17. února 2008

Lužickými horami na kole

V posledních letech byla i v oblasti Lužických hor vyznačena řada cyklotras. Každá cyklotrasa má své evidenční číslo a je zařazena do jedné ze tří kategorií: dálkové, regionální a místní. V terénu jsou trasy značeny menšími žlutými směrovkami s číslem trasy, směrovým a km údajem. Tak jako je tomu u značek turistických i o cykloturistické značky pečuje Klub českých turistů. Řada tras je popsána a výškově zdokumentována na web stránkách:
http://www.luzicke_hory.paklisport.cz/cyklovylety.htm http://www.nakole.cz/regiony/seznam.php3?id=17 http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=mpcyklc
Přes Trávník vede trasa 3053 (v úseku Nový Bor – Mařenice), v naší blízkosti jsou pak trasy 3007 (v úseku Rousínov – Cvikov – Lindava), 3055 (z Krompachu přes Mařenice, Kunratice do Velenic) a 3061 (z Juliovky přes Hamr pod Luž a do Dolní Světlé).
Mezi trávnickými a nadějskými kolaři jsou oblíbené okruhy přes Cvikov Údolím samoty kolem Dobranovského potoka do Radvance, přes Maxov do Lindavy a zpět přes Kunratice a Mařenice (s využitím tamních osvěžoven). Trasu lze prodloužit přes Svitavu, Velenice na Brniště a pod kopec Tlustec (známé těžiště čediče, kvůli kterému byli těžaři ochotni kopec zcela zlikvidovat – nepovedlo se díky protestům ekologických iniciativ), dál do Velkého Valtínova, na Jablonné a přes Heřmanice a Mařenice zpět. Na této trase lze shlédnout mezi Svitavou a Velenicemi umělé jeskyně (vzniklé těžbou sklářských písků a za druhé světové války využívané Němci jako podzemní továrny). Jsou to především Pustý kostel a Pekelné doly. Milovníci pohádek v těchto jeskyních rozpoznají kulisy řady našich filmových pohádek. V Pekelných dolech je dnes provozována zajímavá jeskynní restaurace, navštěvovaná především motorkáři. U silnice na Brniště je skalní kaple Boži hrob (nedávno opravená a chráněná mřížemi).
Kratší rekreační trasa vede z Trávníka odbočkou ze silnice na Cvikov pod Zeleným vrchem na silnici z Drnovce, pak vlevo na Mařeničky, Mařenice, Juliovku a přes Hamr zpět do Naděje a Trávníka.

12. února 2008

Chráněná krajinná oblast

je někdy bezmocná. Poučení pro nás by měla být informace z Jizerských hor, kde se kvůli nedostatku sněhu na závody Světového poháru v lyžování odváží sníh z Jizerek. Přečtěte si informace z tisku: Ochráncům přírody se nelíbí, že těžká technika vyhrnovala sníh z chráněného území a odvážela je do areálu v libereckém Vesci, aby zde připravila nouzový 2,5kilometrový okruh pro Světové poháry v běhu na lyžích a severské kombinaci, které začnou tréninky ve čtvrtek. „Byl jsem se tam podívat a viděl, jak stroje plošně vyhrnovaly sníh až na podklad na loukách na Jizerce a odvážely ho z lesních cest,“ uvedl Vršovský ze správy CHKO. Upozornil také, že podle platného zákona o ochraně přírody a krajiny je na celém území CHKO Jizerské hory zakázáno vjíždět a setrvávat s motorovými i nákladními vozy mimo silnice a místní komunikace mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánů ochrany přírody. Na chování pořadatelů SP upozornil Městský úřad v Tanvaldu odbor dopravy také hrázný z přehrady Souš, okolo které je povolen provoz pouze v letních měsících a jen vozidlům do 3,5 tuny. „Informoval nás o tom, že se tam chtěla těžká technika dostat z té naší strany okolo přehrady v sobotu večer, ale hrázný je vyhnal. Jako úřad jsme nikomu nedávali žádnou výjimku k vjezdu,“ podotkl vedoucí odboru dopravy tanvaldského městského úřadu Jaroslav Boháč. Nákladní vozy odvážejí sníh přímo ze stop Jizerské magistrály v okolí Smědavy. No a to nás příští rok čeká ještě více megalomanské mistrovství světa. Na štěstí - když je málo sněhu v Liberci tak v Lužických horách není žádný, jinak by ho odváželi i odsud.Obrázek ukazuje část trasy s odvezeným sněhem.

11. února 2008

Lužičtí Srbové

Polabští Slované vyhynuji v bojích s germánskými kmeny, jak víme třeba z Kolárovy Slávy dcery. Stejný osud hrozil našim sousedům Lužickým Srbům. Ti osídlili oblast sousedící s naší severní hranicí v době stěhování národů (ve stejné době přišly české kmeny do Čech). Jejich území bylo v 10. století dobyto a kolonizováno Němci (expanzi zahájil východofranský král Jindřich Ptáčník). Srbové tak ztratili samostatnost. Od doby Karla IV. do r. 1635 byla Lužice součástí království českého. V 19. století probíhalo silné poněmčování Srbů. Až v r. 1912 vznikla organizace Domowina (která existuje dodnes), která usilovala o uchování lužicko-srbské svébytnosti. Za nacismu byla Domowina zakázána a opět se připravovalo konečné zúčtování s neněmeckým obyvatelstvem. Po konci 2. sv. války sice selhala snaha o přičlenění Lužice k Československu, ale alespoň NDR umožnilo samostatné kulturní vyžití Lužických Srbů, samozřejmě při respektování vedoucí role komunistické SED. Dnes patří Lužice rozhodující částí do Braniborska (Dolní Lužice) a s námi sousedící Horní Lužice je součástí Saska.Práva Srbů v Sasku dnes zaručuje Ústava Saska a Zákon o právech Srbů z roku 1999. Z návštěv za hranicí víme, že v oblasti jsou dvojjazyčné nápisy a že se udržují různé folklorní zvyky jako např. koňská procesí o Velikonocích. Hlavním městem Horní Lužice je Budyšín (Bautzen) – z Trávníka jste tam za necelou hodinu. V jeho blízkosti u městečka Kleinwelka je atrakce pro děti – velký dinosauří park a přírodní bludiště. V nedávné době zaznamenali Lužičtí Srbové významný úspěch ve své emancipaci, protože při známé (a na mém blogu již zmiňované) dobrovolníky vytvářené encyklopedii Wikipedia vznikla její lužickosrbská mutace. Na doklad úzké příbuznosti lužickosrbštiny uvádím bez překladu kousek ukázky z této encyklopedie:
Serby
su pódwjacornoslowjański lud. Pó doněntejšnych znajobnosćach wědomnostnikow su w 6. stolěśu do stronow źinsajšneje Lužyce pśidrogowali. Tam su bagnisća zesušyli, rolu zdobyli a kraj wutrjebili.

W běgu 9. do 12. stolěśa jo jich Nimske mócnartwo w tak mjenowanych "Wendenkreuzügen“ póbiło. Tak su Serby něnto južo wokoło 1000 lět pód cuzym kněstwom a źinsa jadna ze styri pśipóznatych narodnych mjeńšynow Nimskeje. Wóni maju dwě spisownej rěcy: dolnoserbšćinu a górnoserbšćynu.


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]