27. srpna 2007
Proč „Lužické“ hory?
Název Lužice (Losicin, Lonsicin) je poprvé doložen v roce 932. Od sedmého století zde sídlily slovanské kmeny Srbů. Je to starobylá země rozkládající se kolem horního toku řek Sprévy a Nisy. Nyní se nachází na území Německa, Polska a Česka. Na severu je vymezena oblastí Blata (lužickosrbsky Błóta, německy Spreewald se známými projížďkami po vodě – jihovýchodní část nynější spolkové země Braniborsko) a na jihu Lužickými horami (východní část nynějšího Svobodného státu Sasko) – viz mapa s německými i lužickosrbskými názvy významných měst.
Část Lužice byla od 11. století součástí českého státu. Za vlády Lucemburků byla dokonce celá Lužice součástí dědičných zemí
Koruny české. V roce 1635 Habsburkové postoupili Lužici Sasům.
Lužice se dělí na Dolní (kolem Chotěbuzi Cottbus) a na Horní (kolem Budyšína Bautzen). Počátkem devadesátých let 20. století byla lužickosrbština jako jazyk na vymření. S podporou EU ale vznikla akce WITAJ, která zajistila, aby pro děti rodičů, kteří o to měli zájem, byly zřízeny školky, kde se mluvilo lužickosrbsky. Akce má slušný úspěch. O životě a historii našich sousedů se v češtině dozvíte na web stránkách http://www.luzice.cz/ .
V roce 1704 založili v Praze bratři Šimonové – lužickosrbští duchovní – nadaci, která vypisovala každoročně stipendia pro lužickosrbské studenty a roku 1728 pro ně postavila internát (vlastně jakési vzdělávací a kulturní středisko s knihovnou), dodnes známý jako Lužický seminář na Malé Straně. Po druhé světové válce Lužický seminář daroval stát Společnosti přátel Lužice, v letech 1945-55 seminář mohl opět sloužit jako lužickosrbská kolej. Nedlouho poté byl zestátněn, ale úřady nechaly v historické budově působit unikátní lužickosrbskou knihovnu. Kromě toho tam byla dívčí vysokoškolská ubytovací kolej (kolem roku 1960 tam několik našich trávnicko-nadějských chalupářů trávilo příjemná diskusní odpoledne u spolužaček – vzpomínám si , že jsme museli po vypití kávy vyjídat lógr ze skleniček, aby dámy neměly tak náročné mytí).
V roce 2002 byl i Lužický seminář částečně zasažen katastrofální povodní.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]