihanova), v Trávníku zřejmě jen jedna u silnice. Ty v Naději už po válce sloužily jen k soukromé rekreaci. My jsme jako hospodu poznali jen tu trávnickou. Patřila pod místní konzumní družstvo. V šedesátých letech se v ní vždy ve čtvrtek promítal 16 mm film. Když se vyměňovala cívka filmu, zajišťovala paní hospodská Jandáková čerstvý přísun piva. V prvním patře byl taneční sál, který byl v šedesátých a sedmdesátých letech využíván pro taneční zábavy, kde účinkoval i slavný Trávnický disharmonický orchestr, ale o tom někdy jindy. V sedmdesátých letech šéfoval hospodě hostinský z Prahy, známý pod přezdívkou Amadeus. Jeho specialitou již tehdy bylo, že otevírací dobu určoval poslední žíznivý host, což v době celorepublikových jednotných cen a jednotných otevíracích dob byl velmi moderní přístup. Vzpomínám, že jednou asi kolem půlčtvrté ráno nás sedělo asi 5 u stolu, když najednou Amadeus vstal a začal u ostatních stolů dávat židle na stoly. To nás trochu zarazilo, ale když zpozoroval, že naše zábava umlkla, rychle se ozval: "To nic, hoši, nenechte se rušit, já jen využívám čas." Jeho přístup k otevírací době se zalíbil i tehdy ještě posledním místním a rovněž ho využívali až do té doby, co se jejich životní družky vzbouřily a v konzumní dozorčí radě prosadily odvolání hostinského. Pak po nějakou dobu byla hospoda spojena v osobě hostinské Lengálové i s krámem. No a nakonec zanikla úplně. Až v devadesátých letech se opět hospodský duch do Trávníka vrátil. Po zrušení rekreačního střediska Litoměřických vodovodníků byl z původní dvoutřídní trávnické školy zřízen penzión a restaurace U Naděje. Původně točený Prazdroj a Gambrinus byl po letech zaměněn za Budvar, jídlo je dobré ba vynikající, takže o klientelu je postaráno. Páteční schůzky pražské party jsou tradiční, ale chodí se sem i na přenosy fotbalů. Restauraci navštěvují i kolem jedoucí kolaři a přeshraniční hosté, kteří se i ubytovávají v penziónu a využívají ceny, zvýhodněné kurzem Eura. Zámeček v Trávníku (Schierova vila) byl na konci osmdesátých let opuštěn učni z Adastu a určitou dobu sloužil jako ozdravovna. Pak z něj měla být vytvořena léčebna s vanovými lázněmi, ale k tomu již po krachu komunistického hospodaření nedošlo. Naopak z něj vzniknul druhý penzión s restaurací (podává se tu Staropramen). V létě využívají ubytované rodiny s dětmi venkovní bazén a často se tu pořádají svatby.

// vystavil prochpra @ 19:53