23. prosince 2006
Trávnické velikonoce
Trávník je pohraniční vesnice, kterou pražští chalupáři zachránili od zániku. První rekreanti přišli už v r. 1946 spolu s osídlenci a postupně jiní Pražáci (obvykle z okruhu známých) vykupovali od původních osídlenců další chalupy. Dnes žije ve vesnici s asi 60 domy jen hrstka původních místních obyvatel, ale už začíná nov
á vlna osídlování - pražští penzisté se do svých chalup stěhují na trvalo.
Protože se "tvrdé jádro" chalupářů zná od svého mládí až do svého dnešního penzijního věku, není divu, že drží pohromadě a pořádá různé pravidelné akce. Jednou z nich jsou velikonoční koledy.
Samozřejmě, že pánové nekoledují kvůli kraslicím a vejcím, ale kvůli frťánkům. Proto se koleda pravidelně koná na Hod Boží velikonoční, aby pánové do druhého dne vystřízlivěli a mohli se svými auty vrátit do Prahy.
První koleda se konala někdy v sedmdesátých letech a protože se při ní obešlo 17 chalup, byla příhodně nazvána podle tehdy v TV uváděného seriálu "17 zastavení jara". Byla to ovšem spíše pohroma než zastaveníčka. Ženy byly sice předem na akci upozo
rněny, ale akce nebyla koordinovaná. Po zazpívání 3 písniček (jedna z toho je vždy aktuální, složená na známý nápěv nejmenovaným chalupářem - pracovníkem ČT) následoval přípitek.V první chalupě se nalíval rum, ve druhé vodka, ve třetí dostali koledníci pivo, ve čtvrté šampus a tak to šlo dál. No konce byly hořké, ale bylo z toho poučení. Od té doby se podávají pouze čiré nápoje jako vodka či slivovice a je povinností hostitelky podat i něco na zajezení. Dnes už jsou koledníci takoví rutinéři, že na závěr chodí do místní restaurace U Lišáka na závěrečné pivečko. Přesto zůstalo tradiční vyhlášení výrazně nejopilejšího koledníka za krále velikonoc. No a samozřejmě se chodí téměř krojovaně. No však se podívejte.
á vlna osídlování - pražští penzisté se do svých chalup stěhují na trvalo.
Protože se "tvrdé jádro" chalupářů zná od svého mládí až do svého dnešního penzijního věku, není divu, že drží pohromadě a pořádá různé pravidelné akce. Jednou z nich jsou velikonoční koledy.
Samozřejmě, že pánové nekoledují kvůli kraslicím a vejcím, ale kvůli frťánkům. Proto se koleda pravidelně koná na Hod Boží velikonoční, aby pánové do druhého dne vystřízlivěli a mohli se svými auty vrátit do Prahy.
První koleda se konala někdy v sedmdesátých letech a protože se při ní obešlo 17 chalup, byla příhodně nazvána podle tehdy v TV uváděného seriálu "17 zastavení jara". Byla to ovšem spíše pohroma než zastaveníčka. Ženy byly sice předem na akci upozo
rněny, ale akce nebyla koordinovaná. Po zazpívání 3 písniček (jedna z toho je vždy aktuální, složená na známý nápěv nejmenovaným chalupářem - pracovníkem ČT) následoval přípitek.V první chalupě se nalíval rum, ve druhé vodka, ve třetí dostali koledníci pivo, ve čtvrté šampus a tak to šlo dál. No konce byly hořké, ale bylo z toho poučení. Od té doby se podávají pouze čiré nápoje jako vodka či slivovice a je povinností hostitelky podat i něco na zajezení. Dnes už jsou koledníci takoví rutinéři, že na závěr chodí do místní restaurace U Lišáka na závěrečné pivečko. Přesto zůstalo tradiční vyhlášení výrazně nejopilejšího koledníka za krále velikonoc. No a samozřejmě se chodí téměř krojovaně. No však se podívejte. 
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]