Trávník a věci okolo

Už jsem zmiňoval, že Cvikovsko byl převážně osídleno Němci. Proto také původní a ještě i předválečné názvy vesnic byly německé, případně dvojjazyčné - i české.

Po válce už zůstaly jen názvy české. Někdy to byl pouze překlad, jindy název zcela nový. Připomenu některé názvy ze Cvikovska:

Trávník původně Glasert (Sklenařice?)

Naděje původně Hofnung (překlad)

Mařenice původně Gross Mergtal (Velké Slínové Údolí??)

Mařeničky původně Klein Mergthal (Malé Slínové Údolí ??)

Drnovec původně Klein Grün

Martinovo údolí původně Martinsthal

Horní Světlá původně Ober Lichtenwalde (Horní Řídký /světlý/ Les ??)

Dolní Světlá původně Nieder Lichtenwalde (Dolní Řídký /světlý/ Les ??)

Myslivny pod Luží původně Jägersdorf

V Trávníku se zachoval původní hřbitov, ale některé hroby zmizely a jiné byly převzaty novými osadníky a označeny novými náhrobními kameny, někdy i při zachování původního označení na zdivu hrobky (např. Familie Schier).

Hřbitov v Naději nebyl po válce udržován, zarůstal, hroby se propadaly, vybavení kaple (např. máry) sloužily k trochu drsné zábavě místní omladiny. V r. 1968 nebo 1969 byl tento hřbitov zřejmě z rozhodnutí cvikovského Národního výboru zplanýrován s využitím těžké techniky sovětské armády. Dnes je na jeho místě březový háj se stopami po původních hrobech. Kaple v Naději byla rovněž poničena a nakonec stavbu před úplným zničením zachránil jeden z Pražáků, který si ji po odsvěcení pronajal od katolické církve a zřídil z ní rekreační bydliště.

Hodně informací o historii kraje jsem čerpal z německé publikace Heimatkunde der Gerichtbezirk Deutsch-Gabel und Zwickau im Böhmen (Nauka o vlasti – soudní okresy Jablonné a Cvikov), vydané někdy kolem r. 1924.

V kraji byl až do druhé světové války dosti rozsáhlý drobný průmysl. V Mařeničkách a Hamru byly pily (kde se vyrábělo stavební a palivové dřevo a dřevěné šindely), na Horní Světlé se připomíná výroba kuličkových počítadel pro školy (takže zde byla výroba, která předcházela dnešní domácí počítače!). Byly zde truhlárny, výroba zrcadel, kameniva, vápenky a Ve Cvikově byl i pivovar (ten skončil někdy v šedesátých letech). Na Cvikovsku se i po válce udržela domácí výroba papírových květin.

Po válce se oblast změnila na zemědělskou (v Trávníku se například chovaly husy a slepice – a i když objekt již desítky let neexistuje, je stále svah nad silnicí nazýván Slepičárnou – zde totiž slepičárna stála – viz přiložený dnes již historický obrázek) a s výjimkou Cvikova drobné provozovny zanikly. Ve Cvikově se udržela výroba tiskařských strojů (Grafostroj, Adast), nábytku (Interier) a textilu (Severka). Bohužel tyto podniky v podstatě zanikly při privatizaci po r. 1990. V současné době si pozornost zaslouží výroba skleněných dílů pro automobily v Trávníku nebo ekologický chov dobytka tamtéž. Také stavebnictví prosperuje, obnovují se a modernizují chalupy, takže se v oblasti dobře uchytila řada stavebních firem a prodejen stavebnin.

Budoucností oblasti je turistika. Již jsem zmiňoval dva penzióny v Trávníku, ale obnovených penziónů je v okolí víc.

Pro turistiku je ovšem nejvýznamnější aktivita v Heřmanicích. Zde podnikatel Vávra v devadesátých letech vybudoval stáje pro koně se sousedním hotelem a restaurací, tzv. ranč Malevil. Zájemci o ježdění na koních se zde mohli jak učit jízdě tak pokročilejší mohli za doprovodu podnikat celodenní výlety na koních. Postupně se aktivity podnikatele Vávry rozšiřovaly – nejprve vybudoval 9 jamkové golfiště, které bylo pře několika málo lety rozšířeno na regulérní 18 jamkové spolu se cvičnou loukou. Dnes je běžné, že i ve všední den je na malevilském parkovišti několik desítek aut a na golfišti je čilý ruch.

// vystavil prochpra @ 19:57