Trávník a věci okolo

čili předsilvestrovská rozjížděcí akce „hospodami Lužických hor“ tady byla již zmiňována, ale samostatný článek ji ještě věnován nebyl. Má rovněž tradici, která sahá někam do začátku sedmdesátých let minulého století.

První pochody spadaly do doby našeho mládí a podle sněhové situace se konaly buď pěšmo nebo na běžkách. Směrovány byly do okolí Tolštejna (někdy se jelo vlakem do stanice Jedlová, kde se v nádražní restauraci zahajovalo) a pokračovalo se přes Lesnou na Novou Huť a přes Pěnkavčák a další kopce do Horní a Dolní Světlé a na Juliovku. To znamená, že délka pochodu v těch letech byla až 25 km.

Z tohoto údobí je v červnu 2007 uvedená historka, jak Fanda Zlatoústý dával na silnici přednost Trabantu a přišel o špičky lyží.

S věkem se zkracovala pochodová část na zdravém vzduchu a prodlužovaly se pobyty v útulných hospůdkách. Vzpomínám, že jednou jsme na cestě domů ze Staré hospody na Dolní Světlé podepírali našeho Vsakováka, aby ve zdraví dospěl k rodinnému krbu (tam jsme ho posadili na lavičku před dveřmi, zabouchali a utekli, abychom nebyli osočeni, jak jsme ho zase zřídili).

V posledních letech se ustálila trasa Krompach (tam se dojelo autobusem a vyčkalo se na otevření hospody v 11 hodin), hospoda Na vyhlídce na Valech, a dál přes lesy do hospod na Dolní Světlé se závěrem v některé z mařenických hospod. Jednou nás Vítek při cestě lesem navigoval podle leteckého snímku na „nejkratší cestu“ s využitím lesních průseků. Při cestě panenským sněhem jsme na jednom místě začali váhat a výsledek byl, že jsme si cestu tak o 3 km prodloužili (on ten začátek správného průseku byl oddělen asi 50 metry vzrostlého lesa a my ho neviděli). Cesta z Valů na Dolní Světlou přes Plešivec nám často dělala potíže (a ne kvůli zkonzumovanému pivu). Nejkratší cesta dolů z Plešivce totiž vede serpentinkami ve velice strmém svahu a do Dolní Světlé vychází u prodejny potravin. V případě namrzlého sněhu se cesta mění v poměrně rychlou bobovou trať(ale bez směrování pomocí mantinelů). Snazší cesta je přes louky až k penziónu Dvořák.

Na letošek je naplánovaná trasa nová – z Naděje sportovně na Milštejn, dále do penziónu v Rousínově (tam mívají dobré svijanské pivo), přes kopec do Svoru. Zde v restauraci U Vomáčků hodláme výborně poobědvat a pak přes hospody ve Cvikově dorazit do cílového bodu k paní Liškové do penziónu U Naděje.

// vystavil prochpra @ 09:45