Trávník a věci okolo

Pro nás, Trávnické, může být zajímavé připomenutí, že do Trávníku dlouhá léta jezdíval jeden z posledních českých legionářů, pan Vocásek. Byla to velmi zajímavá osobnost. V Trávníku pobýval vždy v letních měsících v chalupě Musilových. Znali ho jen nejbližší sousedi, protože do hospody skoro nechodíval, ale v časných ranních hodinách pravidelně mířil do lesa na houby. Málokdo si uvědomil, že tomuto pánovi v té době bylo kolem stovky let! Narodil se v r. 1896, zemřel v r. 2003. V té době žil v Praze a byl už po čtvrté ženatý.

V polovině devadesátých let se se svými příbuznými nějak nepohodl a do chalupy přestal jezdit. Ovšem přesto si připomínám jak v té době jednou v létě k večeru přijela do Trávníka na palouk vedle domku Musilových dodávka Barkas, ze které vystoupil pan Vocásek (kterému bylo tehdy 102 let!) se svým vyženěným synem a vnukem ... a že prý přijeli na houby. Spaní měli vyřešené – na podlaze v nákladním prostoru auta měli houně. V pět ráno už všichni tři vyrazili do lesa.
Za první světové války narukoval pan Vocásek do c. a k. vojska, ale brzy zběhl k Rusům. V řadách našich legionářů se pan Vocásek zúčastnil i bitvy u Zborova. Někdy po ní byl raněn a dostal se do kyjevské nemocnice. Pak prožil anabazi českých legií přes Sibiř do Japonska a na Štědrý den v r. 1919 se nalodil na loď, která naše legionáře dopravovala domů. Po válce pracoval v plzeňské Škodovce. Ovšem v r. 1938 se jeho život zvrtl. Stal se členem fašistické organizace Vlajka. A Vlajkaři byli po válce stíháni jako zrádci a udavači. Před soud se dostal i Vocásek. Za údajné udavačství dostal doživotí, ale v r. 1954 byl na základě presidentské milosti z vězení propuštěn a v šedesátých letech byl jeho trest zahlazen. Jako odsouzený byl ovšem vyloučen i z obce legionářů.

Zbytek života žil poctivě a opět pracoval ve Škodovce. Stal se adventistou. Až v r. 2002 si požádal o obnovu soudního řízení z r. 1946 s argumentací, že byl odsouzen neprávem. Nový soud ovšem neposuzoval jeho vinu, ale pouze rozhodl, že nejsou splněny podmínky pro obnovu řízení. To potvrdil i Nejvyšší soud. Proto nebyl nikdy přijat zpět do Čs. obce legionářské a nad jeho hrobem se žádné pocty nekonaly. Většina našich novin ovšem v té době o jeho životě napsala články.

// vystavil prochpra @ 13:49